Hon

Vinterberg si důmyslně pohrává s rytmizací scén, s postupným stupňováním napětí a i násilí vrcholící scénou v kostele. Zároveň považuji za zcela přiznanou tvůrcovu typizaci většiny postav, kdy je prezentuje jako mentální modely vzniklé naplněním určítých schémat (nevinně se mstící holčička, spravedlivá učitelka odhodlaná vyšetřit údajný zločin, psycholog navádějící k očekávané odpovědi, ochranářští rodiče atp.), což v kombinaci s plastičností Lukasovy postavy a příběhu zasazeného do "izolované" komunity, kde se každý zná s každým, vytváří dojem marného boje "sám proti všem", který není možné vyhrát. To spolu s vševědoucí narací (divák zná pravdu a cítí intenzivní nespravedlnost, nesmyslnost a mylně motivovanou násilnost počínání téměř všech zúčastněných) vytváří vpravdě nepříjemný, ale velmi silný filmový zážitek. (11.05.2015)

A pak že Dánové neumí točit filmy. Hon je solidní psychologické drama s prvky thrilleru, stojí na výborném Mikkelsenovi, kterého jsem si dosud nedovedl pořádně představit jinak, než jako krvavé slzy ronícího Cifru v Casinu Royale. Zde však přesvědčil, že mu svědčí i kladná role, role ublíženého pedagoga. Skoro by se mi chtělo dát 5*, ovšem já neustále čekal, že se to zvrhne v opravdovou štvanici na něj, že hozený kámen do okna a zabitý pes bude začátek lynčování, v němž půjde o holý život. Scéna v obchodě, v kostele, noční setkání Thea a Lucase a scéna "rok poté" byly opravdu vynikající. Závěrem se mi chce říct jen jedna věc - fagani umí dospělému pěkně zavařit. (05.04.2013)

I dnes, druhý den po zhlédnutí tohohle filmu cítím úzkost, tu bez moc a strach, co bych dělala já, jak v roli obviněného, tak v roli rodiče. Je neuvěřitelné, co se honí v hlavičkách dětí, ale i dospělých. Pro mě dost silné scény při „výslechu“ Kláry, při střetu nejlepších kamarádu, hlavně po té, co maminka vysvětluje dceři, že se to opravdu stalo, návštěva Kláry, pes, obchod a kostel. Přistihla jsem se, že na Kláru křičím: „Tak už konečně řekni, že jsi to řekla, protože ti vrátil to srdíčko!“ Smutné bohužel je, že pokud se toto jednou stane a nakonec se dotyčný očistí, čistý nikdy nebude. Stále tam bude semínko pochybnosti. A já se ptám: „Kde je hranice mezi dětskou lží a skutečností?" (27.05.2013)

Je desivé, čo ľudia vedia urobiť, ak ich je viac, sú proti jednému a padnú posledné zábrany. Mne osobne sa z takých filmov robí mdlo a strašne nerád ich pozerám (bez ohľadu na to, či sú kvalitné). Hon je mrazivá dráma, miestami skôr triler, ktorý sa bez problémov mohol skončiť ako Straw Dogs, ale nakoniec sa režisér vybral trochu inou cestou. Mads Mikkelsen je skvelý a jeho umiernený a zraniteľný výkon oceňujem o to viac, že poznám jeho brutálne a drastické výkony z Hannibala a Vzkriesenia Valhaly. Oceňujem, že sa tvorcovia nebáli nakrútiť film o takej háklivej téme, ako je (potenciálna) pedofília. (07.07.2017)

Ještě než začneme s tímto komentářem, tak místopřísežně prohlašuji, že jsem oficiálně skutečně hetero a veškeré kratochvíle se zvířecími samci jsou čirým selháním mysli a velmi se za ně stydím. Ale jak všichni víme, zakázané ovoce chutná nejlépe a tak byste mi mohli, v tomto rozmanitém světe atraktivních fenek, akceptovat taky trochu toho povyražení. Občas moje perverzní choutky naberou skutečně ujetý směr a já tak jednou vyzkoušel trable, zdánlivě podobné těm, kterými si musel projít sympatický hrdina tohoto sugestivního snímku. Jednou jsem si v parku vyhlédl čtyřletou holčičku, která si na pískovišti hrála s bábovkama, čemuž upřímně moc nerozumím, protože ta kakaová vypadala chutně a nebýt od písku, tak bych si i nabídl. V okolí nikdo nebyl, její máma kouřila šéfovi Rychlý roty někde za tújí a já se tak mohl v poklidu vydat do akce. Bez čekání jsem vyrazil na pískoviště, stoupl si před holčičku a stáhl si trenky. Holčička na něj váhavě pohlédla, bohužel přes mé proporce neviděla ani piču, tak mi s politováním dala pětikorunu, ať si koupím bonbón a odešla. Ach ty děti! Stejné pocity jsem zažíval i během excelentního hereckého výkonu mladičké Anniky, která mně neuvěřitelně pila krev a nejednou jsem měl chuť se měsíc nemýt a pak ji uvázat svý trenky na hlavu, aby taky pocítila peklo. Pro mě každopádně příjemné překvapení a velmi silný zážitek, za pět bez zaváhání. (31.03.2014)