V zajetí démonů

V mnoha ohledech podobné Insidious. V zajetí démonů má každopádně opravdu parádní mrazivou atmosféru, nechybí mu pořádná porce napětí a několik opravdu slušných lekaček. I když staré známé pravidlo, že nejvíce se děsíme toho, co nevidíme, funguje v tomto filmu do cca 42. minuty. Ne že by se pak maskéři nevyřádili, avšak už to přece jenom nebylo úplně ono. Mám s filmem ale trochu jinačí problém. Překvapilo mě, jak se v něm ve velké míře objevovala posedlost církví (ta jediná dokáže ochránit; špatnost v podobě nepokřtěných dětí a čarodějnictví) a také důraz na rodinné hodnoty, přičemž nemůžu jistě prohlásit, zda tyto aspekty tvůrci filmu spíše propagovali nebo si z nich stříleli (budu doufat v druhou možnost). A trochu mě pobavily ty pravidelné přechody z latiny do angličtiny při vymítání, ale to je spíš drobnost. Konec byl překvapivě fajn (i když oproti tomu v Insidious jedničce či Saw to byla trochu slabota), užil jsem si stylové závěrečné titulky. Slabé, ale přesto ještě 4*. (21.12.2013)

Slusna jizda a asi dosud nejlepsi Wanuv film vkladal jsem do toho velke nadeje a po navsteve temneho kina jsem rad ze opravnene ze zacatku mne to sice moc nechytlo rozjezd je takovej pozvolnej ale pak se rozpouta takovej teror jakej jsem uz dlouho nevidel teda ne ze bych se z toho posral tato tvrzeni mi zase prijdou ponekud prehnana ale je fakt ze par lekacek je vymazlenych a dost casto jsem pri nich prozival prijemne mrazeni v zadech a naskakovani husi kuze prace z atmosferou je excelentni a par bububu je tu fakt lehce drastickych nikomu se slabymy nervy nedoporucuju a jsem rad ze Wan konecne ten ducharskej potencial vyuzil naplno jeho predchozi filmy sice nebyli spatny ale ve srovnani s Conjuring pusobi napr takovy Insidious jako pohadka pro deti takze nastesti porad lze natocit kvalitni atmosfericky horor neni jeste s timto zanrem uplny konec a to je dobra zprava samozrejmne ze na nejakou originalitu zapomente ale to se ani cekat nedalo hlavne ze je to dost desivy tisnivy a pusobivy hlavnim hrdinum jejich udel nezavidim a v tom baraku bych fakt bydlet nechtel skoda trochu odbytyho konce to finalni vymitani uz mi totiz nejak desivy ani neprislo a spis jsem se nad nim pousmal a taky se mi zdalo ze se s tim vsim nakonec preci jenom vyporadali az prilis snadno takze finalni resume asi takhle Conjuring urcite neni bezchybny a rozhodne to neni horor desetileti jak se casto vsude mozne objevuje ale urcite je prijemnou vzpominkou na dobu ve ktere se tocili opravdu horory zamerene predevsim na kvalitni atmosferu a dokazali opravdu vylekat a nepotrebovali k tomu ani hektolitry krve a blitek a spoustu stupidnich vypatlanych drsnych fuckujicich deticek v hlavnich rolich doba kvalitnich hororu jeste neni uplne mrtva a to je pozitivni zjisteni v ramci zanru zatim urcite film roku a na moji strane velka spokojenost (28.07.2013)

Roggere sa spolu so svojou rodinou nasťahuje do nového príbytku. O vysnívanom dome, ktorí kúpili v aukcii od jednej z bánk nevedia nič. Predstavy o šťastnom živote s deťmi na ústraní sa časom mení na hrôzostrašné udalosti. O pomoc požiadajú Eda a Lorreine Warrenových. Známi manželský pár zaoberajúci sa paranormálnymi javmi. Slušná ducharina o vymetaní démona! Wan si dal záležať. Skutočné potešenie fanúšikom tohto "druhu" hororu sa však dostane až v samom závere. Nie, že by film od samotného úvodu nestál zato, ale mňa osobne ( Vás možno áno ) emocionálne nezasiahol. Príbeh má hlavu aj pätu, herecké obsadenie a ich výkony - slušné, pár "lakačiek" vyšlo, pár nových vychytáviek pribudlo. Jediné čo ma pri tomto snímku mrzí, je, že som takmer po celý film nemal pocit zimomriavok - 75%. (06.08.2013)

