Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Padesátiletý spisovatel Vili se roku 1973 v New Yorku díky svému dospívajícímu synovi poznává s ženou, která mu připomíná jeho osudovou lásku, krásnou belgickou Židovku Colette, s níž se seznámil před třiceti lety v koncentračním táboře v Osvětimi. Bohužel, Vili nebyl jediný, komu Colette padla do oka. Neurvalý zájem o ni projevil i velitel přidruženého osvětimského tábora zvaného Kanada, bezohledný a cynický Weissacker. Colette podvědomě cítí, že je vystavena jeho zvůli, a že pokud chce přežít, musí se mu podvolit. V kruté fabrice na smrt ale klíčí i další vztahy, ať už vězeň, nebo kápo, blízkost někoho druhého je jednou z mála radostí a tou největší nadějí na přežití. S postupujícím časem se ruská fronta blíží, ale osvětimské pece polykají své oběti po tisících a fašisté tuší, že jim nezbývá příliš mnoho času. Je nutné jednat. Je myšlenka na útěk bláhovým snem, nebo jedinou reálnou šancí na přežití? A jak velkou roli v našich životech hraje náhoda či něco, co bychom mohli nazývat osudem? Colette je velký příběh o útěku za svobodou, film se silnou a bezprostřední katarzí z právě viděného a prožitého. Zdůrazňuje nadčasové etické hodnoty, jakými jsou láska, svoboda, zodpovědnost za svůj život i nutnost bránit svou integritu vždy a za všech okolností. Colette není dokumentem, ale fikcí sestavenou z mozaiky skutečných, historicky doložených příběhů. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (458)

DwayneJohnson 

všechny recenze uživatele

Při sledování tohoto filmu, jsem si chvílemi připadal, jako ve zlém snu. Několikrát jsem se musel píchnout špendlíkem, jestli se mi to opravdu nezdá a ono nezdálo. Tak strašně nevěrohodný film jsem už hodně dlouho neviděl. Přes totálně trapný začátek,(teď myslím, jak vypadalo USA), znázornění koncentračního táboru, rádoby dojemný příběh a totálně zpackaný konec. Tohle vše by snad mohlo tvořit nějakou nenáročnou televizní inscenaci, ale ne film, který byť má silný příběh, je natočen velmi amatérsky a podprůměrně. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Do sebe zahleděná, ve správných liniích vedená a předpokládatelná „jízda“ nacistickým lágrem. Jistě, věřím, že se tam děla zvěrstva, že lidský život neměl cenu a samozřejmě si myslím, že tam mohli dělat bachaře jen duševně vyšinutí jedinci. Ale přece jenom si myslím, že veškeré nuance přežívání a strachu v takových táborech jsou zde smáznuty okázalým „jednopytlem“ a jednorozměrností postav. A samozřejmě mi přišel hodně divný celý konec. Kdyby ho holka vypekla stylem, že se jen potřebovala dostat ven a jeho na to využila, zkousnul bych to líp, než tohle za vlasy poněkud přitažené a rádoby poeticko-dramatické zakončení. Jako jo, natočené je to velmi slušně, i herci se snaží, ale málo platné - nacista je prostě saďour, vězni ti hodní, chybí mi cokoliv mezi, cokoliv z toho, že pro záchranu je člověk schopen udělat fakt cokoliv, a to i navzdory proklamované lásce. Nevím, pro mnohé citlivé duše to bude jistě silný film, ale mně neřekl nic nového, a dějová linka mne tak nějak nezaujala. ()

