Probudím se včera

Bez Mádla by to bylo asi na pěst. Současná linie vypadá jak z nějakých Cest domů a celé to svým vizuálem přípomíná spíš hodně levnou televizní produkci. Přesto se zde pár vtipných a překvapivě i svěžích momentů najde, Mádl s Josefíkovou to zachraňují i v těch scénáristicky příšerných situacích a divák se hlavně velmi slušně pobaví, což je u českého filmu v dnešní době takový malinký zázrak. (28.10.2012)

Je smutné, když se člověk dejme tomu ve 40 letech ohlédne zpátky a zjistí, že lituje něčeho, co nikdy neudělal a přitom to udělat mohl. Možná kdyby to udělal, byl by jeho život jiný, možná lepší, možná horší, ale jiný. A právě s takovou myšlenkou si tento zajímavý film pohrává. Já jsem na nápad tvůrců přistoupil a film jsem si naprosto perfektně užil, prostě to byla úžasná jízda, která mi utekla velmi rychle. A to říkám i přesto, že Jiří Mádl je v současnosti jedením z mých nejméně oblíbených herců, ale zde mi příliš nevadil, respektive dalo se to s ním přežít především díky zajímavému a originálnímu ději. Já sám bych si rád dospívání v socialismu vyzkoušel, takže se přiznám, že jsem hlavnímu hrdinovi hodně záviděl, že měl možnost se z dnešní uspěchané a konzumní doby půřesunout do poklidného a ospalého období konce socialismu. Když to tedy shrnu, tak super děj plus kvalitní herecké výkony, obzvláště výkon pana Táborského a rodičů hlavního hrdiny, rovná se má spokojenost. Filmu tedy po zásluze uděluji nadprůměrné čtyři hvězdy. (31.08.2013)

A nezrušíme ty zajímavosti? Teď jsem si pročítal drby k tomuhle filmu a je v nich tolik hovadin, kolik jsem jich nenapsal do všech písemek z dějáku na základce dohromady. Není jedna zajímavost, kterou by mi čísi záhadná ruka neupravila do tak velkolepé podoby, že ji pak musím reklamovat, protože v ní jsou chyby jak od třeťáka pomocné školy. Tak se na to pojďme vykašlat, když to neumíme... Co vám ale povím k filmu? Že je to poprvé, kdy nějaký film hodnotím ne za to, jaký je, ale jaký by být mohl, kdyby. Kdyby Mádl nevypadal (Jirko, nezlob se na mě) jako člen nastupující generace veksláků, s výrazem osla po noci s valachem k tomu, kdyby se výrazně upravil poměr dobrých a špatných vtípků, a především - kdyby zmizely scény, které vypadají tak, že se točily na tabletu... Co je naopak na polibek, tak nápad. Já kdybych se mohl ještě jednou probudit ve třeťáku na střední, musela by o rok později komise našemu ročníku maturitu buď odpustit anebo holky objet po místních porodnicích. No a pro mě by si Péťa Nárožnej musel dojít do šaten k tělocvičně, protože po tom měsíci bych byl tak mrtvej, že sám bych nevyšel ani na dvorek. (07.10.2013)

PP by normální být neměl a tady naprosto strašným způsobem překročil všechny myslitelné meze, zkazil mi dojem z relativně milého filmu. Navnadilo mě žánrové téma (odbyto) a jméno režiséra (velice svěží překvapení s názvem Peklo s princeznou.) A jinak? Pár naivních dějových kliček, v průběhu snímku začaly na jeden vydařený fór připadat tři trapné (Krejčíř) a doba sklonku roku 1989 byla spíš do počtu. 50%. (24.04.2012)

Český film je na tom asi opravdu špatně pokud se natočení filmu neobejde bez tuny žvejkaček, pití energeťáku, návštěv jedné drogerie a dalšího otravného product placementu který na diváka vyskakuje z každého rohu. Součástí takového snímku by mohl být zajímavý kvíz! Kdo najde všechnu reklamu ve filmu! Výherce dostane novej VW! Co se týče reklamy šel tenhle film jen krůček za Veni Vidi Vici (2009). Teď k filmu... Už jsem to tu psal. Mám rád komedie o cestování časem. Z těch našich považuji dodnes za nedostižnou Zítra ráno vstanu a opařím se čajem. Zde se Petr (Filip Blažek), kterému se nedaří udržet si dlouhodobější vztah, vrací o 20 let zpět do roku 1989 aby řekl své milované dívce, že ji miluje. Je pár měsíců před sametovým listopadem, ale i tak je škola kam se vrací plná komoušů a bizardností což umožnilo vytvořit několik vtipných zápletek. Pro mne jich tam osobně bylo málo a kromě pár konfrontací s Táborským (soudruhem profesorem občanské nauky) se z tématu jistě dalo vytřískat víc. Petrovo nadbíhání milované Elišce však bylo uděláno mile a nejeden divák se při tom duchem vrátí sám zpět někam na střední či učňák... I to prostředí roku 89 bylo uděláno tak, žem nerušilo a divák neměl dojem, že se dívá na další z rekvizit pečlivě seskládaný další díl seriálu Vyprávěj. Smíchem jsem se vyloženě nemlátil, párkrát jsem se usmál, lecos bylo trapné (honění králíka...). Záverečné skeče během titulků mi připomněly nechvalně proluslulou sérii Kameňáků.... Proč to tam proboha dávali? Nebýt Mádla a Josefíkové, asi bych šel ještě o hvězdo dolů.. Čekal jsem víc. * * (27.12.2012)