Bílá spona

Na filmu udiví nejvíc rok výroby. Bílá spona působí o 20 let starší. A zcela výjimečně to nemyslím v dobrém. Fričův pokus o vyvážení střízlivého noir přístupu s trochou humoru vychází dosti nekonzistentně. Zpočátku to sice vypadá, že se Frič dokázal vystříhat ideologických hrátek, než se neodvratně ukazuje, že vrahem není zahradník, natož příslušník revolučních vrestev, nýbrž... Takže trochu nuda. Postavy otravují [Pohanův rigidní poliš] nebo trpí nevěrohodností, což lze vysvětlit laxním psaním i podivným obsazením. Průměrnost totiž podtrhuje angažmá herců druhé a třetí svítivosti v rolích, které jdou přímo proti typu. Čestmíru Řandovi jde bodrý starší polda o hodně hůř, než třeba generál Otis, který se snaží dostat mezi stehna Keletiové. Brzobohatý se jen mihne a zbytek filmu jen opakovaně zíráme na jeho fotografii post motrem, Oldřich Nový se o film jen otře. Lehce zapomenutelné. (02.07.2014)

Velmi průměrná socialistická detektivka. Díval jsem se na ni z úúplně jiného úhlu. Čestmír Řanda. Bylo mě u prdele, zda je to slušné krimi či nikoliv. Česťu žeru a bylo mi potěšením s ním strávit 74 minut. Čili já jsem takový hodnotitel na hovno! Ale třeba to pana Řandu potěší v nebi. Předpokládám, že tam Bůh rozvedl internet. Je přece všemohoucí.... (21.08.2011)

Československý kriminální film zabývající se krádeží zboží v textilním podniku a vraždou člověka zapleteného do tohoto činu, jehož představoval v malé roli R. Brzobohatý. Vyšetřování se ujal klidný a přátelský kapitán Chládek (Č. Řanda), pod jehož velením se případem zabýval vzpurný a vznětlivý mladý poručík Janda (J. Pohan), který se dokonce neuváženě zabýval myšlenkou opustit na vlastní žádost řady policie, když vyšlo najevo, že do případu je zapleten i jeho čerstvě dospělý bratr V. Tomšovský. Ten však, místo aby přiznal, že strávil s partnerkou noc v zavražděného bytě, raději na sobě nechal podezření v tak těžkém zločinu. Na přísného J. Pohana znenadání začala dělat oči účetní onoho vykradeného podniku (J. Smejkalová), a to jen proto, aby se pokusila odvést pozornost a zamaskovat skutečnou podstatu události, totiž fingovanou loupež neboli zpronevěru socialistického majetku. Totožnost poměrně velké skupiny pachatelů, do níž patřily kromě J. Smejkalové a jejího bývalého manžela O. Nového i vedoucí postižené prodejny usměvavý a klidný B. Švarc a jeho asistent L. Kostelka, byla nakonec odhalena díky fotografii, jež byla nalezena v bytě zavražděného. Byla na ní spolu s obětí i neznámá žena s neobvyklou bílou sponou ve vlasech, přesně takovou, jakou nosila i paní účetní. Poněkud mě zaráželo, že nebyla zcela jasně vysvětlena smrt řidiče Brzobohatého, ale i tak se domnívám, že šlo o poměrně slušný civilní kriminální film. Jeho autor, legendární M. Frič, natočil zcela jistě mnoho lepších snímků, avšak na druhou stranu v jeho tvorbě se nenacházejí propadáky, neboť tento režisér prostě uměl točit a i z mála dokázal udělat minimálně průměrný film. (26.04.2019)

Konec 50. let ještě trochu doznívá, ale přeci jen už je znát směřování tohoto žánru zase někam jinam. Vyšetřování je v plném proudu a divák sleduje počínání kriminalistů. O nějakém napětí nemůže být vůbec řeč, ale to neznamená, že by měl být tento snímek nějak špatný. Postupné odkrývaní faktů a dávání různých střípků dohromady. Prostě klasická česká detektivka. (04.11.2014)

Ano, takovéhle detektivky se točily. Divácky atraktivní to moc nebylo, napínavé už vůbec ne, ale rozkrádačka byla v té době jeden z nejtěžších zločinů a bylo zapotřebí poukázat na to, že za tímto tehdy rozšířeným nešvarem, jak si přilepšit k mizerné výplatě na úkor státu, stály živly spojené s minulostí nebo napojené na Západ. Ten film právem upadl v zapomnění a pro nás dnes může být zajímavé tak leda vidět a slyšet Kučerovce v dobách jejich největší slávy nebo si všimnout, jak byla Praha na počátku 60. let plná neonů. (08.06.2014)