Když kámen promluví

Tady si očividně nerozumíme. Já mám Jardu zrovna tak rád, jako vy, a zrovna tak je mi sympatický jeho postoj k životu. Kdyby se tu hodnotila osobnost Jaroslava Duška, máchám tu všemi hvězdami, které mi přijdou pod ruku, ale že tu spíš hodnotíme práci Viliama Poltikoviče, můžu máchat leda tak prostředníčkem. Duška je pro jeho osobité názory potřeba vykreslit jako novodobého vizíra a ne jako pošahaného egocentrika. Tolik tedy ode mě a teď nechám opět hovořit kameny. (Filmfest Hurghada 2012, 12/67) (29.12.2012)

Mluvící kameny, korunovační klenoty, chození po žhavých uhlících, stavba přírodního domu, improvizované divadlo, hendikepovaní spoluobčané, vesmír a vůbec... Jak to všechno souvisí? O Jaroslavu Duškovi kdyby natočilo dokumenty deset filmařů, tak by každý vypadal úplně jinak a byl o něčem jiném. A i díky tomu zřejmě nemá šanci diváka nudit na něj koukat, i kdyby zrovna třeba pekl chleba. (15.09.2012)

Jarda Dušek je člověk, který mi nesmírně ovlivnil život. Jarda Dušek je člověk s neuvěřitelným darem a schopností dokonale a srozumitelně formulovat své myšlenky a přesvědčení a mluvit o těžkých a často velmi abstraktních tématech tak, že mu každý člověk rozumí. Pamatuji si, že jsem byl nesmírně okouzlen představením 4 dohody, když jsem uviděl, že takhle nepřemýšlím a nevnímám svět jen já. On tam byl sice jen v roli přednašeče myšlenek Riuze, ale to člověk prostě vidí, že on v tomto rozpoložení žije. Když jsem ho v tomto dokumentu viděl si povídat s kameny, tak to nutí k zamyšlení, zda už se zemskému povrchu nevzdálil příliš. Ale když jsem já schopný vnímat v blízkostí stromů jejich energii a cítit konkrétní emoce, tak proč by Jarda nemohl slýchat od kamenů celé věty a konkrétní sdělení. Když v něco takového nevěřím, tak to neznamená, že to tak nemůže být. Dokument se mi velmi líbil svojí formou a především mi dal to, co jsem od něj žádal. Představil mi Duška jako člověka a jediný okamžik mě nepřekvapil. Takhle jsem si jeho osobnost a soukromí představoval. [80 %] (04.06.2021)

Hodně jsem se na to těšil a trochu jsem se bál celé té formy a podání, protože s těma hláškama a "moudrama",které tam Dušek háže-z hlavy rovnou na kameru-se celý projekt mohl lehce zvrhnout buď v jakousi skorobibli rádoby-free-eko-bio-intelektuálů, nebo třeba až nelichotivý obraz jednoho chudáka, který je zralý na rekreační pobyt ve cvokhausu.......Pravdou je, že s tou záplavou (někdy více jindy méně smysluplných) myšlenek se tenhle dokument pere chvilkama trochu těžce, nezáživně a v kolísavém tempu..ale nakonec to celé statečně ustál a jde "jen" o bližší pohled na život jednoho člověka, který si to žije tak trochu po svém..........osobně jsem za takový projekt rád (15.04.2011)

"Smyslem života je znovuobjevit radost." Nikdy jsem s žádným šutrem nepokecal, stromy jsem příliš neobjímal, energii z katedrál také nevysával, ale asi budu muset svůj život trošku přehodnotit. Také totiž chci žít v přátelském vesmíru a schytávat rány osudu s vědomím, že se mne to vlastně netýká. Takže hluboká poklona panu Duškovi a poděkování za ukázání alternativní cesty života. (24.02.2012)