Chlapectví

Filmu si cením především kvůli tomu, s jakou trpělivostí a oddaností byl natočen. A kvituju také fakt, že se natáčelo s těmi samými herci, což působí opravdu hodně dobře. A přestože se na film i přes těch obludných 166 minut pěkně dívalo (nuda se nedostavila) a několik scén opravdu zaujalo, měl jsem s ním 2 problémy. Na to, jak je snímek dlouhý, v něm bylo zvratů jak šafránu (a starali se o ně vlastně jen matčini amanti), a hrdina, co (takřka) v pohodě proplouvá životem, člověka moc k fandění nestrhne (pokud ho teda neosloví jinak). A když už jsem právě u postav, tak Mason mi byl čím dál méně sympatický (ok, osobní problém) a taky mě rušila představitelka jeho sestry, která byla tak nepřirozeně přirozená, že občas strhávala veškerou moji pozornost na sebe a já nechápal její zvláštní gesta či výrazy v obličeji. Závěr filmu mě vzhledem k průběhu vyprávění opravdu nepřekvapil, ale zase oceňuju, že se ho podařilo tvůrcům docela dobře kočírovat, aby nevyzněl vyloženě tuctově. Nicméně Chlapectvím mě Linklater vybídl, abych zkusil nějaký jeho další film, takže nashledanou pane režisére, protentokrát by to bylo za slušné 4*. (09.11.2014)

Zcela unikátní film. Režisér se rozhodl natočit něco, co tu ještě nebyl,o a vzniknul z toho tří hodinový film bez jakékoliv zápletky. I přesto nemůžu vyloženě říct, že bych se u toho nudila, ale ten film mě ničím neobohatil. Promyšlené to měl hezky - budeme sledovat vyrůstat malého kluka do teenagera, ale nějak tomu zapomněl napsat děj. Sem tam se tam objevilo drama s manželem matky (kdyby přestala randit mohl být film tak o hodinu a půl kratší) a tím to haslo. Režisér vsadil všechno na originalitu toho, že to natočil s jedním hercem, přitom to vlastně vůbec nemusel dělat. Kdyby toho malého kluka v půlce filmu vyměnil, upřímně bych si toho ani nevšimla. Mě to prostě nestačilo. 3* (30.01.2015)

Mnohokrát viděná klišé, předvídatelnost, uměle vyvolané konflikty, cokoliv z toho by v tomto filmu divák hledal marně. Film je jen sledem životních událostí jedné malé a vcelku obyčejné rodiny, takže jsem měl ve výsledku pocit, jako kdybych sledoval nějaké home video. A chce se mi zvolat halleluja! Konečně film, který si na nic nehraje, konečně film, který není dopředu předvídatelný, konečně film, u něhož jsem neměl pocit, že ze mě tvůrci považují málem za slabomyslného. Je to obyčejné, je to milé, je to skromné, ale přitom to pohladí po srdci i duši. Já musím říci, že něco takového jsem toužil vidět v kině od doby, kdy mě přestaly zajímat filmy pro dětské publikum, a mé přání bylo vyslyšeno. Richard Linklater i všichni zúčastnění herci a tvůrci museli při tvorbě filmu prokázat neskutečnou trpělivost a ochotu vracet se rok co rok na pár dní k projektu, u kterého dost možná ani nevěděli, jestli se vůbec dotočí nebo jak to s ním vlastně dopadne. A za to je obdivuji. A jsem vděčný i za to, že film nabídl několik vtipných obrazů a scén, při kterých se dokázalo zasmát celé kino (a vůbec nevadí, že v sále nás při projekci bylo asi jen 20 lidí), za všechny tyto scénky mě napadá například scénka s rozmisťováním cedulek pro podporu Baracka Obamy. Zkrátka tenhle film je pro mě naprosto přelomovým filmovým zážitkem a já si mé první (a doufám, že ne poslední) setkání s ním uchovám ve své mysli na velice dlouhou dobu. Byl to pro mě doslova magický večer strávený v kině s tímto filmem, a protože filmu nemám co vytknout, uděluji mu přesvědčivých pět hvězd. (16.08.2014)

Točit něco 12 let a před dvanácti lety si říct, že to bude točit dvanáct let, to chce kurva koule. A Richard Linklater je evidentně má. Hladce oholen a připraven na to, abychom jeho nejnovější projekt následně zhodnotili. No a já nemůžu jinak, než dát plný počet. Tohle je prostě síla. Sice mi režisér nijak výrazně neukazuje růst toho kluka, spíše to prolíná naprosto přirozenou formou, ale ve výsledku mi to vůbec nevadí. K tomu klukovi jsem si za dvě a půl hodiny udělal totální sympatie. Prožíval si život se vším všudy. S radostmi i s pády. Do toho jeho rozvedení rodiče Patricia Arquette a Ethan Hawke předváděli naprosto boží výkony. Samozřejmě nesmím zapomenout ani na Masona, kterého hraje Ellar Colltrane. Podstatný je ale to, že během těch dvou a půl hodin mi ten kluk úplně vyrostl před očima. Od kluka, co se bál cokoliv říct v kluka, co má svoje názory a nebojí se je dál rozvíjet. Závěrečná scéna na pláži byla hodně silná. Život nám utíká pod rukama, nesmíme si nechat uniknout ty příležitosti, které ho dělají tak krásným. (18.10.2014)

Dvanáct let života v útržcích. Linklater má úžásnou schopnost napsat film, jehož scény zobrazují bežné, nevýznamné okamžiky života, a přesto z nich divák vycítí to důležité. Scény, které na sebe nenavazují, a vy přesto máte přehled i o tom, co se odehrálo v mezičase. Navíc díky inteligentnímu a nesmírně originálnímu konceptu Chlapectví uteče rychleji než řada filmů s mnohem kratší stopáží. Proč tedy jen čtyři hvězdy? Asi proto, že onen okamžik, kdy bych si řekla, že tohle je jeden z nejlepších filmů roku, u mě však nenastal. Netuším proč. Vím ale, že svou letošní Velkou nádheru zatím hledám. (09.07.2014)