U snědeného krámu

Snímok U snědeného krámu sa na prvý pohľad javí veľmi rozpačito a to rozdieľným prístupom k hlavným postavám príbehu. Scenárista Wasserman vypichol do popredia postavu príživníckeho rytmistra Killiána, ktorého výborne stvárnil v netradičnej zápornej postave Burian, kdežto režisér Frič preferoval dramatickú postavu kupca Žemlu, pri ktorej exceloval Smolík. Našťastie film neutrpel a profesionalita tvorcov dokázala vytvoriť pútavé dielo o ľudskej sebeckosti a chamtivosti. (24.04.2021)

Tento film ve mne spouští násilnické choutky. Je tak dobře natočen, že polovině postav bych s chutí rozrazil hlavu krumpáčem. Vyžírkové, vychcánkové a ochlastové, pseudoštětky a tyranské matky, zkrátka lidé. Ten nejhorší obraz zkázy nám ale Martin Frič podal v tom blbci, na kterém se dalo dříví štípat, v podobě obchodníka Žemly (Smolík). Tento "starý dobrý vůl" místo aby všechny pobudy vypakoval ze svého krámku, nechal se opít rohlíkem a sám zničit. Na které straně je vina? Na obou. A proto je tento film varováním, abychom se dobře rozhlíželi kolem sebe, dovedli v základu roztřídit zrno od plev a nenechali se zatáhnout do vyložených průserů. Pokud to ovšem jde odhadnout. Nechtěl bych si díky své vlastní blbosti strouhat sirky do piva...70% (30.06.2012)

Na svou dobu velmi výjimečný snímek, pohrávající si s několika žánry najednou. Opět zde chybí komedie, ale i tak se zde dočkáme klasických nadčasových hlášek Vlasty Buriana, který to zde okoření německým dialektem. Film, jenž se lehce přibližuje dramatu Vlčí jáma, obracený o 180 °. Životem proškolený charakter dobrého člověka s poctivými úmysly, naráží na povrchnost a falešnost soudobé společnosti. Perfektní čeština, precizní režie a celkově skvostně se vyvíjející atmosféra. (11.10.2014)

Snímek s poměrně naivním dějem a stejně naivní hlavní postavou. Obchodník Žemla je dobrák a nedokáže nikoho a nic odmítnout, proto jej všichni využívají, což pro něj jednoduše nemůže skončit dobře. Bohužel naivní příběh lze prokouknout již z počátku. To u mě mělo za následek nulové napětí a nudu. Zajímavé proto byly jen herecké výkony a dialogy. Jednotliví herci to zvládli perfektně, jen Smolík byl až moc zastíněn Burianem a jeho komentáři. Z postav se mi nejvíce nakonec líbila Ella Nollová v roli bodré, ale životem protřelé služky, která měla hned ve všem jasno a také to nezapomněla okomentovat. Samotné Buriánovy neustálé průpovídky a urážky jednotlivých nakupujících ženských dokázaly pobavit a z filmu udělaly v první polovině spíše komedii. Následná přeměna na vážnější notu mi moc nesedla, ale úplný závěr dokázal film opět vytáhnout alespoň na slušné tři hvězdy - osud tomu chtěl. (23.10.2018)

Kam se hrabou horory. Tohle byl vskutku nechutně depresivní příběh, který si pro nás Martin Frič kdysi připravil. Z nějakého důvodu shledávám dobu, ve které se příběh odehrává za krajně depresivní a mému gustu bytostně nepříjemnou. Raději bych prožil život někdy ve středověku ve 14. století, než tuhle dobu plnou pokrytectví a prospěchářství. Ne, že by se z tohoto ohledu něco zlepšilo, ale člověk dnes má alespoň přehršel možností k úniku. Vlasta Burian tentokrát ve skvělé, leč velmi nepříjemné a krajně záporné roli vychcaného alkoholika. Člověk ani vlastně neví, kým má v tomto snímku pohrdat nejvíc. Zda naivním dobrotivým hlupákem Žemlou, nenažranou sousedkou, nevděčnou kurevnicí dcerou, ba dokonce právě vychcaným alkoholikem Burianem. Dobro zde reprezentuje prozíravá hospodyně a zbytek postav není z hlediska děje nikterak zajímavý. Přesto Martin Frič rozehrál v roce 1933 solidní drama hodné důkladného psychologického rozboru těchto výše zmíněných postav. Vytknul bych zejména to, že je snímek zpočátku neskutečně utahaný a vše podstatné se pak v ďábelském tempu odehraje v posledních 20 minutách. To mi přijde extrémně nevyvážené. Zřejmě na věci jako vykreslení tehdejší svatby chyběl rozpočet. Jen ono vystavení kulis ulice muselo stát tehdy hromadu peněz. [75 %] (26.10.2021)