Horory skoro nesleduju a to ani sám, ani ve skupinách (obzvláště do kina na to s nikým nepůjdu) a to z jednoho jednoduchého důvodu, nefungují na mě lekačky a tam kde ostatní řičí úděsem já se směju (a to myslím zcela bez nadsázky, obzvlášť když je ta skupinka, proto nikdy do kina, kde nechci ostatním kazit zážitek) a všeobecně na mě hororové propriety (prozkoumávání temných míst, dlouhé pohledy někam, kde "nic" není atp.) působí hrozně bezúčelně. Proč jsem se tedy na tenhle film podíval? Z jednoduchého důvodu, slíbil jsem to (a to i přesto, že Insidious taktéž od Wana jsem těžce odzýval) a tak je tenhle komentář spíš než k jednomu filmu o mém vztahu k žánru obecně. Ne že bych neměl rád "horor" jako žánr, najdou se v něm filmy, které mě baví a dokonce při nich přijde i lehké mrazení v zádech či podbřišku, těch je ale hrozně málo, protože od nich vyžaduju určité kvality a vlastnosti, třebas že nebudou využívat prvoplánově lekaček a propriet (těch kde jsem dal výše pár příkladů), jeden z mála filmů, který za takový kvalitní považuju jest Americká verze Kruhu. Pak tu máme další možnosti, kdy se mi horor může líbit a to tehdy, kdy ho neberu jako zástupce svého žánru, ale jako něco specifického, třebas jako akční atmosferickou podívanou (případ španělského [rec]° ), nebo jako "paranormální drama", kde mi ovšem překáží právě ony věci tipické pro horory. A tady už se konečně dostávám k filmu, ke kterému píšu komentář (o=´ V zajetí démonů by totiž mohl být právě takovým "paranormálním dramatem", jen je tam na můj vkus moc velký důraz na hororovité prvky (ano, já vím, je to jen a jen můj problém), nemám rád, když všechno vypadá prvoplánově temně a zákeřně s pokud možno co nejvíc tajuplnou vizáží- temný strom, temné dveře, temná příjezdová cesta, temné kohoutky u dřezu na nádobí.... A tak jsem v některých částech filmu skoro trpěl. Naštěstí jsou ale zas scény, které fungují, obzvláště ty s dvojičkou démonologů. Závěr se bohužel nese v až moc přepáleném duchu a je rozháraný mezi víc věcí najednou, což výsledku nesluší. Sám za sebe bych dal asi silnější tři hvězdičky hlavně za onu dvojici a v některých pasážích skvělou atmosféru v kombinaci s příjemnou staromilností (nejen co se časového zasazení týče), jenže jako žánrový ignorant a prase dám o jednu víc. A kdo dočetl tenhle komentář až sem, zaslouží si lízátko v barvě dle vlastního výběru, pokud si to přečte i někdo, koho uvidím, nechť se o něj přihlásí. (03.09.2013)

Wan je mistr režisér, o tom žádná. Zvládá svoji práci ve všech žánrech a rovinách. Strašení do třetice, tentokrát už nedopadlo tak grandiozně, pro mne, jak pro spoustu jiných diváků ... Ono co do toho filmu chcete ještě vlepit? V Insidious (2010) a Zlověstném Tichu (2007) se Wan jednoznačně vyčerpal, umístil na plátno veškeré možnosti "strašení" a už prostě v tomto snímku nevěděl přesně kudy kam. Kupodivu netlačil tolik na pilu jako v Insidious a ono to na spoustu diváků zapůsobilo. Zvukové efekty dělají svoje a lidé trávící v útulných křeslech svých 1+1 bytovek u PC jsou najednou vystrašeni z velkých místností, otevřených prostor, zákoutích, starého nábytku a všemožných zvuků, pazvuků a bouchání, které se občas od někud ozvou .. Budiž toto pro moderního diváka zřejmě překvapivý objev, na mne tohle absolutně nepůsobí. Kde je problém nevím, jestli u mne (že nemám strach? ...) nebo u režiséra (že mne neumí postrašit a vylekat...?). Wan se opakuje, vykrádá a s přesností na 5 vteřin se mi dařilo určit, kdy kde co či kdo bouchne, zmizí pod postelí nebo ve skříni. Už tyhle dva blbé kusy nábytku, které se objevují v bubáckých filmech odjakživa mne opravdu nudí ... Pod postelí NIKDO není!! :-) Co by tam dělal, je tam jen nepořádek. Ve skříni, pokud ji používáme taky nikdo není, maximálně kočka ... Obrátky ale film dostane ve třetí třetině, kdy už jde do tuhého, duch či co to je za potvoru, si nebere servítky a jasně si jde za svým. Vymýtání masakr, mám jen slova chvály. Celé je to jako by opravdické, realistické, jako bychom sledovali záběry skutečnosti. Závěrem Wan potěšil, to ano a zvedl u mě laťku o bod víc, protože jinak to byla nuda. Takže 4/5 a na tu dvojku Insidious se Wane už radši vykašli ... ;-) (05.08.2013)