Český žurnál - Série 6 (2019) (série)
The Okamura Brothers
Obsahy(1)
Filmový portrét tří sourozenců a zároveň společnosti, kterou stejně jako Hayata, Osamu a Tomia mnohé spojuje i rozděluje. Aktuální postoje aktérů se zde prolínají s příběhem rodiny i doby a jsou svědectvím o tom, jak je těžké být bratrem ve smyslu osobním i společenském. Když bratři Okamurovi odešli v dětském věku s matkou z Japonska, o nejstaršího Hayata se po dobu matčiny nemoci starala babička a Osamu s Tomiem se ocitli na necelý rok v dětském domově. Z pokračujícího příběhu jedné rodiny přitom vzešly rozdílné osudy. Politická kariéra přivedla Hayata a Tomia na opačné strany ideového spektra. Hayato zasvětil svůj život křesťanským hodnotám a hledání konsensu, Tomio „ochraňuje“ český lid před vlnou imigrantů, přinášejících „žloutenku, tuberkulózu či záškrt,“ jak sám vysvětluje v úvodu filmu. S jeho postoji se přitom ve filmu seznamujeme pouze prostřednictvím veřejných vystoupení a archivních materiálů, protože natáčení s režisérem Remundou vícekrát odmítl. Nejmladšího bratra Osamu, který se věnuje architektuře, zase potkáváme třeba na demonstraci za práva Romů. A i když se nestal profesionálním politikem, tak za politiku považuje už jen samotné chápání veřejného prostoru, v jehož rámci usiluje o rovnoprávné spolužití všech skupin obyvatel. Prolínání současných často protichůdných vizí třech bratrů s historií jejich rodiny a s postoji dalších protagonistů filmu, kteří jsou oslovení v kontextu veřejného prostoru, je konkrétním svědectvím toho, jak politickou situaci ovlivňují osobní i společenské zkušenosti. Film tak nejen naznačuje, proč se nacházíme v dnešní politické konstelaci, ale je rovněž jistou zprávou o stavu současného společenského mínění a to jak ve vztahu k jejich autoritám, tak i k občanům. Ti jsou frustrovaní z polistopadových politických garnitur, bratři si vysílají vyhrocené vzkazy přes média, žena středního věku bude místo pravicového extremismu volit Hayata, protože „nemá pupek“ nebo příznivkyně vystoupení z Evropské unie mění ve vteřině svůj názor, když ji režisér upozorní na možné zesílení ruského vlivu. Film neposkytuje jednoznačné odpovědi, pravda každého z bratrů a potažmo aktérů filmu je střípkem celku. Nicméně film je zároveň naléhavým apelem v souvislosti s otázkou, jestli dnes nemáme společné jen či především to, že stojíme proti sobě. (Česká televize)
(více)Recenze (24)
Dokument nás nenásilně seznamuje s oběma bratry. Vystupují zde lidé s různorodými politickými názory. Napadlo mě, že i když je Tomio spíš u extrémnějšího okraje naší politické scény, člověk přijde domu a uvědomí si, že má o řízeném přílivu migrantů do Evropy Evropskou unií kvůli malé porodnosti žen vlastně pravdu. Někde jsem četl článek demografa, v němž stanovil datum, kdy u nás zemře poslední česká žena. Ale nás úspěšně doplňují přistěhovalci nám blízkých východních kultur. A multikulturalisti si jistě nebudou lámat hlavu s tím, když se k nám přestěhuje půlka chudé Afriky, nekorektně řečeno tzv. levné děti. Jak říkal na přednášce Vladimír Komárek, před sto lety česká ženy vychovala deset nádeníků a dnes za stejnou námahu a finance vychová jednoho programátora. Dokument má pouze dvě nevýhody. Zaprvé, ze snahy o rodinný portrét uhýbá k portrétu politickému. A zadruhé, nejslavnějšímu z bratrů sám nahrává na smeč, jestliže režisér Tomia Okamuru nejprve natáčí a pak teprve žádá o jeho souhlas. Nejmladší bratr Osamu Okamura, profesí urbanista, tady v podstatě plní úkol nejmladšího z literárních Bratrů Karamazových, tedy smiřovat. I když marně. Zatímco dva starší sourozenci spolu vůbec nemluví. „Já se bavím s oběma, nemá cenu se hádat.“ říká. Současně však přiznává, že sám nevolí ani jednoho z nich, u Tomiovy strany mu vadí protievropanství, u Hayatovy postoj k menšinám, „protože jsem gay“. Hayato se dá do řeči s jedním z občanů a ten mu řekne. „Vy jste příjemný, slušný člověk, ale váš bratr má pravdu.“ Ani rodina Okamurova zkrátka nepustila filmaře do svých třináctých komnat, což snímek bohužel nahrazuje větší dávkou předvolebních i povolebních, očekávaných motivů tuzemské politiky. ()
