Kněz Léon Morin

Za okupace mladá přitažlivá svobodná ateistická matka s lesbickými sklony poznává Boha skrze duchovní vedení mladého přitažlivého kněze. A samozřejmě se do něj zamiluje. A doplňují je takové charaktery jako je křestanská vichystická (ne)udavačka či (ne)prostitutka co to pro sychr hraje na všechny strany. Prostě černobílý snímek s nečernobílými charaktery v až příliš pomalém tempu, ale zato se silnou závěrečnou dvacetiminutovkou. PS I: Údajně by mělo existovat více verzí (snad tři?). Viděl jsem tu dlouhou bezmála dvě hodiny, na které bylo krácení poznat hlavně co se týče vedlejších charakterů. Takřka všechny tyto linie vyzněly do ztracena. Nejhůře to odnesly výše zmíněná vichystka a dcera hlavní hrdinky. PS II: Vernon si tu v pár vteřinách vystřihl svou roli z Melvillova celovečerního debutu. Teda skoro. (13.01.2009)

Bůh není. Je jen hluboká lidská víra... poskytující nám velkou naději i v tísnivé situace, spojující nás v takových okamžicích blíž k sobě i navzdory odlišnému pohledu na svět. Jak silné, jak působivé. Mladý bezprostřední Jean-Paul a krásná, pohledná Emmanuelle rozehráli komorní drama, které jde až do samotné intimity lidské duše a naplno mě vtáhlo do dění. Oceňuji, že politika, náboženství i válka zde zůstaly spíše výraznou kulisou pozadí pro intimní lidské drama. Melville zapaluje v životě hlavních postav plamínek, který vzplane pomalu, snad i pro ty neslučitelné hranice náboženské a levicové ideologie se pořádně ani nerozhoří, ale zanechává o to hlubší zásah, silné emoce, spolu kráčející bezútěšnost i silnou útěchu. [90%] (13.05.2021)

Tomhuhle zapomenutému pokladu se nedostatky odpouštějí snadno: ať už jde o sem tam nedotáhnutou vedlejší dějovou linku nebo o sem tam až příliš levicový idealismus mladého pátera J.-P. Belmonda. Odpouštějí se snadno, neb zůstávají ve stínu krásných kladů: sebejistá, fešná mladá vdova, komunistka jak řemen, vleze do zpovědnice, aby padremu vysypala, co si o církvi myslí, jenomže chudák narazí na kněze, co se nedá, a k vlastnímu překvapení po chvilce odchází vyzpovídaná. Následují diskuse a diskuse a dlouhá cesta ke konverzi natočené tak diskrétně, nepateticky a věrohodně, že se v dotyčné leckterý obrácenec sám pozná. Jenomže tady příběh nekončí. Bývalá stranice totiž neobjeví jen víru, ale taky lásku a všechno by mezi dvěma hlavními hrdiny neodvratně směřovalo k posteli a k odhalení pokrytectví chlípných služebníků církve, kdyby… a v tom je právě půvab toho příběhu… a to právě nemohu napsat, protože by to byl spoiler. Každopádně děkuji panu Melvillovi a oběma hlavním představitelům za nádhernou poslední půlhodinu. [Tento starý film bude těžko sehnatelný jinak než v DivX – dostupné české titulky jsou však bídné a v mnoha momentech mění smysl vyprávění.] (20.10.2011)

Tak nějak nevím, co si o tom myslet. Vypadá to jak zfilmovaná nějaká příručka z nějakého katolického nakladatelství, pojatá formou rozhovoru věřícího a ateisty (resp. komunistického ateisty jako v tomto případě), do toho je bez ladu a skladu přimíchaná druhá světová, která zde nehraje žádnou větší roli, a celé je to okořeněné skrývanou erotikou a sexualitou - jak danou snad bisexuálním zaměřením hlavní hrdinky, které se líbí šéfová v práci i nakonec ten mladý kněz, tak otázkami nad skutečnými motivy mladého kněze. Naštěstí se ani v tomto nezachází do podrobností. Celé to je natočené navíc tak nějak bez duše - armáda pochoduje ulicemi městečka, ale v člověku to neprobouzí žádné pocity, prostě samotný atribut pochodování má vzbudit obavy, jenže nevzbuzuje. Stejně tak je to s hlavními hrdiny, kteří prostě jsou a nic o nich pořádně nevíme, neb film kašle na podrobné psychologické vykreslení jejich životů - o to povrchněji pak ony věroučné rozhovory žel vyznívají. Samozřejmě zazní mnoho věroučných pravd o poznávání Boha, o tom, že k víře si každý hledá jinou cestu, že existují určité ctnosti, jen mi přijde, že to podstatné o oběti a milosrdenství tam až tak moc nezazní. A u některých tvrzení by se možná dalo přemýšlet, jestli byla skutečně myšlena jako návod pro hledání cesty k víře. Ale jinak výprava, kamera a herecké výkony fajne, tam si není nač stěžovat. Jen to tak nějak odnikud nikam nejde (ačkoliv vím, že zde má jít primárně hlavně o tu cestu). (25.03.2022)

Viděl jsem ten film až teď, i přes to stáří oněch šedesáti let se mi to líbilo. Párádní zpovědník, jenž svou šibalskou upřímností přesvědčuje krásné ženy o věcech božských. Fantasticky se zhostil role kněze, přesto všechno, že to nebyla vyložená jeho parketa, tak odvedl svým způsobem perfektní schopnost vést zajímavé rozhovory o Bohu a víře v přitažlivém balení. Třeba má Bůh možná vlastní kriteria pro to, co je dobré a zlé, kdo ví? (19.07.2022)