Nevím nic, ale řeknu všechno

Film sice trpí chabým dějem, ale má spoustu vtipných situací a povedené gagy, čili podobná situace jako u filmu Život plný malérů. Tentokrát však tvůrci sáhli více po satirické lince. Jeden z mála Richardových filmů, kde hudbu nesložil Vladimir Cosma. Zato tu je parta mladíků jednoznačně odkazující na Les Charlots (ti se objevili v závěrečném cameu) a jejím členem je i právě bývalý "bažant" Luis Rego. (22.03.2006)

Na začátek zdůrazněme jednu věc: Pro fyzicky slabého jedince je povzbudivé, když ho obdivují pro fyzickou slabost.... Vytesat do kamenne!! Které dívce, tohle asi řeknu já? Tak a teď k filmu: Pierre Richard vyměnil produkční tým a spoluscénáristy, dokonce se tenokrát vykašlal i na Cosmu, který má značný podíl na jeho kouzlu (takže to dělat nemusel, ale i tak má film skvělou hudbu)...Ale nádale si jel ve svém autorském  satirickém módu, ba tentokrát přitvrdil. Přibylo satiry a zesměšňovaných témat, ubylo lyriky a romantiky, ale minimálně ve vycházkové a taneční scéně s jeho první manželkou  Danielle Minazzoli  se i ta lyrika  a romantika dá najít. Také vlastně ubylo spojujícího děje, tohle už hodně připomíná pásmo skečů. OVŠEM: Střety s polícíí, karambol na úřadě, trampoty v nemocnici, originální přepadení banky, první den v práci, bazuka postřikovač, černoušek, potyčka v hospodě, přestrojení a již zmíněná vycházka...To jsou náhodou vynikajcí skeče, na které se i s opakovanými zhlédnutími pravidelně těším včetně různých hlášek, protože tady je i hodně slovního humoru.   Další zajímavá scénka je zastavení a následný flashback s  medvídkem. Při tom mě skoro až zarazí. Obzlášť, když si uvědomím, že samotnému se mi často najednou vybaví nějaké obrazy z minulosti a nemusí být nutně tak mrazivé. Zrovna u Nevím a řeknu všechno si vybavuji opáčko na začátek skvělého školního roku 2019/2020. Jasně, druhá půlka občas působí agitačně a Pierre si tentokrát vybral možná moc velké tématické zaměření. Ale hlavně je to velká legrácka a vlastně i to čouhání Pierrových levičáčkých názorů v mnoha scénách mě dost baví jako takový bonus navrch, a s (anti)válečným vyzněním naopak již  plně souzním.  Myslel jsem si, že budu drsný a pátou hvězdu tentokrát ponechám. Jen proto, že  mě štvou v jedné chvíli prostřihy na soulož svěřence s nějákou tlustou starou ošklivkou...A proč jsme neviděli práci pro kosmonauta?:o. Ale nemůžu... Tohle je pro mě opět klasika. Opět je důležitou složkou skvělý dabing Petra Olivy (byť v tomto případě už jeden z porevolučnch) a i kvůli němu mám Nevím nic..radši než Život s nesedícím (byť jindy vždycky skvělým) Cupákem. Ale Pierrův závěrečněj řehot je největší nářez teprve v originale!!! Dneska to  ale skvěle klouže. (07.03.2022)

Tenhle film se dost odlišuje od ostatních komedií s Pierrem Richardem a podle mě, bohužel, patří mezi ty slabší kousky. Chvílema to je politická satira, chvílema zase taková ta typická Richardovská bláznivina a dohromady to nějak moc nefunguje. Do toho navíc hraje pořád ústřední melodie se strašně debilnim textem (ve filmu byly u písniček český titulky) o "těch hodných" a "těch zlých". Já mam komedie s Richardem docela rád, ale z tohoto jsem moc nadšenej nebyl, i když několik světlejších okamžiků a povedenejch vtípků se ve filmu taky najde. (18.03.2007)

Až nemilým způsobem humorná záležitost. Antimilitarismus v možná až moc parodické podobě. Ale já mám tyhle komedie se sociálním poselstvím docela rád. Asi to nepatří k tomu nejlepšímu, co Richard udělal, ale určitě se párkrát zasmějete (sluha popuzen Richardem komandující nadřízené panstvo, Richard prozpěvující si v domě zazobaného militaristického kapitalisty Internacionálu a zcela určitě Richard coby mladý černoch, to je prostě k popukání, čéče) minimálně celému duchu té komedie. (31.05.2010)

Musím říct, že mě se tahle komedie docela dost líbila a tohle hodnocení tady nechápu. Je to sice trošku netypická Richardovka a je to také trochu slabší Richardovka ale mě to vcelku dost bavilo. Richard tady ale je typický. Jsou tu vtipné scény, jsou tu i nudné a trapné scény. Těch vtipných je tu ovšem o dost víc a já se u nich smál dost. Například první výslech u policajtů, vyhlášení krátké stávky nebo potřebuji vaše jméno. Potěšili mě i Les Charlots. I když zápletka není nic moc, přece jen je to nefalšovaná francouzská komedie, jak je máme rádi. 75 %. (09.06.2012)