Sametoví teroristé

║Rozpočet približne €100,000║ Po Slávnostnej ceremónii na festivale Cinematik 2013 prišlo na radu milé prekvapenie v podobe dokumentu Zamatoví teroristi(2013), ktorý ponúka tri príbehy takzvaných teroristov vtedajšieho socialistického systému. Traja hrdinovia, ktorý boli za svoje činy odsúdený paragrafom 93 za akt teror. Príbehy pomenované ich menami Stanislav, František a Vladimír, približujú ich neúspešnú vzburu proti vtedajšiemu režimu. V príbehoch spoznávame ich ľudskú stránku, ich zanietenie pre vtedajšiu vec, prípade odovzdávanie nadobudnutých skúseností dnešnej generácii. Príbehy sú podané s citom, majú svoju ľahkosť, aktéri zaujmú svojou ľudskou stránkou a tieto tri príbehy dokážu vďaka pôsobivému vykresleniu zaujať aj širšie publikum a nielen artových nadšencov. Film mal na festivale od divákov nadšenú odozvu. /videl v kine: 80%/ (videl na festivale Cinematik 2013) (08.09.2013)

Mela jsem velky problem s tim "super originalnim" konceptem jednotlivych pribehu. Ve vysledku se totiz stalo, ze me zadny z trojice teroristu nezajimal, nechtela jsem je poslouchat a jenom jsem se modlila, at uz to skonci. Absolutni vyprazdnenost, zbytecny film - pritom paradoxne o velmi zajimavem tematu. (11.04.2015)

Místy až tragikomicky prázdné… Ozbrojený převrat uprostřed normalizace se nápadně podobal tehdejšímu zřízení: umanutostí a šedí. Získat povědomí o zákulisí činů a něco vzrušujícího se dozvědět se celkově příliš nepodařilo. Záleží na charismatu protagonisty, jinak zůstanou informace zastřené. První účastník (jak se jenom jmenoval...?) nemá co říct, víceméně ani pro co žít. Film loudavě sleduje jeho marné pokusy o nalezení přítelkyně; místy zkouší nudný materiál čímsi oživit a znenadání skončí. Protagnistovo charisma mířilo do záporných hodnot, a proto nic nereflektoval (vyjma té prázdnoty a bezčasí). Terorista Fero byl o poznání sdílnější, byť dostal suverénně nejméně času. Typický rapl se zálibou ve zbraních popsal, co ho k akci vedlo, a přidal zábavné historky. Režisér si všiml, že vděčnější konflikt doutná v jeho rodině, avšak ponechal ho až na drobné popíchnutí korektně spát. Už v předprodukční fázi bylo asi jasné, kdo bude největší hvězdou a Hučín opravdu „nezklamal“ – militantním způsobem objasnil motivaci a současné postoje. Jeho egem se tvůrci nechali opatrně vést. Při sledování výcviku Hučína a mladé dobrovolnice se divák asi zabaví, jenže v tu chvíli už byl původní záměr výrazně upraven. Příznačné je, že Hučína i ostatní dokáží vyvést z rovnováhy blízcí, kteří nemají k antikomunistickému terorismu žádnou citovou vazbu. O nich ten dokument ovšem nebyl. Perspektiva vyprávění tří pamětníků se neukázala příliš užitečná a nabízí se otázka, proč tomu tak je. Více než čtvrtstoletí od oněch událostí... P. S. – výbuchů chtivý divák nebude zklamán, zejména Hučín předvede svůj arzenál v plné síle... (MFFKV 2013) (01.07.2013)

Nejsem si jistý, jestli je v pořádku, že se Stano s jeho slabostí pro odpalování výbušnin pohybuje na svobodě, ale jinak vypadá neškodně. Fero s vizáží Stevea Martina zase školí vlastní syny i manželku, díky čemuž vypadá méně nebezpečně, ale o nic příčetněji (nebo nedej bože nebezpečně). Vladimír si v jakési bizarní reality show cvičí vlastní protirežimní záškodnici, což je možná zajímavý sociologický experiment, ale zdá se, že k ničemu nevede. Trojlístek podivných hrdinů nicméně dokáže diváka pobavit (70%). (18.11.2014)

Má to jeden problém. Mal to celé režírovať Ostrochovský. Prvá Pekarčíková tretina je výrazne nezvladnutá a bezobsažná. V najlepšom prípade pripomína už aj tak dosť prepálené Nesvadbovo a jeho poumelečtené realityshow metódy (rande scény). Vôbec sa nezameriava na otázky ohľadom protagonistu ako teroristu, iba ho vykresľuje ako sexistu, ktorého jediný životný problém je, že nemá v posteli solárkovú blondínu. Samozrejme tu režisér zaradí aj pár obrazov o jeho živote diverzanta, tie sú však nemotivované a didaktické (napríklad maľovanie väzenskej cely na podlahu). Navyše pôsobia ako nepodarené napodobovanie "oživovacej" metódy jeho kolegu Kerekesa. A aby tam mal aj politický komentár, tak nechá exotov v aute nadávať na Šustera a Gašparoviča, aby ulahodil frustrovaným divákom, ktorí si potrebujú kopnúť do prestaviteľov súčasného politického zriadenia..........................Stredná Kerekesova časť je priemerná a najviac nahnevá svojím vágnym pokusom priblížiť záškodnícku činnosť cez protagonistovo trénovanie vlastných synov v príprave na teroristický útok. Synovia ho majú dosť na saláme, takže ich otec musí miestami do diania vťahovať topornými dialógmi ako z popularizačnej relácie pre mládež. Kerekesova metóda znovuinscenácie starých udalostí tu pôsobí dosť vyčpelo a poviedka je omnoho silnejšia v reportážnych pasážach. Zaujímavá je v podstate len línia hľadania bývalej spolupracovníčky a približovanie samotného atentátu na Husáka. Zostane však toľko nezodpovedaných otázok, že to diváka viac rozmrzí, než uspokojí..........................Poslednej Ostrochovského tretine nie je čo vytknúť a po dlhšej dobe ju považujem za niečo skutočne zaujímavé na poli slovenského dokumentu. Režisér sa šťastne rozhodol príblížiť úskalia diverznej činnosti cez príslušníčku súčasnej nonkomformnej mládeže. Svoj koncept, kedy starý diverzant vycastuje a trénuje opirsingovanú teenagerku, autor pevne drží v rukách. Vyhýba sa vykonštruovaným situáciam a protagonistove spomienky na minulý režím vychádzajú prirodzene na povrch počas tréningového procesu. Ostrochovský tak vyčerpávajúco približuje náročný proces odhodlaného bojovníka proti komunistickému zriadeniu a zároveň cez mladú protagonistu aktualizuje tému do súčasného prostredia. Jeho réžia je subtilná, bez poetizovania, bez pseudohumanizmu, bez banálnych múdrostí, a bez snahy zľahčovať hláškami exotov a zároveň dokáže plasticky vďaka výborným hereckým výkonom vykresliť psychológiu svojich postáv. (07.10.2013)