Hranice práce (S05E04)

Aktuální námět o dnešních otřesných podmínkách na pracovištích bohužel nebyl úplně dotažen, což je vzhledem k tématu škoda. Místo záběrů na paní Uhlovou doma, by neškodilo více rozhovorů s dlouhodobými pracovníky těchto kolbenek a rovněž bych uvítal konfrontaci s majiteli, případně alespoň s vrcholným managementem k těmto pracovním podmínkám. (14.11.2017)

Saša Uhlová odvádí perfektní práci investigativní žurnalistky. Ale měla zůstat u psaného slova, protože forma tohohle dokumentu je podle mě odstrašující. Nejde jen o to, v jakých podmínkách Saša žije a funguje, ale její mluvený projev je nedívatelný a neposlouchatelný. Píšete skvěle, Sašo, ale hranému dokumentu se radši vyhněte. I emotivní chvilky v tomhle dokumentu vyznívají směšně (setkání s bývalou kolegyní a její dcerou) - a to je špatně. (02.01.2018)

O podmínkách v práci, šikaně, bossingu, mobiingu, chaosu, neschopném vedení , ojebávání na výplatách, neproplacené přesčasy, práce za tři lidi, aby se druzí vlezprdelkové mohli flákat apod., by se daly napsat rozshálé romány a natočit celé seriály. Téměř všude je to stejné. Pak se diví, že lidi nechtějí chodit do práce, nejde ani tak o samotnou práci třeba v montovnách  či na pokladnách v supermarketech jako spíše o nesnesitelné podmínky mezi divnolidima. Výborný dokument jsem zhlédl hned po dočtení mnohem lepší knihy, takže mě tak neoslovil . Kdybych takto měl žít (otročit) a na normální život nemít ani trochu času, tak bych skončil v blázinci. Nechápu ty lidi co tohle dobrovolně podstupují, ale na druhou stranu kdo by to dělal? Někdo prostě musí ve smradu třídit odpad a sbírat potkany, ale za tak nízký plat? To hlava nebere. (20.10.2022)

„Buďte rádi, že máte práci.“ – „To víš, že jo, ko*ote.“ Technická stránka dosť mizerná. Ak by to režíroval Michael Moore, bolo by to kvalitou určite podstatne vyššie. Na strane druhej, aj nekvalitná vizuálno-akustická stránka má istý podiel na tom, že je Hranica práce ešte pôsobivejšia. Nie je to niečo, čo by vám urobilo dieru do hlavy, ale každý, kto vie, ako to chodí na trhu práce, bude určite prikyvovať (minimálna mzda, časté porušovanie zákonníka práce, v robote od nevidím do nevidím, ani nevidíte vyrastať vlastné deti). Ja som mal na prácu spravidla väčšinou šťastie, ale mal som vo svojom živote zaujímavú etapu v cca rokoch 2007 - 2009, kedy som vystriedal viacero prác a môžem potvrdiť, že som často mal šialených nadriadených, absurdných kolegov a často bol problém vôbec čo i len dostať sa na mizerný záchod. Takže viem, o čo ide, nehanbím sa za to, pretože sa nie je za čo hanbiť, a dávam 70%. Hanbiť sa musí niekto úplne iný a nie ten, kto takúto prácu vykonáva. (04.01.2018)

V každé práci bych ráda zůstala několik týdnů nebo měsíc. Každý den si budu zapisovat do deníku, co jsem v práci zažila. –––– Veľmi zaujímavý a odvážny počin. Odvážny tým, že novinárka ako zamestnankyňa porušuje všetky pravidlá zamestnávateľa tým že filmuje pracovné prostredie a vynáša von všetko, čo sa dá. Odvážny aj tým, že na pomerne dlhý čas obetovala čas so svojim mladším synom, ktorý to viditeľne ťažko znášal, snáď z toho nebude mať dlhodobú traumu. Ale čo majú povedať tie desaťtisíce slaboplatených ľudí, ktorí to majú natrvalo... Všetko, čo robila, je práca, ktorá je potrebná, užitočná a niekto ju robiť musí. Či už práčovňa v Motole, hydináreň Agrofertu, pokladníčka v Alberte alebo spracovanie odpadu Ozo!!! Zaujímavým zistením je agentúrne zamestnávanie, čo je novodobý predaj ľudí, pričom títo (ne)zamestnanci zarábajú menej a majú celkovo horšie podmienky. Mal by som k filmu jednu pripomienku, že zápisky mohli byť čítané trochu záživnejším štýlom. Update: Viacerí tu poukazujú na to, že scény zo súkromia sú zbytočné. Podľa mňa nie sú, len ich netreba brať ako súkromie nejakej pani Uhlovej. Aj všetci tí pracovníci na zmeny odchádzajú od rodín, hľadajú ubytovanie a opateru pre deti, komunikujú cez skype alebo odchádzajú od detí, keď ešte spia a pomaly ich ani nevidia vyrastať, presne ako to povedala jedna z kolegýň pri pokladni. (13.12.2017)