Český žurnál - Série 5 (2017) (série)
Obsahy(1)
Ve vypjatých společenských situacích, například v době voleb, se ukazuje evidentní rozdíl mezi venkovem a velkými městy. Režisér, žijící v Praze, se vrátil do rodné vesnice na Vysočině a zkoumá postoje a názory svých bývalých spolužáků. Jak oni vidí další vývoj společnosti? Společnost se rozdělila. A to nejen v České republice. Hraniční čára se často vede mezi venkovem a velkými městy: „Ve městech je to samý vegetarián, cyklista a transsexuál.“ „Venkované jsou pasivní a omezení,“ dozvídáme se z médií. Tomáš Kratochvíl je dokumentarista žijící v Praze, pochází však z vesnice na Vysočině. Ve filmu Spolužáci se vydává za těmi, s nimiž sedával ve školních lavicích. Jsou mezi nimi hodný a oblíbený neonacista, lesba, která pracuje v lese s motorovou pilou, dříč pohlcený svojí tesařskou firmou a bývalá učitelka, která dnes zastává funkci starostky. Společenská témata jsou zdrojem konfrontací, ale také absencí postojů. Někteří aktéři filmu politiku vnímají jako něco vzdáleného nebo jako svět sám pro sebe, kritika neonacismu je pojímána také jako roztomilý extremismus. I přes všechna nedorozumění ovšem mezi dávnými spolužáky přetrvává osobní pouto. A zdá se, že udržování a pěstování těchto vztahů může být jedním ze zdrojů situace, kdy společnost bude navzdory různicím a konfliktům zase znamenat „spolu“. (Česká televize)
(více)Recenze (31)
Pan Kratochvíl je manipulativní antidokumentarista, který si řeší nějaký svůj osobní problém. Nejde o to, že si to dělá podle svého. Horší na tom je jeho cíl převychovávat, moralizovat, mentorovat a hlavně prožívat sám sebe. To, že si z některých spolužáku udělal užitečné idioty není potřeba ani řešit. 28%. ()
Tak jsem si uvědomila, že můj alkoholismus je vlastně podvědomou, zcela racionální reakcí na svět kolem mě. Všechno jedno, hlavně to svý prděníčko, na politice nesejde, s ničím nic nezmůžem, dyť jsme jen hodný ubližovaný lidičkové s velkým srdíčkem, i když pochodujem za Dělnickou stranu. Velký obdiv režisérovi za jeho schopnost s tímhle materiálem diskutovat, protože jinak je ten český sjezd směr totální prdel asi nezastavitelný. ()
Pan režisér je dobroserovitý demagog, zcela odtržený od reality. Myslí to se svými spolužáky dobře. Popletenému náckovi řekne takřka v jedné větě, že ho má rád, ale že ho bez milosti udá, až někde s Vandasem budou ukazovat, kam až vyskočí jejich kokr. OK. Chudince lesbě, která se horko těžko vypořádala se svojí orientací a s pohledem lidí na ní samotnou vysvětluje, že nynané uprchlíky v počtu statisíců v pohodě dáme. No snad jo, ale nechci si ani představit, jak se budou synové pouště tvářit na její sexuální orientaci. Ze své třídní, která drží nějakou zapadlou vesnickou díru v chodu udělá jakousi popletenou panímámu bez SPRÁVNÉHO názoru. A ten tesař co maká od nevidím do nevidím je taky nějakej divnej, protože programově nevolí (ani Zelené!) a poslouchá Kabáty. Verpan jeden. Takže až pan Kratochvíl zase pocítí nutkání nás všechny zachránit a vysvětlovat, že takhle tedy rozhodně ne a zpátky ni krok, měl by si před zrcadlem nafackovat a pak zavolat svojí teplou spolužačku, jestli by jí nemohl pomáhat při úklidu v lese. ()
Tentoraz sa to zaobišlo bez akejkoľvek investigatívy a ide viacmenej len o také krčmovo-domáce bľabotanie k horúcim témam dneška. Dve hviezdy za tú odvahy ísť s takouto kamarátskou debatou pred kamery, hoci práve to kamarátstvo obrusuje hrany konfrontácie. Tak ako v triede spolu dobre vychádzajú nácek, antifašista a lesba, je to možné aj v spoločnosti? Možno by bolo lepšie, keby mali v triede aj róma, vietnamca a podobne, čo je dnes celkom bežné, a mohlo to byť o niečo zujímavejšie. Snáď u nejakého nasledovníka o pár rokov, ak takéto debaty už nebudú celkom zakázané, čoho sa obávam najviac. ()
Přiznám se, že místní kritiku úplně nechápu. Kdyby totiž se svými exspolužáky režisér nedebatoval, mnoho bychom se toho od nich nedozvěděli. Většina z nich nemá svůj názor nijak zvlášť podložený, vyargumentovaný...Prostě si v médiích přečetli, že uprchlíky tady nechceme, protože nebudou chtít makat (a zároveň nám berou práci), a tak to podle nich prostě takhle je. Naprosto chápu, že někoho politika zase tak nebere, má svých starostí dost a po manuální dřině si radši dá to pivko, než aby večer koukal na zprávy. Nemyslím si, že by kvůli tomu byli horšími lidmi, i když ty sympatie k Dělnické straně bych asi nepřekousla podobně jako režisér. Podle mě s nimi argumentuje dobře, ale stejně jsou to nakonec dva světy, které se na chvíli potkají, ale pak si každý jde zase dál svou cestou. Je to možná další ilustrace neúspěchu Strany zelených, které sám režisér na konci volí. Oni by hrozně chtěli hlasy těch voličů, kteří makají někde v přírodě, mají rádi přírodu, (o tom, jak by šikovného podnikatele zaujala jejich sociální politika můžeme silně pochybovat...), ale mluví na ně jako městští liberálové, mnohdy až povýšeně. A nakonec je asi vyděsí podobně jako Okamura mě, protože věta typu "myslím, že sta tisíce uprchlíků bychom u nás v pohodě zvládli", je teda moc sluníčková i na mě. Hlavně městský liberálové s těmito lidmi na pivo nechodí, žijí si ve své bublině a pak se diví, že nevyhrál Karel, Zelený jsou v totálním loji a i ta Topka skoro zmizela z politické mapy. Ono vytáhnout si hlavu z prdele totiž něco stojí, a to oboustranně. Takže režisérovi naopak všechna čest, že se o to alespoň pokusil. ()
Galerie (12)
Photo © Česká televize
Reklama