Životní šance

Lidé v kinosále na tento film by se dali spočítat na prstech jedné ruky, zatímco v protějším sále, kde běželi Babovřesky 2, bylo očividně narváno. Přesto říkám, že snímky jako tento dokážou lidské duši nabídnout mnohem víc než nějaké připitomělé Babovřesky, a sama ani trochu nelituju, že jsem do kina šla právě na tento film. Nedal by se sice označit jako famózní, ani nevyniká hereckými výkony, ale zato je to milý britský snímek, který mnohým z nás může připomenout, jak důležité jsou sny a naděje a že by se člověk neměl vzdávat. Co inspirativnějšího si člověk může přát? ~(3,7★)~ (28.02.2014)

Paul Potts byl jeden z těch esteticky nevydařených nýmandů, kteří přišli do talentové soutěže, a jakmile otevřeli hubu, vyskočili diváci ze sedadel, porotci vytřeštili oči a už tu byla ona stará známá pohádka o ošklivém kačátku. Mohl by to být extra debilní film, ale není. Nekonají se slzopudné scény a nelétají tam roje slov, která nechcete slyšet, protože by se vám navalilo. Jde o docela normální film o jednom vcelku normálním klukovi, který měl rád operu a rád zpíval. (28.12.2015)

Ďalší z rady pozitívne ladených filmov o chlapíkovi, čo sa nevzdal a trpezlivo si išiel za svojim cieľom. Nemám rád podobné súťaže ale snímok bol zaujímavo dramaticky spracovaný, natočený a zahraný. A hlavne pri konci som mal dobrý pocit a lepšiu náladičku. Preto mierny nadpriemer. 70/100 (19.01.2015)

Každý z nás má nejakýtalent a tento film to len potvrdzuje. Ide o pekný snímok o umelcovi s ozajstným zlatým hlasom a ktorý dokonca spieval aj na Slovensku, hoci ako Walesan asi nemá ani šajnu, kde to letel. Zároveň je to taká milá prehliadka najkrajšieho veľrybieho páru na svete. Spolu s frajerkou vážili minimálne štvrť tony. (19.08.2019)

Je mi ukradený skutečný Paul Potts i přiblblé soutěže páchané pro tv konzumenty, na všecky superstar, talenty a podobné ptákoviny kydám hnůj od chvíle, co se objevily na světle světa. Ale One Chance naštěstí není film o nich (a samotný Talent se tu objeví takřka jen na minutku, ač to z obsahu teda vypadalo děsivěji), ale o obyčejném klukovi z Anglie, kterej sebevědomí a krásy zrovna nepobral, a navíc má rád operu. A pěje mu to naštěstí tak dobře, že i když si přestane věřit sám, má kolem sebe dost lidí, kteří mu víru vrátí i po všech pádech, co mu klacky pod nohama uštědří. Motivační film (fakt mi dokázal přivodit pocit, že když si půjdu za svým, dosáhnu toho), plný správných britských emocí (oni to prostě občas dokážou tak lidsky i mimo první čtyři série Skins) a sympatických postav. To se mi často nepoštěstí, abych narazila na film, v němž mi obsazení bez vyjímky sedne do noty a tady vážně není co vytknout. Potts je neurvalej sympaťák, kterýmu prostě držím palce, jeho rodičům taky věřím každý gesto a sedla bych k nim ke stolu na oběd, Allesandra by se mi v Benátkách jen horko těžko opouštěla, Julz miluju skoro víc jak Anju z Phuketu a tomu posměšnýmu pablbovi bych taky nejradši majzla kytaru po hlavě. Moc dobrý, překvapivě. 90% (28.07.2014)