Kalvárie

Až nepříjemně nelidský a krutý film. Neříkám, že lidé nemůžou být svině, ale v tomto filmu působí všichni nevěřící (nebo „jakože věřící“) jako kdyby jim dialogy sepsal Richard Dawkins či Sam Harris a oni jen odříkávali suché teze o tom, proč je křesťanství, potažmo náboženství, potažmo sám Bůh zlo v čiré podobě. Je zvláštní, že ve filmu, který je cele založený na lidských dramatech a interakcích jsou vlastně jen tři postavy, ke kterým divák může cítit skutečnou empatii (protože ostatní jsou spíše cynikové bez srdce a bez citu, nepůsobící jako lidské bytosti z masa a krve, ale jen jako mramorové sochy bez svědomí nebo kouska milosrdenství). Těmito třemi „lidskými lidmi“ jsou kněz, jeho dcera a žena, která přišla o manžela (možná ještě pak postava Dylana Morana, slabocha, který přesto má lidské okamžiky). Je trošku absurdní, že ač je autor jasně zaměřený v primární rovině na kritiku církve jsou nakonec jediné kladné postavy, které jsou schopné skutečné lidskosti ve filmu věřící. Avšak co mi přišlo hodně zajímavé byly odkazy k dvěma výrazným a význačným autorům, kteří právě o podstatě vztahu Boha-lídi a morálky-víry velice intenzivně psali a zabývali se jimi v té či oné podobě v bezmála v každém svém díle. Tím prvním je Bernanos (který je ve filmu i zmiňovaný Dylanam Moranam). Kalvárie je určitým druhem paralely na Deník venkovského faráře, kde kněz prochází podobným martýriem, nepochopením, bolestí a smrtí, ale jeho skutky a pokora mění pomalu a pozvolna lidi kolem něj, ačkoliv on sám si myslí, že je bezmocný (zatímco v Kalvárii na konci schválně probíhá shrnutí současného stavu jednotlivých protagonistů, kde každá postava dělá to, co dělala na počátku – manželka vesele podvádí manžela dál, doktor je očividně stejný cynik, etc.). Film též implicitně odkazuje na Dostojevského slavný příběh z Bratří Karamazů o velkém inkvizitorovi. V této dechberoucí pasáži Dostojevského veledíla chce inkvizitor upálit Krista, který podruhé přišel na zemi a to proto, že je až příliš dobrý a milosrdný na současný svět. Kristus při obžalobě inkvizitora mlčí, dívá se mu zpříma do očí a nechává se napadat. Na konci příběhu Kristus vstává a svého soudce-kata prostě mlčky obejme. Podobně je tomu i s knězem v Kalvárii – je vlastně archetypem Krista, který mlčky platí za hříchy druhých a pokorně nakonec dává za oběť i vlastní život. Ale krom těchto prvků mi nepřijde film příliš hlubokomyslný. Je spíš polopatický a klouže po povrchu složitých lidských i duchovních témat. (29.03.2019)

Syrová, drásavá konverzačka o duševním zdraví a nemocech dnešního Irska, potažmo světa. Dost temná a hnusná, aby uspokojila nejkovanější cyniky, s jemnými černohumornými podtóny a tu a tam nějakou tou kapkou vlídnosti a naděje, aby se na to vůbec dalo dívat. A Brendan Gleeson, samozřejmě, který vás svým charismatem zabije do země. "It´s just you have no integrity. That´s the worst thing I can say about anybody." 90% (22.09.2014)

Úvaha nad životom a jeho zmyslom. Z filmu ide veľmi veľký smútok. Ako keby každé osudy boli uzavreté v nekonečnom kolotoči nihilizmu, apatie a predurčenosti. Smrť je stále prítomná a pomaly sa derie do života dobrých aj zlých. Uvedomelých aj hlúpych. Niektorý vidia jej skutočnú podstatu a to o čo prídu, ak sa pri nich skutočne zastaví , iný ju ignorujú. McDonagh spravil lepší film ako jeho brat, keď nám naservíroval 7 psychopatov. Calvary nie je pre každého, je to ukecaný film, na ktorý musíte mať náladu, ale ktorý veľmi umne a presvedčivo zbiera rôznorodé osudy postáv žijúcich v jednom írskom mestečku a snaží sa ich spraviť ak nie zaujímavejšími tak aspoň uveriteľnejšími. Gleeson si strihol ďalšiu úžasnú postavu. A celkovo je herecké zoskupenie na veľmi vysokej úrovni. Cassidyho hudba krásne dotvára povedané myšlienky a Smithové zábery na okolitú prírodu sú dychberúce. Pre mňa dokonalá ukážka významovej filmáčiny. Možno trochu popisné, ale o to viac katarzie a porozumenia príde na konci. (24.09.2014)

Vynikající film s excelentním Brendanem Gleesonem v hlavní roli. Film se odehrává v rámci jednoho týdne, během kterého se jeden kněz prochází jednou malou vesnicí a vede postupně dialogy s několika občany této vesnice, z každého tohoto rozhovoru film dokáže vytáhnout velkou životní pravdu o lidském nitru a způsob, jakým to film dokáže podat, mi velmi sedl, nepůsobí to totiž ani trochu násilně. Ve své podstatě se jedná o film velmi krutý, po jeho zhlédnutí Vám pravděpodobně moc dobře nebude, protože si zase uvědomíte, jak zkažený svět dokáže být a jak nás všechny dokážou ovládnout různé předsudky. Velká pochvala především za vykreslení hlavního hrdiny, protože takto výborně napsaná postava se na filmovém plátně nevidí zas tak často. Velmi silné 4*. (31.12.2014)

"Zabít dobrého kněze v neděli. Dobrý vtip." Ten se skutečně povedl, protože ve čtvrtek by to zdaleka nebylo tak vtipné. Ani Kalvárie není moc vtipná, i když se v ní močí na obraz, vtipkuje se o hamižnosti církve a kněz je informován hříšnicí o jejím budoucím cizoložství. Kalvárie je spíše krásně zelená, což se v Irsku těžko může pokládat za nečekané. Já jsem tedy v otázkách organizované víry tak trochu panic, ale pokud mají za pedofilní kněze trpět ti poctiví, tak to asi dává smysl. Alespoň tedy někomu, protože já jsem v koncovce poněkud zbloudil na nevyzpytatelných Božích cestách. (25.02.2017)