Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh se odehrává v New Yorku, kde se koná mezinárodní policejní konference. Cruchotova dcera se sem dostane jako černý pasažér, tady se proti vůli svého otce seznámí s pohledným italským důstojníkem. Když to Cruchot zjistí, začne jí hledat, přitom se zaplete i s místními pouličními gangy... (Intersonic)

Videa (1)

Trailer

Recenze (270)

Vančura 

všechny recenze uživatele

Jednička se mi líbí o poznání víc, ale i zde je celá řada úžasně vtipných míst (třeba všechny scény s černošským taxikářem). Přesto na mě toto pokračování působí strašně zbytečným dojmem, přenesení starých známých postav do Ameriky mi prostě moc nesedí. Do absurdna je to dovedeno ve scéně, v níž se Cruchot setkává s jeptiškou z jedničky, která se čistě náhodou zrovna taky nachází v New Yorku (!). A třeba tu bizarní taneční sekvenci, v níž Cruchot zápasí s partou jakýchsi němých tanečníků o flákotu masa, už má hlava nepobírá zcela - v celém filmu působí jak pěst na oko a její smysl mi vážně uniká. Na můj vkus je zde navíc trochu moc uniforem a postav obecně - zvlášť ke konci už všechna ta uniformovaná škrobenost působí hodně únavně. Nepříjemný posun vnímám i v postavě samotného Cruchota - bylo-li ho možno v jedničce vnímat jako rtuťovitého výstředního pošuka, kterému nešlo upřít jisté osobité sympatie, v pokračování jsou umocněny jeho negativní rysy (především pak podlézavost vůči nadřízenému) a upozaděny ty sympatické - v tomto filmu mi je skoro protivný, stejně jako zbytek té jeho četnické partičky. Při sledování jsem se mimochodem nemohl ubránit dojmu, že jsou zde naznačeny určité latentní homoerotické vazby mezi jednotlivými četníky, především ve scénách v hotelu (společné poflakování u postele apod.). Kdybych nevěděl, že se Cruchot v dalším díle ožení, skoro bych si myslel, že je nepřiznaný gay, jehož homosexualita je pro něj zdrojem traumatizující úzkosti, kterou si kompenzuje svou přehnanou pedantností. Obecně bych řekl, že všechno, co na tomto filmu vnímám s nelibostí (nudná část na lodi), nebo mě přímo irituje (sekvence s psychoanalytikem), strčí do kapsy příšerný dabing - zrovna u tohoto filmu nemám problém napsat, že mi jeho český dabing přijde vážně strašný (mj. zabíjí veškerý humor plynoucí z početných konfrontací Francouzů a Američanů), a pozorovaný nesoulad pohybu rtů se slyšeným slovem je zde doslova bolestný. Pokud toto někdo nevidí, musí být vážně slepý - jinak si nedovedu vysvětlit, proč se z Filipovského dabingu udělala taková posvátná kráva. ()

topi 

všechny recenze uživatele

" Ten pán mluvit s kufrem, to být moc divné, to já ještě neviděla. Tady nou letiště, tady les! Bbbbbb blood! Krev! Hrob! Áááááááááá!!! To být zas vy! Mě nezavírat do kufru!! " Černošskej newyorkskej taxikář byl největší satan z celýho filmu!! Jinak samo, že i druhý díl Četníků je tím nejlepším, co francouzská komedie zplodila. Tolik scének, hlášek a absurdností je k nevydechnutí! Královská zábava! ()

Reklama

zdeny99 

všechny recenze uživatele

Vkusné pokračování prvního dílu této legendární četnické série. Četníci ze St. Tropez tentokrát odlétají do New Yorku a s nimi Cruchotova dcera Nicoll coby černý pasažér. Ta mi v tomto díle hodně připomíná Báru Mottlovou, jen s tím rozdílem, že má mnohem menší prsa. Cruchot vyvádí v New Yorku, jakoby mu celé toto město patřilo. Ještě víc než Maisner o 30 let později. Možná se Maisner právě Cruchotem inspiroval. [21321. hodnocení, 256. komentář, 67%] ()

gombarix 

všechny recenze uživatele

Člověk musí trochu vypnout mozek, ale pak se to dá. Ovšem hlavně díky Funèsovi a jeho kreacím, ty drží tuto ptákovinu nad vodou, neboť záseků typu "Maj flawrs ár bjútyful" a "Nédáme vám Alsasko a Lotrinsko" je tu bohužel jen jako šafránu. - - - A nemohu zapomenout na psychoanalýzu: "Rozkošná malá zrůda..." ()

Falko 

všechny recenze uživatele

Naposledy som videl CETNIKA ZE SAINT TROPEZ (1964), CETNIK A MIMOZEMSTANE (1979) a CETNIK VE VYSLUZBE (1970) a neviem cim to bolo, ale tato cast aj napriek tomu, ze je druha v poradi sa mi zdala byt najslabsia. V niektorich chvilach sa mi zdal byt humor az prilis nasilu vsunuty a nedokazal niektore sceny zachranit ani samotny Funes. Napriklad nepacil sa mi ten tanec, ktory mi pripominal muzikal WEST SIDE STORY (1961) a potom ten zaverecny chaos, ako dostat dceru naspät do Francuzska sa mi tiez zdal byt prilis chaoticky a nebol ani humorny, ale na druhej strane je tam samozrejme aj par dobrych scen - ucenie anglictiny, alebo Funesove halucinacie, takze u mna tak na 3 *. Cakal som trosku viac... 05.12.2010 ________ Louis de Funes - (Strážmistr Cruchot) +++ Jean Lefebvre - (Fougasse) +++ Michel Galabru - (Rotmistr Gerber) +++ Genevieve Grad - (Nicole Cruchotová) +++ Christian Marin - (Merlot) +++ Guy Grosso - (Tricard) +++ Michel Modo - (Berlicot) +++ Alan Scott - (Frank) +++ Hudba: Raymond Lefevre, Paul Mauriat +++ ()

Galerie (19)

Zajímavosti (19)

  • Kvůli dalším pracovním závazkům Jeana Lefebvra (Lucien Fougasse) musel být na poslední chvíli pozměněn natáčecí plán i samotný scénář. Proto se tedy ve filmu nakonec objevila zápletka s Fougasseho nemocí. (Pierre)
  • Nikdo z herců představujících četníky (vyjma Christiana Marina, představitele Merlota) v USA do té doby nebyl. Všichni tedy byli z New Yorku nadšení a na natáčení panovala velká pohoda. (Pierre)
  • Úvod filmu na natáčal v Saint Tropez, nalodenie v prístavnom meste Le Havre a zvyšok snímky sa nakrúcal v New Yorku. (dyfur)

Reklama

Reklama