Podsvětí USA

Pozdní revenge noir, co také stojí za pozornost. Hlavní hrdina, posedlý pomstou, rozkrývá zločinecký syndikát a vyřazuje jednotlivé bosse. Zaujme v hlavní roli přesvědčivě zarputilý Robertson, Dolores Dorn i zlomyslný tlustý Emhardt. V závěru to lehce zakolísá, viz. milostná pojďme se vzít a chci mít tvoje děcka odbočka, bral bych větší prostor pro tehdejší L.A., přesto ale dobrá gangsterka z počátku 60. let. #Noirvember (02.11.2023)

Tolly se nechá naverbovat mafií a zároveň spolupracuje s policií. Kupodivu ani chladnokrevný zabiják, který ho má hlídat na každém kroku, si ničeho nevšímá. Mafiáni svou hloupost kompenzují krutostí a přímočarostí a kupodivu jim to prochází, snad proto, že se lidé bojí svědčit. Do toho všeho ještě naštěstí jen poloromantická linka. (07.09.2023)

Dobře postavený a strukturovaný příběh o pomstě, ultra charismatický rabiát Cliff Robertson, lascivní Dolores Dorn, bezcitný zabiják se slunečními brýlemi a v neposlední řadě spousta atraktivních noirových prvků, daly vzniknout výbornému a lehce brutálnímu krimi thrilleru, který jede na plné obrátky napětí až do úplného konce. Nejlepší filmový zážitek na NoirFilmFestival 2022. (30.08.2022)

Jeden z nejlepších Fullerových filmů se zabývá organizovaným zločinem. Jsou tu znázorněny různé paradoxy - na straně jedné podplacení policisté, na straně druhé neúplatný prokurátor... Do toho je zasazen příběh msty vraždy otce. Takto závažné téma je místy odlehčeno dvojsmyslnými narážkami (podobně jako v případě Čtyřiceti pušek) a také reakcí na manželství a rodičovství. Klasický happy end se nekoná, přesto je spravedlnost jistým způsobem vykonána. Ženská hrdinka je opět krásná blondýna - možná jako kontrast k jejímu "řemeslu", která na rozdíl od již zmíněných Čtyřiceti pušek či Zátahu na Jižní ulici hraje víceméně pasívní roli. (05.07.2011)

Klasickej revenge movie. Klady jsou setsakramentsky charizmatický drsňák Cliff Robertson, vizální stránka a svižné fullerovské tempo (skvostný úvod). Akce je ale bohužel málo, stejně tak prostředí se začne brzy zajídat, až moc interiérů, žádné pořádné scény venku. Stylovost tomu naštěstí nechybí, ale ze stejného kinematografického období doporučuji radši podobné a zábavnější The Killers od Dona Siegela, při některých sekvencích si na ně nelze nevzpomenout. Slabší 4*. (14.04.2008)