84. Annual Academy Awards

Klasický rozjezd v podobě klipu, kde se objevují nominované filmy a hlavně moderátor večera. Hm, nebylo to tady už? Ano, loňští moderátoři Hugh Jackman a Anne Hathaway to měli stejně. Jinak mi ale tahle civilní forma s Billy Crystalem docela vyhovuje. Atmosféra amerických Oscarů a Českých lvů se prostě nedá srovnávat. Nejen kvůli krásným šatům, ale zejména celá show je koncipována úplně jinak. Z Oscarů je cítit láska k řemeslu. Snad proto je tento pořad každoročně tak bedlivě sledován. Koukala jsem na streamu (s francouzkým komentářem, takže jsem si u toho procvičila jak anglinu, tak fráninu. Ženiální zážitek) a musím říct, že český překlad jsem nepostrádala. Co mi chybělo, byla atmosféra světozoráckého kina. Jenže vzhledem k množství reklam a proklatě dlouhých hbo bloků, se příští rok asi opět uchýlím ke streamu. (27.02.2012)

Každý rok si na konci února v 6 ráno řeknu: "Že já radši nešla spát, příště na to kašlu." Ale každý další rok stejně sedím u počítáče a civím na to, jak se Hollywood plácá po zádech. Letos tomu nebylo jinak. No díky bohu za Billyho Crystala, který je pořád stejně okouzlující. Předávání sice bylo lepší než fiasko z minulého roku, ale na to, že stopáž měla přes tři hodiny, to bylo strašně rychlé. Sestřihy oslavující kinematografii byly zapomenutelné, vystoupení Cirque de Soleil zbytečné. Tři uvaděči se ale vyšvihli - Emma Stone, Chris Rock, RDJ. Prosím, nechte jednoho z nich uvádět příští Oscary. Překvapeních, co se týče cen, se moc nekonalo. Hype projednou opět zvítězil a Artist z nějakého důvodu posbíral plno cen. Ale dva úžasné momenty se přece jen našly. Když Oscara vyhrál Plummer a Streep, měla jsem konečně pocit, že jsem svědkem historického okamžiku. (27.02.2012)

Návrat do starých kolejí vyšel rozhodně daleko lépe než hokus pokus s Francem a Hathaway. Celé to míření na jistotu a Billyho jemný a střídmý humor mi k tématu pocty k filmu tentokrát dost sednul. Celý to mělo spád a ani na minutu jsem se nenudil, i když předávající byli horší než loni. Ta nenáročná klidná atmosféra doplněná ještě o výborné vystoupení Cirque du Soleil a nápadité scény na jevišti mi prostě hodně sedla a nuda to rozhodně nebyla. (04.03.2012)

Ačkoliv jsem další den šel do práce, poprvé jsem se dočkal živého přenosu Oskarů. Show to byla nádherná, i když vím, že už byly daleko lepší. Bylo vidět, že nechtějí nic zkazit a tak se snažili být solidní a pořádní. Něco překvapilo, něco nudilo, to, co mě ale opravdu štvalo, byli samotní komentátoři. Ti, rádoby zvaní odborníci, do komentování tahali kupu svých názorů s tím, že by to přáli tomu a tomu, což mě v žádném případě nezajímá a to by také měli respektovat. Nejvíc mě šokovalo, když nedokázali dobře říct jméno Zacha Galifianakise a nebo pletli postavy některých hereček ve filmech. Tak když už nevím, tak ať radši mlčím. Ale když už jsem odborník, tak ať to dělám pořádně. Pánové, Zach skutečně není Zač. Vrcholem pak bylo, když se bůhví jak dlouho bavili o bradavce Jennifer Lopez, která údajně měla být vidět. Koho to kurva zajímá? Nicméně byla radost sledovat celou tu řadu herců civilněji než ve filmech. Je to jiné a člověk si trošku udělá obrázek. Když ale příště budu mít možnost, podívám se na záznam a v originále. Za prvé mi dojem nezkazí komentátoři a za druhé nebudu hodinu a půl čumět na reklamy. To se opravdu nedalo. (27.02.2012)

O něco málo lepší než loni. A to hlavně díky Billymu Crystalovi, kterému se občas povedl nějaký ten vtípek. Nicméně jinak opět klasická sterilní nuda včetně jedné z nejnudnějších úvodních scén a sestřihu zesnulých. Z předávajících stojí za zmínku snad jen dvojice Ferrel s Galifianakisem a Robert Downey Jr. Nejlepší scénka se paradoxně odehrála už na červeném koberci, kdy Sacha Baron Cohen v kostýmu Diktátora posypal Ryana Seacresta popelem Kim Čong-Ila. (28.02.2012)