Dobrodružství rabína Jákoba
Les Aventures de Rabbi Jacob
Le folli avventure di Rabbi Jacob
Dobrodružstvá rabína Jacoba
The Mad Adventures of Rabbi Jacob
The Mad Adventures of Rabbi Jacob
Režie:
Gérard OuryKamera:
Henri DecaëHudba:
Vladimir CosmaHrají:
Louis de Funès, Suzy Delair, Marcel Dalio, Claude Giraud, Renzo Montagnani, André Falcon, Henri Guybet, Popeck, Miou-Miou, Jacques François, Gérard Darmon (více)Obsahy(3)
Komedie Dobrodružství rabína Jákoba, natočená režisérem Gérardem Ourym, je jedním z mála vynikajících filmů Louise de Funese, který nebyl v našich kinech uveden. Funes si v něm svým typicky žlučovitým způsobem zahrál bohatého francouzského podnikatele, který nemá nic proti cizincům, pokud to nejsou zrovna černoši, Židé nebo Arabové. Nejlépe by asi bylo, aby na světě žili jen samí čistokrevní bílí Francouzi. V nejméně vhodnou chvíli se však dozví, že jeho šofér je Žid a že on sám se zapletl do jakési politicko-teroristické honičky kudrnatých Arabů. Aby unikl svým pronásledovatelům a zachránil si holý život, musí se převléknout za židovského rabína, a sehrát tak hlavní roli na oslavách pařížské židovské obce. A nejen to, musí podstoupit i koupel v kádi plné žvýkačky a sypajících se bonbónů. A tak různé zážitky a dobrodružství postupně otupí hroty jeho „předpojatosti“. (Česká televize)
(více)Videa (4)
Recenze (224)
Je opravdu smůla, že prakticky nejlepší film s Funesem nenadaboval Filipovský. Český divák tak byl ochuzen o to, co byl celá léta zvyklý a co vlastně od funesovských filmů očekával. Zahuhňaný vtipný dabing v kadenci tatatatatata a někdy i mnohem větší. Ten Krampol, ať je to, kdo je to, tenhle film naprosto pohřbil. Přesto všechno, je tohle komediální sociální drama s etnickou zápletkou a klíčovými scénami, jako je továrna na žvýkačku a Funesův tanec v ulicích, skvělý filmový zážitek. ()
Tady tu této Funesovky jsem byl trochu zklamán. Byl jsem zklamán z toho, že jsem to viděl ve slovenském dabingu, ale to by nevadilo tak moc, ale vadilo mi to, že Funese mluvil jinší dabér, na to já jsem háklivý. Bez Franty Filipovského je Funes trošku slabší v herectví než s Frantou. Samozřejmě je to nejlepší komik, a s Frantou je to ještě lepší komik, ale Funes opět rozprodal svou kvalitu herectví. Zase z něj sršilo vynikající charisma. Tento film na části stejný, od začátku do konce stejný děj, možná scéna ve žvýkačkové továrně byla nejlepší. Tento film byl jednim z nejhorších s Louisem de Funesem. 4* jsem dal Zelňačce, 3* Četníkovi a mimozemšťanům, jinak dávám vždy 5*, ale teď 4*. 76% ()
Tahle komedie byla pro mne dlouho neznama konecne sem to videl a musim rict ze se povedla v ramci Funesovi tvorby ji zaradim k nadprumeru bavil sem se fakt slusne jenom ten zmrvenej dabing to vysira Filipovsky byl holt jenom jeden a z tech alternativ stoji dabing Krampola jednoznacne nejvic za prd a to nezpochybnuju jeho kvality ale na tohle se proste nehodi jinak film ma bezva napad Louis je tu za uplne nejvetsiho rasistu kterej je donucenej prevlect se za zida! a na konci se s nimi dokonce zprateli proste slusnej namel Funes jako tradicne exceluje a i to okolo se tentokrat povedlo takze az na tu dabingovou odpornost jsem vesmes spokojeny ()
Lous mal väčšinou šťastie na filmové postavy. A diváci tým pádom, šťastie na exkluzívne podanie majstra komédie. Všetko to sviští v hurikánovom drajve, divák nerieši logiku, ale zabáva sa nad obdivuhodnou zmesou komédie a podprahovo akčného thrilleru. Áno tak, tento námet mohol v iných rukách dopadnúť akokoľvek ináč. ()
Začneme židovskou anekdotou: Kohn se vrací s manželkou z biografu. „To byl bezvadný film, miláčku. Já jsem smíchy napůl mrtvá.“ - „Opravdu? Tak to půjdeme zítra ještě jednou..“ Funès gesty i grimasami rozhodně nešetří a pouliční piti piti pa je neuvěřitelně energické, ale co se týká roku 1973, ta někdy až infantilní ztřeštěnost kolem motivu záměny poněkud bledla vedle toho, co když vidí včeličku létat z květu na květ a zachovávat tak kontinuitu života, je k smrti dojat.. Pane Kohn, ať už je jakákoliv, v případě Rabína Jákoba vám radím, ať ten proces proměny paní Kohnové nedokončujou.. ()
Galerie (69)
Zajímavosti (16)
- Před premiérou filmu ve čtvrtek ráno 18. října 1973 odstartoval z letiště Orly v Paříži Boeing 727 společnosti Air France, který letěl na pravidelné lince Paříž - Nice. V polovině cesty vtrhla do pilotní kabiny žena ozbrojená ručnicí a maketou pistole. Požadovala okamžitý zákaz filmu Dobrodružství rabína Jákoba, o němž tvrdila že je protižidovský zaměřený. Hrozila že pokud jeji požadavky nebudou splněny, zamíří s letadlem na atomovou elektrárnu v Pierrelatu. Když se Gérard Oury dozvěděl jméno únoskyně, úžasem ztratil řeč. Okamžitě zavolal Funèsovi: "Víš kdo unesl ten Boeing? Danielle Cravenová, manželka našeho distributora." (andi666)
- Natáčení začalo koncem března ve studích v Boulogne-Billancourt, později byly pořízeny exteriérové záběry na několika místech v Paříži, mimo jiné i na letišti v Orly, kde se točilo za plného provozu, poslední scény nasnímal Oury v New Yorku v červenci 1973 (tady ale již bez Funèse). (argenson)
- V našich kinech nebyl film před rokem 1989, vzhledem ke svému, pro tehdejší cenzuru kontrovernznímu tématu, promítán. Po revoluci jej počátkem 90. let zakoupila ČT a začala připravovat dabovanou verzi. Bohužel v době přípravy onemocněl František Filipovský a už nebyl schopen Funèse nadabovat. Česká televize jej tak z úcty k umělci uvedla s titulky a dabingu se dočkal až při svém dalším vysílání koncem 90. let, kdy Funése namluvil Jiří Krampol. (cundak)
Reklama