Režie:
Martin FričKamera:
Jan StallichHrají:
Jan Werich, Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Jiří Plachý st., Zdeněk Štěpánek, František Filipovský, František Černý, Václav Trégl (více)Obsahy(1)
Slavnou dvoudílnou historickou veselohru Císařův pekař a Pekařův císař natočil s Janem Werichem v hlavní dvojroli režisér Martin Frič v roce 1951. Vyprávění zavede diváka do doby císaře Rudolfa II., kde žije nejen tento vladař, bezmezně milující alchymii a umění, ale i pekař Matěj a mnoho dalších postaviček císařského dvora, které se už dvacet let před natočením tohoto filmu objevily ve Werichově a Voskovcově hře "Golem", uváděné v Osvobozeném divadle. Byla to, jak pravil podtitul, romantická revue a její nezbytnou součástí, tak jako všech představení Osvobozeného divadla, byla Ježkova hudba s Werichovými a Voskovcovými písňovými texty. Z těch, bohužel, do Fričova filmu nepronikla ani jediná. Nicméně svůj evergreen Císařův pekař a Pekařův císař má. Jan Werich spolu s hudebním skladatelem Zdeňkem Petrem pro film napsali od té doby velmi populární píseň „Ten dělá to a ten zas tohle“. Pod návrhy kostýmů byl podepsán slavný Jiří Trnka a ve filmu si zahrála řada skvělých herců – Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Zdeněk Štěpánek, František Filipovský. V epizodní roli se v houfu dvorních dam mihne i mladičká rusovláska Věra Chytilová. (Česká televize)
(více)Recenze (615)
Skvělá pohádka nejen pro děti plná skvělých herců, kde dospělejším zejména ke konci u společné písně mírně zatrne. Doba byla taková a tak všechno mělo být všech. A aby to tak mohlo být holt se někomu kdo něco měl - něco vzalo a dalo se to všem, některým víc.... Werich sice zpočátku brblal, ale nakonec se nechal táhnout s hlavním proudem a občas si na to posteskl jen v korespondenci s Voskovcem. Pro Voskovce tohle všechno byl důvod proč se nakonec už nevracet a riskovat izolaci i nejistá angažmá v USA a Anglii.... * * * * * ()
Koho mohli mít komunisti v roce 1951 jiného, než prvorepublikové hvězdy? Závěrečná veselice a několik narážek byla jistě úlitba době, ovšem z úst Jana Wericha působí vyloženě dvojsečně :-( Nataša Gollová sice plnoštíhlá a ne tak bláznivá jako v Evě, co tropí hlouposti, ale o to více ceněná :-) Některé vyšperkované dialogy ale opravdu nemají chybu. PODZEMNICE OLEJNÁ! JAK TO VŮBEC MŮŽETE JÍST? ()
Na tomto filme sa podieľalo niekoľko velikánov, takže som koketoval s možnosťou pridať štvrtú hviezdičku. Veď Werich bol skvelý a aj nahrávači sa snažili. Ale to, že sa umelci prepožičali k propagácii utopického socializmu mi vždy zadrží ruku. Chápem tie trápne ospravedlnenia typu - vtedy sa inak nedalo - nikoho za kolaboráciu s vtedajším režimom neodsudzujem, ale štyri hviezdičky nedám ani keby ma o to požiadal ÚV KSČM. ()
Levicová kontinuita se nedala zapřít ani v dobách nejtemnějších. PEKAŘE můžeme chápat a vyložit jako přímé pokračování prvorepublikových her OSVOBOZENÝCH, v němž se z velmi pravděpodobné úlitby režimu podařilo právě proto vytvořit umělecký šperk. Budovatelské nadšení filmu je tedy vším možným, jen ne pochmurným optimismem doby politických procesů a justičních vražd; tato kamufláž - lhostejno, zda vědomá, či spontánní - je působivá - a pro někoho neprohlédnutelná - i dnes. Postavíme-li toto skvělé dílo do přímé linie srovnání se SVĚT PATŘÍ NÁM nebo HEJ RUP!, vidíme zachování humoru té doby, do kterého je přidán pathos, neodlehčený černým humorem (závěrečné truchlení nad neznámými hrdiny ve SVĚTĚ). Werichovská dvojrole je zřejmě také dána Voskovcovou absencí a tehdejší nemožností ho alespoň přibližně nahradit (až o něco později se objeví Miroslav Horníček). Tuto kontinuitu také ztělesňuje tehdy ještě stále mladá a krásná Nataša Gollová (byla mezi pětatřicítkou a čtyřicítkou). Ani určité ochabnutí tempa ve druhé třetině druhého dílu nemůže pokazit vynikající dojem z tohoto mimořádného nevávrovského českého velkofilmu-pohádky. Kontinuitu zrělesňuje také režisérova osobnost - Martin Frič tu dospěl k dalšímu vrcholu své skvělé tvorby. Za zmínku stojí i prolínání hereckých generací (Plachý,Štěpánek,Kemr,Jana Werichová,Bezouška). Osobitá třetirepubliková tvář tohoto případu postupně odeznívající prvorepublikové tradice, která i vyplnila, i překonala dobu svého vzniku, je - nezávisle na tom, jak byla míněna - nadčasová. ()
Veselý film z neveselé doby. Jan Werich v něm září, nehledíc k tomu, že poměrně hezky vystihl povahové rysy skutečného Rudolfa II. Některé fóry skvostné, k zulíbání. Škoda, že Werich měl v té pitomé době tak málo příležitostí natáčet filmy, i když na druhou stranu, buďme rádi za to je. Mohlo to být i horší... ()
Galerie (136)
Photo © Československý státní film
Zajímavosti (111)
- Františka Černého (alchymista Scotta) si do filmu presadil sám Jan Werich (císar Rudolf II./Matěj Kotrba). Dôvod bol ten, že Frantu považoval za svojho maskota. (Raccoon.city)
- Existuje viacej zostrihov a minutáži filmu. Najprísnejší boli cenzori vo Fínsku, kde bol film zostrihaný do najkratšej dĺžky vôbec 2 850 m, čím má film iba 104 minút. (Raccoon.city)
- Jan Werich (Rudolf II./ Matěj Kotrba) do roli grófky Stradovéj (Marie Vášová) už od začiatku nechcel Irenu Kačírkovú, o ktorej tvrdil, že nemá zmysel pre humor. Po prevzatí filmu Martinom Fričom mu Werich navrhoval, aby rolu dostala Jana Dítětová, čo Frič odmietol. Neskôr Werich navrhol Natašu Gollovú, ktorá ale nakoniec dostala rolu Kataríny/Sirael. (Raccoon.city)
Reklama