Bratři Okamurovi patří patrně k nejsilnějším diváckým zážitkům letošního roku. Filip Remunda vytvořil vynikající dokument, který jistě nenechá nikoho chladným. Tentokrát se nekoná žádná mystifikace, humor jde stranou a zůstává zcela vážný a seriózní náhled do rodiny třech bratrů, kterou silně poznamenalo jak obtížné dětství hlavních aktérů, tak jejich rozdílné politické názory. Zatímco Hayato a Osamu jsou vesměs lidé se vzácným darem k dialogu a respektu k druhým, u Tomia bohužel převládá opak a je to velmi smutné. Občas se říká, že čas mnohé smaže, ale obávám se, že v tomto případě se tak nestane a mezi Hayatem a Osamuem na jedné straně a Tomiem na druhé straně bude nadále prohlubován příkop, zvláště po smrti jejich otce. Remunda nijak netlačí na pilu, snaží se dávat prostor všem bratrům, byť nakonec v případě Tomia musel nakonec sáhnout do mediálních archivů, protože Tomio účinkování v dokumentu striktně odmítl. Pasáže věnované Tomiovi jsou proto silně ubíjející, protože znovu sledovat zcela šílená facebooková videa a mediální výstupy jeho spolupracovníků (tajemník SPD Jaroslav Staník) je něco, co vám určitě neudělá dobře. O to více potěší trpěliví a komunikativní Hayato s Osamuem, zvláště ve společných scénách. Ve svém vyznění jde nakonec přesto o smutný dokument o současné rozdělené společnosti. 10/10 ()
Moc zajímavý dokument o třech bratřích z jedné krve, ale jak už to tak bývá, povahově i svými vlastnostmi dost odlišných. Hodnocení si samozřejmě musí udělat každý sám a nejenom podle dokumentárního portrétu, který je natočen velice zajímavou formou. Nevím proč, ale u toho mediálně nejznámějšího si vždycky vzpomenu na knihu Ladislava Mňačka "Jak chutná moc". Netuším, jestli ji také četl. ()
Gay Osamu, hluboce věřící dobrák Hayato a vlastenec Tomio. Docela dobrý nápad udělat o nich dokument, ale trochu to ztrácí smysl, když jeden z nich s panem Remundou nemá zájem cokoliv natáčet. Možná kdyby pan Remunda nevyskočil nečekaně po celkem nepříjemném rozhovoru s panem Kubíkem na Seznamu na Tomia Okamuru s kamerou a nezačal natáčet jak se ho ptá, jestli s ním bude natáčet. Možná by Tomio Okamura s natáčením souhlasil a určitě by to dokumentu pomohlo. Takhle je to celé takové na půl cesty. Pan Remunda se možná nechal inspirovat panem Klusákem, kterému se povedlo nachytat Andreje Babiše a tak to zkusil na svého jiného neoblíbeného politika a nevyšlo to. V dokumentu ho tedy nahrazují stará videa, nebo názory různých lidí, ale i tak je to docela zajímavý pohled do rodiny Okamurů. ()
Trpělivý Hayato bojuje s větrnými mlýny a zamindrákovaný kokta Okamura obchoduje s lidským strachem. Tomio účast na dokumentu odmítl. Bratra veřejně označil za blázna, deroucího se do politiky jen kvůli finančním problémům. Inu, jako by mluvil sám se sebou v zrcadle... Až si dostaví haciendu ze stranických peněz, doufejme, že na dobro zmizí. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (1)
- Prvního promítání filmu se zúčastnil i Hayato Okamura (bratr Tomia Okamury) a údajně i Ruy Okamura (syn Tomia Okamury). Ruy Okamura po celou dobu promítání a následné diskuze nepromluvil, na rozdíl od jeho strýce. (Rollo_Tomasi)
Reklama