Věra 68

Takto si predstavujem dokument o športovkyni. Aspoň v tej kratšej verzii má spád, stále prichádzajú nové informácie, alebo si môžeme vychutnať výhru zlatej medaily na olympiáde v Mexiku. Pritom emócie fungujú v domácnosti Věry aj pred obrazovkou. Kontroverzné obdobie v kratšej verzii nie je rozpitvávané, takže to neposúdim. (10.11.2014) –––– Tak som videl aj dlhú verziu a tie okolnosti synovej otcovraždy alebo otcozabitia sú riadne zamotané. Nie je čo závidieť ani sa čudovať mnohoročným psychickým problémom a odmietaniu kontaktu s verejnosťou. (31.8.2016) –––– To je žena, před jejíž vůlí se třeba mít na pozoru. (10.11.2014)

Tak trochu jedu na vlně dokumentů. A dokumenty o lidech mě zajímají nejvíce. Věra Čáslavská byla a je sympatickou osobností plnou energie, takže tím měla Sommerová krapet ulehčenou práci. Snímek však musím hodnotit pozitivně i tak. Délka tak akorát, aby bavil každou minutu, život Čáslavské bohatý, aby to bylo zajímavé i samo o sobě. Dozvěděla jsem se spoustu věcí a jen zírala, kolik toho může ve svém životě člověk stihnout. (12.12.2015)

Dokument průměrný, ale za osobnost Věry Čáslavské a spoustu archivních záběrů (zejména těch gymnastických) dávám 4*. Sportovní gymnastiku jsem dělala aktivně od svých pěti let - po dobu sedmi let - tedy smekám, že je VČ schopná ve svém věku vystřihnout krásny provaz. Já to ve svých 25 nedokážu. Líbí se mi, jak dokument ukazuje posun ve sportu od "zábavy ke drilu". Dřív to bylo víc o té radosti ze sportu, bylo vidět - v případě té gymastiky - že to ty holky baví (aspoň VČ házela při prostných úsměvy na všechny strany) a dneska je to z 99% čistě výkonnostní akce s výrazem kakabuse. (20.08.2012)

V jeden večer som si dala hneď dva dokumenty, najprv Zamatových teroristov a potom Věru 68. Občas sa tak náhodne podarí vidieť tematicky (aspoň trochu) blízke filmy. Možno som sa nechala uniesť a na päť hviezd to nie je, ale sakra, dojalo ma to. Čáslavská bola a je osobnosť. By ma zaujímalo, koľko takých osobností je v súčasnom športe. Pri archívnych záberoch z majstrovstiev a olympiád som niekedy ani nedýchala. No bola to sila, ktorá urobila dojem aj na takého športového ignoranta ako som ja. No a ten samurajský meč, úžas a nekonečný rešpekt. (Lumiere - 20.10.2013) (23.10.2013)

Tento dokument je vlastně jakýmsi vydáním memoárů naší legendární olympioničky. Většina filmu je krom archivních záběrů vedená vlídným rozhovorem s paní Věrou nebo jí blízkými lidmi. Její aktivní účast na spoluvytváření dokumentu je zřejmá. O osobních citlivých věcech se mluví jen velmi málo nebo vůbec. Její nešťastné manželství s Josefem Odložilem je velké tabu. Ačkoli i z těch drobných náznaků, co se zde objevily, lze vytušit, že si v manželství musela projít skutečně peklem. Též informací o vlastní rodině a dětství se nám téměř nedostává. Většinu času tak společně s Věrou vzpomínáme na šťastnou dobu sportovních úspěchů a pak na smutnou dobu komunistické represe. Zajímavé jsou rozhovory s prezidentem Havlem a období působení na Pražském hradě nebo cesty zpět do míst olympijských závodů. _____ Musím se trochu ohradit proti komentářům, že dokument je natočen jednostranně a neprofesionálně. Tento dokument nemohl být natočen jinak, když se na něm Čáslavská aktivně podílela. Její účast tomu přidává navíc určitou hodnotu. Nyní když je Věra po smrti, možná někdo natočí nový obsáhlý dokument, kde se otevřou i ty bolavé rány. Ale věřím, že i tak dokument vyzní pro Věru velmi kladně. Pro naší společnost je ne jen sportovním, ale i velkým lidským a morálním vzorem. Naše současná doba je charakteristická tím, že máme chronický nedostatek charakterních a slušných lidí. My potřebujeme svoje vzory a legendy. A jak známo. Do legend se nekope. Ono úplně stačí, co si vytrpěla za svého života. (12.09.2016)