Vendeta

(52. ZLÍN FILM FEST) Plakáty jsou vyvedeny exploatačně, ale nakonec se před čímkoliv exploatačním uhne, a tak - alespoň to fyzické - násilí nevidíme. Upoutávka zase slibuje žánrovou podívanou, která bude stát na střetu dvou mužů, jejichž konflikt je nějak spojen s událostmi kolem napadení dívky stejně mladými kluky. Ve výsledku se ale jedná o umělecký snímek, jehož propagační strategie odpovídá jednomu z ústředních témat, kterým je manipulace, což se ale na konvence navyklým divákům nezamlouvá. Zatímco před zhlédnutím jsme dostáváli rozporné informace, při sledování jich máme po dobu tří čtvrtin akutní nedostatek. Na místo thrilleru, kde bychom jich měli nadbytek, abychom se mohli strachovat o hrdinu, se tak vzhledem k zvolené strategii jedná v první hodině o psychologické drama. Ve zbylé - necelé - půlhodině, kdy jsme dostatečně informováni, se přechází k překvapivě funkčnímu thrilleru, u kterého je ale relativizováno jakékoliv černobílé fandění kterékoliv ze dvou skupin, protože film až do závěrečných titulků zůstává morálně ambivalentní. Především psychologicky-dramatickou část považuji za formálně nebývale promyšlenou, a to nejenom na poměry debutů či českých filmů, protože vyprávění a styl, charakterizované záměrnými mezerami co do distribuovaných informací či prostorového určení, odpovídá vyšinuté mysli touhou po pomstě popoháněné ústřední postavě. To je zjevné především ze zvoleného ostrého střihu, kdy se skáče v čase dopředu a dozadu, a hudebního leitmotivu, který stírá hranice mezi hudbou a ruchem a který se objeví vždy ve vyhrocené situaci v souvislosti s postavou doktora porušujícího Hippokratovu přísahu. V závěrečném aktu se bohužel sklouzává k midcultovosti (užití Mozartovy hudby), ale sebeuvědomělost v podobě hry s Vendetou, o které se baví dvě postavy, umožňuje pobavený odstup a uznání za experimentování s žánrovými i diváckými očekáváními. (28.05.2012)

Tak za tu třaslavou kameru to směřuju na odpad. Ano jistě byla ve filmu celkem málo a hlavně tehdy když hrdinové příběhu běhali, ale i tak pokud si naši filmaři chtějí hrát na Ameriku, tak doporučuju letiště Ruzyně a směr Los Angeles, protože možná to filmařům nedochází, ale do kina chodí diváci a ne fanoušci pouťové atrakce zvaná houpačka. Na druhou stranu nechci být kat režisérského debutanta a tak dám filmu šanci a přihodím klady, ale bohužel i další zápory. Předně si musím povzdechnout nad zoufalou nedotažeností příběhu osudem policajtů počínaje a až trapným koncem konče. Navíc teda logika, taky žádná hitparáda, takhle si představuju Vendetu v podání Pata a Mata a ne dospělýho chlapa, byť psychicky zlomenýho. Naštěstí toho chlapa Ondra Vetchý zahrál za 1s*, věčná škoda, že scénář neumožnil větší prostor pro tandem Vetchý + Kaiser, to by pak šel film hned do vyšší ligy, protože jejich společné scény jsou tím nejlepším co film nabízí. Cením si netradičního, rozuměj syrovýho pojetí filmu a vynikajícího výběru exteriérů. Pokud jde o emoce, tak se zadařilo pouze v prologové části, kdy jsem měl sto chutí vpálit těm třem košťatům kulku mezi oči a ránu zasypat solí, navíc ty emoce vygradovaly při kecech toho policajta, tady jsme tedy cítil úmysl, mě k myšlenkám na kulku a sůl pro ty smrady emotivně dotlačit. Osobně mě mrzí, že jsme jako diváci byli ošizeni o celý násilný akt na oné dívce, ne snad že bych po tom úchylně lačnil, ale protože by to přidalo na celkový síle a intenzitě prožitku. Škoda, někde v prapůvodu to bylo myšleno možná dobře, ale někde na cestě do kin to všechno začalo pajdat. (27.11.2011)

Nepřesvědčivý film, o kterém bych si myslel, že ho natočil nějaký zapšklý důchodce zastávající názor, že nastupující generace jsou pouze perverzní sígři a nikdo s tím nechce nic dělat, policie je neschopná a tak dále. Nevím, jestli má být nějaký vtip, že "vůdce gangu" vypadá jak Justin Bieber, ale je to trochu málo. (21.12.2011)

Neskutečně zbytečné zdlouhavé záběry, z těch přes rameno, když někdo jde po schodech / chodbou / lesem / přes mýtinu, případně záběrl na stěrače už jsem měl časem osypky. Ale jistě, on by samotný příběh jinak vystačil sotva na poloviční stopáž a jeden díl Kriminálky Anděl. Jinak námět zajímavý, to zamyšlení, kde by se kolotoč vražd zastavil a tak, ale to podivné podání a různé logické lapsy! Stále jsem měl na jazyku nějaké to WTF (MOŽNÉ SPOILERY: Např. když kulhá, proč nemá hůl, když Kaiser odtáhne kluka, to neodtáhne soušku přes silnici?, nebo proč ten spadený kmínek nepostrčil gazíkem?, kde sehnal čtyři milióny?, jak si mysleli, že to projde, když jeden chlap doktůrek by asi nepřepral dva kovaný poldy?, a jak by podle toho cover plánu věděl, kudma pojedou?, proč kulhajícímu Kaiserovi cesta do chaty trvala nepoměrně kratší dobu než běžícímu Vetchému?, kluk v maximálním šoku a jediný není pochcaný strachy?, kluk v šoku a pochopí hned složité instrukce?). Plus reklama na vlastní DVD (hru) a naprosto nesouznící s filmem závěrečná píseň Ivy Bittové podle Skácela, která sice není ama o sobě špatná, ale sem se hodí jako pěst na oko. (22.04.2012)

Film dost dobře pracuje s napětím, nikdy jsem se nenudila déle jak jednu scénu, o psychologii ani nemluvím, málokdy se mi stane, abych u postav přebíhala ze sympatií k antipatiím a naopak. Jak jsem Vetchého postavě ze začátku fandila, tak jsem ji v průběhu filmu začala nesnášet, abych ji ke konci zase docela chápala, s klukama v opačném pořadí myšlenkových pochodů zrovna tak. Mládež tu neměla mnoho prostoru, takže ani křečovité herectví, jaké u ní v českém filmu bývá zvykem, se nekonalo. Roztřesenou kameru mimořádně chválím, jen podpořila pocit tísně. Ač to není nejpříjemnější pokoukání, když nad tím člověk přemýšlí hlouběji, samotný film se podle mě hodně povedl a devadesát minut uteklo rychleji jak kdejaká krátkometráž. PS: Ten obsah psal snad nějaký zarytý fanoušek Mementa a mozaikových filmů, že celý děj filmu tak dokonale zpřeházel :D (17.05.2014)