Ztracená brána

„David Goldstein, profesor, Majzlova 8.“ - „To je židovský jméno.“ – „Uvidíme po pitvě.“ – „Podle DNA, jo?“ – „Ne, podle obřízky.“ Pravda, Ztracená brána má zde na databázi vyšší hodnocení než její předchůdkyně Ďáblova lest, ale přece jenom jsem si nebyl jistý, zda to už nebude jen rutinní jízda na jistotu. Kdepak! Strach a spol se evidentně poučili z řady věcí, které se jim nepodařilo udělat „minule“, a stvořili o dost jistější trilogii. Přestože se dají klady z Ďáblovy lsti v klidu přepsat znovu, v případě castingu se udělala podle mě ještě lepší práce (člověka zpočátku pobaví výměna bratrů Hádků, ale pak najednou vidí, kdo všechno dostal příležitost, a tiše nad tím jásá; ostatně místo se našlo i pro samotného režiséra), ale to hlavní, co člověka praští do očí a uší (myšleno v čistě kladném slova smyslu) je práce s humorem. Pokud jsem ho předtím označil jako „občasný“, tak zde je ho využíváno podstatně víc a i ta kvalita šla výrazně nahoru (a zapracovalo se i na jeho „odstínech“, např.: „Tak ste měl pravdu. On opravdu vyplaval.“). Ať už jsou to ironičtější dialogy, nápad s penalizováním vulgarit, Lenčina snaha dostat se rychle zpátky do práce, ale také důraz na uvědomělost postav, které sice neřeknou nic naplno, ale jako by nenápadně pomrkávali po divákovi (třeba: „Přišel ste mi říct, že už ste ho chytili?“ – „Ono to v životě nebývá tak jednoduché jako v televizi, pane Goldsteine. Někdy to má víc dílů. Třeba tři.“). A tady je potřeba poznamenat, že aby si tuto trilogii divák patřičně užil, měl by předchozí Ďáblovu lest opravdu vidět (často se na ni nějak odkazuje), nemuselo by mu totiž pak vše dojít (např.: „Předpokládám, že v originále chybí pár stránek.“ – „Správně, nedochovalo se jich 32.“ – „Déja vu.“). Jistě, nějaká chybička se ještě najde (např. přehlédnutí Trojanovy postavy jedním z podezřelých), fantasy složka také dělá svoje (pohyb na kameře), ale skutečné rozdělení diváků na ty spokojené a naštvané přijde nejspíš až s úplným koncem (a naprosto chápu, že je finále pro mnohé neuspokojivé…mně se ovšem vcelku líbilo, také je potřeba si uvědomit již zmíněný žánr, že). Silné 4* a Jiří Strach se pro mě začíná stávat režisérem, jehož TV filmy mám čím dál radši. „Znám spis toho Podlažickýho případu, jak ste rozlouskla.“ - „Vy ste to čet?“ – „Jo…vnoučatům před spaním.“ – „A voni vám pak usnuli, jo?“ – „Ne, ale přestali mě otravovat s pohádkama.“ (09.07.2015)

DÍL PRVNÍ - CITÁT - Tak ono se to vrátilo?........ Příběh je situován o čtyři roky později, než události v Podlažicích, které Jiří Strach nazval Ďáblova lest. Šímová, Sumara a Runa jsou zpět a řeší podivnou vraždu v pražském podzemí, kde pachatel zanechal nakreslenu Davidovu hvězdu hned nad mrtvolou muže, kterého polil H2SO4. CITÁT - Ono to není tak lehké, chytit pachatele. To není jak v televizi a někdy to má i tři díly......... Zatím se to dobře rozjelo. Další záhada je na světě. Vlas i rostlina, které nejsou z našeho světa, podivné hvězdy a zednáři. CITÁT - No, tak jdem na panáka, ne?....... DÍL DRUHÝ - CITÁT - Studenti tleskali, když mě policie odváděla.......... Dvojka skoro zavání mimozemšťanama nebo alternativním vesmírem. Je to napínavé, poučné a zajímavé. CITÁT - Sedm jich proniklo do mého světa. Sedm jich zahyne....... Zatím ještě není nic vyřešeno. Některé stopy jsou slepé a je už i několik pachatelů. A přibylo pár mrtvol. DÍL TŘETÍ - CITÁT - Vy mě máte asi hodně rád, Sumaro........ Třetí část je akčnější, mystičtější a navíc má velmi povedený konec. Je to úspěšné pokračování Ďábelské lsti. Osobně se mi líbí, že se to odehrává v Praze. CITÁT - Taky bych si dal panáka, vole...... (22.12.2014)