Reklama

blackrain 

všechny recenze uživatele

Nemastný a neslaný milostný příběh odehrávající se v době velmi tragických a šílených událostí, na které by se nikdy nemělo zapomenout. Bohužel klouže pouze po povrchu a nejde nadřeň. Nijak zvlášť mě nepřesvědčil a že by mě chytil za srdce nebo donutil přemyšlet, to se také nestalo. Pořád jsem očekávala něco víc a pak byl najednou konec. Postsynchrony byly opravdu hrozné. Dokonce jsem si myslela, že snad špatně slyším. To, že byli herci, kteří mluví jinou rodnou řečí, předabování, to je normální, ale že i českým bylo kolikrát špatně rozumět, protože prostě mumlali, to mi vadilo. Arnošta Lustiga si jako spisovatele vážím a budu si muset jeho knihy znovu přečíst. Z filmu mám rozporuplné pocity. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Není pochyb o tom, že na světě existují jizvy, které by se měly pořád otevírat, aby se nezapomnělo, co je způsobilo. Jenže zrovna tuhle otevřel Cieslar, známý to ambasador ženského utrpení, pod lokální anestezií.. Tragické postsynchrony, nevěrohodnost milostné linie, papírové hlášky ve stylu: „Vítejte v pekle!“, digitální rackové a šum mořského přílivu jakožto symboly naděje (opravdu? zase?) a především řídká přítomnost emočního náboje - to všechno jsou indicie k nijak objevnému zjištění, že silný námět nemusí automaticky znamenat silný film.. ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

Titulky v úvode, ktoré informujú, že tento film je venovaný dvojici slovenských židov , ktorí ušli z Osvienčimu a podali svetu správu o zverstvách potešia v tom zmysle, že si niekto spomenul. Mňa fakt mrzí, že svetoznámu knihu od Rudolfa Vrbu -Utiekol som z Osvienčimu nemá kto zfilmovať. Ich útek je označovaný ako jeden z najväčších útekov všetkých čias, preto nechápem, že sa nenájde režisér ani peniaze na film, ktorým sa môžme pred svetom prezentovať. Film Colette je o niečom úplne inom, ale som rád za každý takýto film. Vo filme je však mnoho momentov a sitácií, ktoré sú vo Vrbovej knihe. Režisér M. Cieslar už niečo z tohto obdobia natočil, preto som mu dôveroval. S výsledkom som v podstate spokojný, nemal som veľké očakávania. Chyby sa ale nájdu. Herečka C. Thioly bola vybraná výborne. J. Mádl presvedčil, že hrať vie, ale aj tak sa mi tam nehodil. A. Hryc ako kápo na to má ksicht, ale nebol veľmi presvedčivý. Naopak Z. Mauréry prekvapila. Najviac mi chýbala nemčina a vadilo mi celkovo zjednodušene podané dorozumievanie medzi väzňami mnohých národností. V atmosfére koncetráku mi chýbala väčšia pochmúrnosť a všade prítomnosť smrti. triky na dotvorenie scén tábora boli výborné. Čiastočne prenesenie príbehu do USA fil trochu oživilo, ale staršia verzia J. Mádla by si zaslúžila lepší výber. Po rokoch je od Colette o 10 cm vyšší a z placatého "mádlovského" nosa je nos orlí..Trochu pritvrdiť a mohlo to byť o dosť lepšie. 70%. ()

Galerie (125)

Zajímavosti (37)

  • Eric Bouwer neměl casting na roli Weissackera zrovna jednoduchý - režisér mu dal pouhých 15 minut k přečtení pěti stran a Bouwer pak musel celý casting improvizovat. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Natáčení bylo pro samotného režiséra hodně psychicky náročné. V jisté chvíli od něho dokonce dočasně odstoupil a jen hledal zdroje informací. [Zdroj: E15] (hippyman)
  • Cieslar jel v rámci příprav několikrát do Osvětimy, četl memoáry, koukal na dokumenty o holokaustu z dílny české i zahraniční. Pomáhal mu i sám Arnošt Lustig a po jeho smrti Ladislava Chateau, která s ním dopracovala scénář do výsledné podoby. Celý nejužší režijní štáb prošel stovky dostupných dokumentů, inspiroval se výpovědí účastníků i dokumentací na místě. [Zdroje: E15, oficiální web filmu] (hippyman)

Reklama

Reklama