Buena Vista Social Club

Vynikajúci dokument. Zručný a kvalitný filmár ako Wim Wenders z TAKEJTO témy nemohol skrátka urobiť nič zlé, žiaden krok vedľa, a presnte tak: vznikol už teraz kultový a legendárny dokument, hovoriaci o ešte kultovejších a legendárnejších ľuďoch a ICH HUDBE. Tí páni sú neuveriteľní. Radosť pozerať a počúvať a otvoriť oči, uši, srdce . . . (20.08.2005)

Rozpadající se ulice hlavního města, kterými se prohánějí americké bouráky z 50. let a tu a tam nějaký ten moskvič, obrovské prázdné sály, kde si holčičky s úsměvem týrají těla baletní drezúrou a starý pán jim k tomu hraje na piano, domácí oltář sv. Lazara, všudypřítomné doutníky a nápisy hlásající, že revoluce je věčná, a to hlavní – mozaika osudů lidí, jimž dala hudba věčné mládí, pokoru, vnitřní klid, radost. Až by jim to jeden při vší té bídě záviděl. Tak honem, ať už hasiči vezou hadice, než Tule shoří celá ložnice! (13.06.2010)

Dokument, který mě dokázal zaujmout hudbou, kterou bych normálně rozhodně neposlouchal. Příběhy jednotlivých muzikantů jsou také zajímavé, ale třeba ze stejného soudku mě dokázal více zaujmout Mika Kaurismäki se svými Rytmy Brazílie. Proto se mi pozornost věnovaná tomuto snímku zdá poněkud přehnaná. (12.01.2004)

Od prvního záběru mi naskočila husí kůže. Záběry překrásné zakonzervované Havany kombinované překrásnnou hudbou byl úžasný úvod do filmu. Pak nám byli představováni jednotlivý hudební mistři, kterým ač je třeba devadesát, působí dojmem čtyřicátníků. Takový Ibrahim Ferrer, jména ostatních se nevybavím, je prostě bombarďák. Fakt. Z toho jak všichni perfektně ovládají své instrumetny se tají dech. Záběry z koncertů jsou prostě něco, co se jen tak nevidí. Neobyčejná energie, kterou tito mistři dávají do své hudby, působí i na neživo. Film ja také pěkně zakončen úspěšným vystoupením v Carengie Hall. Krásná je ta jejich muzika, lepší a inteligentněšjí než naše Bíleé orchideje, a je zásluhou tohoto filmu, že zůstanou tito umělci zachováni i ostatním generacím. (01.02.2007)

Tento dokument sa Vám bude tak páčiť ako veľmi inklinujete k hudbe zoskupenia Buena Vista a vôbec exotickému kubánskemu folklóru. Jednoznažne najzaujímavejšie (pre európana) je pohlaď na komunistickú Kubu cez optiku sociálnej vrstvy, z ktorej vzišla tálo legenda (chvalabohu bez propagandy, je to v prvom rade film o hudbe). A aj keď toto nieje zrovna môj štýl, ku koncu filmu som sa načapal, ako si podvedome vyklepávam do rytmu. Veľmi podmanivo podané. A môj favorit ? Jednodznačne Barbarito. (25.06.2006)