The Zero Theorem

T.Gilliam se sice ve svém novém snímku dost recykluje, já se ale nechal ukolébat, snad proto, že jsem dlouho neviděl žádný jeho film. Možná taky proto, že tentokrát dokázal vytvořit (alespoň pro mě) živé fungující charaktery, se kterými jsem soucítil a které nebyly jen nějakými podivnými palidmi a karikaturami (i když uplně normální teda rozhodně také nebyly). Samotné zracování a fantaskní Terryho svět, ve kterém hlavní hrdina žije v kostele a spí ve varhanech, z výše ho tiše pozorují kamenné tváře svatých a na holou hlavu se mu snášejí barevné kužely světla z okenní mozajky Panny Marie, přitom má za zrcadlem schované Goupróčko a jeho oltářem je super moderní retro-kompjůtr, tak to se mi fakt hodně líbilo. A to ani nemluvě o skvělém obsazení. Hlavně Mélanie Thierry, ze které jsem byl upřímně naprosto udělanej. Celkově lehce depresivní, apokalyptické, melancholické vyznění snímku mi padlo do noty, dokonce mi chvíli Gilliamův Zero Theorem připomínal Trierovu Melancholii, i když jde pochopitelně v mnoha směrech o zcela odlišné snímky. Jinak T.G. zdárně ukazuje, že je možné natočit vizuálně nádherný snímek, z originálního prostředí (tím, že se odehrává především v kostele) bez ulítlého rozpočtu a produkce. Za zmínku také stojí zábavná kamera a hudba v čele se skvělým "výtahovým" remakem Radioheadů. Toto polemizování o smylsu bytí, nebytí a vůbec, se Gilliamovi náramně povedlo. (28.07.2014)

FUTURE GATE 14.3.2015 - CITÁT - Kostel Batmana vykupitele........ Christopher Waltz je prostě borec a Terry Gilliam si ho umí před kamerou vyparádit. Myšlenka je jasná, ať je to minulost, současnost nebo budoucnost, vždy se najde nějaký člověk, který hledá smysl života. Zde je to ztíženo tím, že společnost je obklopena nekonečnou sítí reklam mobilních i nemobilních telefonů a internetu. A i když Facebook zkrachoval, je to ještě horší. CITÁT - Čekám na telefon........... Ve filmu není prostor pro nějakou akci, vše je to o prostředí, vnímání, hudbě, smyslu a dialogu. Nádherná je například scéna v moři. Celkově se mi zdála kamera nějako moc dobrá. Ty záběry mají takové zvláštní úhly a jsou zajímavé. CITÁT - Smysl života?........ Nejvíc mě rozesmála zpívající krabice od pizzy. A nejsmutnější scéna byla, když se hlavní hrdina nemohl dostat na sexuální stránku ve svém počítači. CITÁT - Jak dlouho už mluvíš jako královna Anglie?.............. Spokojenost, sranda, zamyšlení, zábava a pastva pro oči. (14.03.2015)

Terry Gilliam se už nezmění a s tím se musí všichni smířit. The Zero Theorem má všechny jeho trademarky, které jeho věrné fanoušky uchvátí už od začátku. Typicky kafkovská atmosféra a odcizená budoucnost upomínají na jeho nejlepší díla a prakticky okamžitě vtáhnou do děje. Je vůbec radost sledovat celou vizuální stránku, která je opět promyšlená a uchvacující a tentokrát nabízí i přenádherné obrazy Qohenových představ, které jsou nasnímány naprosto dokonale, a ačkoli balancují na hranici kýče, nikdy k němu nesklouznou. O to větší je škoda, že film do našich kin takřka jistě nezamíří. Nezklame ani volba herců, která se opět vydařila. Waltz tu konečně hraje něco trošku jiného a je stejně skvělý jako vždy, možná mu role ušlápnutého introverta sedla trošku víc, každopádně si ji viditelně užívá a splňuje představu o typicky gilliamovském hrdinovi. Ostatní už prakticky nestojí za řeč, protože je tu hlavně on, ačkoli i David Thewlis je v rámci možností skvělý a Mélanie Thierry sexy. Problémem je ústřední příběh, který nakusuje moc témat a žádné pořádně nevyužívá, jako by se Gilliam snažil vtěsnat sem všechno, co ho na současnosti trápí. Někdy se mu daří víc, jindy méně, každopádně tempo není úplně nejsvěžejší a střídají se tu pasáže svižné s těmi unylými. Jelikož tu ale nechybí ani trošku "pythonovského" humoru a celé to má zvláštní kouzlo, rozhodně se film nevyplatí zatracovat. Jen je potřeba se na něj podívat víckrát a odhalit zdánlivě skryté významy a vtípky, což může být pro dnešního diváka problém. 70% (21.07.2014)

I když se mi ten Gilliamův rukopis plný drobných hejblátek, blikátek a groteskních charaktérů zamlouvá, chápu jeho potřebu a fandím jeho svéhlavosti-myslím, že tentokrát můžu zcela bez mučení přiznat, že jsem se (hlavně v tom finiši) absolutně nechytal... Jsem schopný podbrat, zkonzumovat a zamilovat se do kdejaké (a často větší) filmové abstrakce, ale tady jsem prostě naprosto nepobral co se to tam jako mělo vypointovat. Nebo lépe řečeno, něco si určitě můžu sám domyslet a dofantazírovat, ale tahle má konstrukce je jen moje a víceméně nemá oporu v ničem co film předkládá. Drobné vedlejší motivy, myšlenky, vtípky a varovné pohledy do budoucna jsou normálně čitelné, ale k jádru tohodle filmu (které se tváří jako, že má jít o něco fakt hlubokého) se prokousat neumím. Takže buď jsem něco zásadního přehlédnul a jednoduše to nepochopil, nebo se Gilliam z ničeho nic dal na nějákou transcendentální filosofii na mistrovském levelu 5000 a už je to příliš dááleko za hranicema mých myšlenkových schopností.. Nevím co z toho a spíš bych řekl, že to není ani jedno ani druhé.. Proto neutrální, nerozhodnuté a tápající 3 (06.09.2014)

Záverečná "časť" z Terryho dysto scifi absúrdnej "trilógie" bola celkom podarená, chýbalo mi tam však pár vecí. Každopádne typický Gilliam, hoci nie v plnej sile. 80% Po Kafkovskom Brazil a paranoidno časovo slučkovom Twelve monkeys, prináša Terry Gilliam záverečné ohliadnutie sa za svetlou budúcnosťou v nemenej absúrdno paranoidnom príbehu o hľadaní duše a zmysle bytia, uprostred korporátnej spoločnosti. Rozkošná paródia na našu prítomnosť. Odkazy na Matrix potešili. 0 musí byť 100%. Jedine blázni sú normálny a jedine láska dáva veci dokopy. Chris Waltz znovu výborný. (25.01.2015)