Režisér Jiří Strach je pro mě zárukou kvality. Začínám se na jeho nové počiny těšit. Tak ať mu to dlouho vydrží. Opět jsme se tu sešli se starou známou dvojicí policajtů, kterým není cizí láska k alkoholu. Nicméně se velmi dobře doplňují. Doufám, že se objeví i třeba v dalších příbězích s mysteriózní zápletkou. Je tu plno záhadných událostí, které by mohly posloužit jako ispirace ke kriminálním snímkům. Přesně takové příběhy mám ráda. (01.10.2012)

No teda, toť mysticko-záhadologický opus, který svou blbostí předčí i Dana Browna. Tak hauzírník se záhadologií a okultismem Vašíček uplacíroval opět své šlaky v naší veřejnoprávní TV a pan režisér se pokusil napravit si reputaci na poli, kde ztroskotal na Santiniho jazyku. Je to sice lepší, ale reparát se nezdařil. Když už pominu tu mystiku jak vystřiženou ze sobotní přílohy Mladé Fronty Heute, logické chyby a nepravděpodobnosti v ději, tak mne překvapují mdlé výkony zde vystupujícího herectva. Pokus obšlehnout Muldera a Scullyovou, tedy cool pár, kde by to jiskřilo intelektuálně a eroticky, nevyšel, a jeden se ptá, zda ta Aňa vůbec umí hrát. A obraz policejního sboru zde doráží ouplně blbej mladej policajt a šéf, jenž neustále řve svým mužným, leč z reklam a dokumentů zcela profláklým hlasem. K tomu to panoptikální žido-zednářské bratrstvo, před jehož rejdy je diváctvo nenápadně varováno, to už je spíš karikatura. Pak už nepřekvapí ani ten přiblblý konec, kde po poodhalení úžasného mystického tajemství má I. Trojan v tváři výraz mírně retadovaného dítěte, kterému se konečně podařilo zavázat si botku. Největším kladem jsou pak lokace, zvláště ty podzemní chodby, které by dělaly čest každým Stínadlům. (01.11.2012)

Mohlo to být za plný počet. Kdyby tomu nechybělo vyvrcholení, klidně bych tomu dal pět hvězd. Nevím, jestli je to tak i v předloze, každopádně stejně jako v případě všech epizod seriálu Strážce duší, mi to přijde trapné. Arnošt Vašíček zřejmě neumí konce. Každopádně to bylo lepší než předchozí triptych, Ďáblova lest. Chemie mezi Aňou Geislerovou a Jiřím Dvořákem byla vážně neuvěřitelná, a vůbec by mi nevadil seriál s jejich postavami, protože jim to vážně jde. Jednak k sobě perfektně pásli, jednak mě hodně bavila jejich sázka sprostých slov, a líbilo se mi, že nevyšuměla do ztracena. Kromě neuspokojivého (alespoň pro mě) zakončení samotného hlavního příběhu byly snad všechny minizápletky dořešeny, což u českého filmu není obvyklé. Resp. většinou nejsou obvyklé ani minizápletky. Každopádně by to chtělo, aby Jiří Strach dostal kvalitní scénář a hodně peněz a naše kinematografie by mohla mít mnohem veselejší bilanci. Zatím totiž ty nejlepší kousky natočil pro televizi. (20.11.2013)