Armáda stínů

Ve všech zemích okupovaných Německem během 2. světové války, byla životnost odbojářů pracujících v ilegalitě mizivá. Z těch, kdo v odboji začínali na začátku války se jejího konce dožil málokdo. Byli stavěni před často neřešitelná dilemata, nuceni volit mezi řešením špatným a ještě horším, osobní pocity a vztahy musely jít stranou. O tom všem vypráví "Armáda stínů" a bez zbytečných efektů, ale o to působivěji vzdává těmto statečným lidem hold. K neobyčejně realistickému dojmu z filmu přispívá civilní herecký projev aktérů, kvalitní scénář, hudba a především výborná Melvillova režije. (21.07.2007)

Moc neprožívám sólový klavír. To už musí být echt! něco, aby mne to oslovilo, či dokonce draplo za srdce. Nějaká fakt výjmečná skladba. Jistě, jsou takové. Ano, správně, jedna byla zde v tomhle filmu. Plus klasika - akordeon, smyčce. Jímavé, tklivé, dokonalé tóny. Jen velká škoda, že té hudby tam bylo tak málo. Ovšem o to více jsem si ji užila. Moc nemusím válečné filmy. To už musí být echt! něco, aby mne to oslovilo, či dokonce draplo za srdce. Ano, správně, tohle je jeden z nich. Byť o hrůzách kolem války, přesto krása. Dokonalá souhra všech účinkujících, zejména Lina, Simonky a Jeana-Pierra, kteří zastínili všechny ostatní, byť i ti ze sebe taktéž vymačkávali, co se dá. Jenže co naplat, když je to Lino, Simonka a Jean-Pierre, kteří hrají (co hrají, ti to prostě s těmi postavami vyloženě prožívají, žijí!) už jen pouhým pohledem, pohybem, výrazem ve tváři, nádechem a výdechem. A charisma z nich přímo prýští. Dlouhé scény beze slov. Vypíchnout musím zejména tu po útěku Lina (doslova Němcům z lopaty) v autě, vzadu se Simonkou, jejich "rozhovor" pohledy, doteky (jak se vzali za ruce, mne píchlo u srdce), mlčením. Nebo záběry na ztýrané oběti na židli. Zchátralý dům, kde se skrýval Lino, na mne dokonce působil (i přes svou ponurost a temnotu) nečekaně romanticky. No, a o té závěrečné scéně, to už ani nemluvím. To se mi snad na nejméně půl minuty srdce zastavilo. A to jsem přitom čekala, že to nebude žádná selanka. Takovéto filmy si někdy s psychikou pohrají daleko působivěji, než nejlepší horory. Rozžvýkají ji, a vyplivnou. Ale zážitek z dokonalého filmu to naštěstí vyváží. A stojí rozhodně za tu újmu, je vidět... ["Filmová Výzva 2019" - Willy Kufalt] (01.04.2020)

Zaujímavý film na dlho nevidenú tému. Vynikajúci Lino Ventura, nezaostávajúca Simone Signoret a ďalší z videnia známi herci. Napínavý príbeh s mnohými zvratmi, v niektorých momentoch ťažko uveriteľný. Najväčším nedostatkom, ktorý ho u mňa pripravil o štvrtú hviezdičku, je naťahovanie záberov, ktoré nenesú žiadnu informáciu a absolútne neposúvajú dej. Je mi jasné, že v dobe vzniku filmu sa príliš nehľadelo na počet a dĺžku prázdnych záberov, ale v súčasnosti to už prekáža. (08.06.2015)

Filmový příběh z oblasti francouzského odboje za druhé světové války s excelentním Lino Venturou v hlavní roli a Simone Signoret v roli velmi odvážné a odhodlané ženy v boji proti nacismu. Ponurá atmosféra celého příběhu vyústí do tvrdého a skličujícího závěru a nechá ve Vás velmi hluboký dojem. Zaslouženě plný počet hvězdiček. (06.07.2008)

Další z důkazů, proč jsem nikdy nepřišel na chuť filmovému klasikovi Jean-Pierre Melvillovi (s jednou vzácnou vyjímkou – Delonův Samuraj). I tady je vyprávění podivně strojené, nepřirozené, nevěrohodné. A ano, neváhám říci, v některých momentech režijně a produkčně nezvládnuté (běh před samopaly, či proč zmlácení odbojáři musí vypadat jako Romerovy rozpadající se zombíci). Navíc, to co se tam stane, neospravedlňuje obludně přepálenou stopáž, a to mám jinak pomalu vyprávěné filmy v oblibě. Na druhou stranu, Lino Venturu a Simone Signoret vždycky rád uvidím. (08.02.2020)