Definice lásky

Já už fakt nevím... Testoval někdo kameru? Potřeboval si někdo nacvičit střih? Tak jako někdo studentům medicíny dováží mrtvé žáby za účelem pitvání, tak Viewegh píše pičoviny, aby si studenti FAMU cvičili filmařskou techniku? Proč opět toto bezdějové nic? Za jakým účelem takový výkřik do tmy? Já už fakt nevím... (16.10.2016)

Americký styl, tv film o "všech podobách lásky". Scénáristovi se asi (oprávněně) zdálo, že dějové linie jsou slabé a tak je nevylepšil, ale přihodil ještě další. Všechny nějak vyústí, ale je to křeč (téměř zasnoubený pár), rádoby Hollywood (Bagárka a naštvaný táta od rodiny), nedůvěryhodnost (dívka s rukama v sádře a obětavý trenér). Je to opravdu chladné, vykalkulované nic. Ale skvělý výkon brněnské Vaňkovky, roztomilé čivavy a toho herce co hrál Viewegha. (06.01.2013)

Jaká společnost, takové mezilidské vztahy jednotlivců. A ty se projevují samozřejmě i v partnerských svazcích. Ale o skutečnou obětavou, laskavou, milou lásku v tomto případě zdaleka nejde, s výjimkou té nejstarší generace. Proč? Inu, ... proto, že naše společnost je nemocná. To se povedlo autorům vyjádřit opravdu dobře. Alespoň si myslím, že o to jim šlo. Chlad, podvody, nevěra a neupřímnost ve vztahu mladých párů mi doslova zmrazovaly sklo TV obrazovky. Ještě že občas něžný, teplý vánek vztahu té nejstarší generace (Skopeček, Fialová) nedovolil mé obrazovce navěky zamrznout. Myšlenka porovnání vztahů a charakterů postav několika generací je jistě zajímavá, o to méně zajímavé bylo nezáživné a stejně chladné filmové zpracování tohoto tématu. Jak bylo vtipně a velmi moudře řečeno: "Stáří je postupná ztráta všeho, co dává životu smysl" a já bych dodal, že "Mládí bývá obrazem všeho, co se ve společnosti momentálně nachází". (07.01.2013)

Slepenec několika příběhu spojených do sebe. Možná ve výsledku mírný  patvar. Ale Na Báru Polákovou se dobře kouká a tady je k vidění ještě z doby, kdy vydávala Krávu a Pas - jednotky roztomilé písně i roztomilého klipu (mimochodem absolutní rým je mi taky vším a vždycky bude. A na YT mě dostalo video, kde Bára za hula hoopu zpívá píseň Nevinná.)  A tady mě v roli skutečné krávý vážně bavila. Ok, žádný můj  typ éterická víla (:D), ale ty její naštvané pohledy a sarkastické hlody  byly super.:D A na obtloustllého Norberta Lichého zamilovaného do krásky z plakátu jen tak nezapomenu. A Norbert je skvělý herec. Taky skvělé pohledy a vystihnutá melancholie jeho postavy.  Teprve choulostivé příběhy Polákové a Norbera to povznáší ze šedě. Ale snaží se to být o lásce, snad I trochu o mezilidských vztacích,  hudba Jana Maxiána je mile lyrická stejně jako celý film, i když několik momentů je trochu vycpáckovkých. Na druhou pěkně  to zahrálo i to nákupní centrum (zde jsem se dozvěděl, že brněnská Vaňkovka. V Brně jsem nedávno byl na ruském kole...Hmmm, Vaňkovku jsem vynechal.) Něco takového u nás na vsi fakt nemáme a v tom labyrintu by se ještě mohlo odehrávat tolik milostných a na druhou stranu odcizených příběhů!!! Určitě film úplně nevyuživá svůj potenciál, předevčírem jsem viděl Vlastníky, a ještě jsem se z toho úplně nepobral, z Lábuse a spol..No jo, to bylo teprve něco skvělého.:D Nejlepší film, co jsem letos viděl + hlavně ty křesťansko+židovské hodnoty. Ale ne každý domací film musí být Vlastníci a i  tahle milá malá věc z ČT mi docela udělala radost. A tak nějak. Díky. (06.12.2019)

Tuším, že se jedná o první televizní počin "nejčtenějšího současného českého spisovatele". Tak si ještě před zhlédnutím dovolím citaci z článku "Dvě literární postavy a Michael Viewegh" od Jiřího Kratochvila - Respekt (27/1996): - reakce na knihu Účastníci zájezdu, dialog figur jménem Petrescu a Max - skrze první promlouval Kratochvil, skrze tu druhou se vciťoval do Viewegha. "A tak, Maxi, veden svými radary, cílevědomě pádlujete do věku videokultury, a mám vás snad přesvědčovat, že tam pádlujete hluboko pod laťkou svého talentu? (...) Vaše jedinečná schopnost lovit skutečnost do sítě jazyka se už začíná v Účastnících měnit na pečlivé animování a kolorování. A za chvíli už ztratíte zájem vegetovat ve stále se zužujícím prostoru literatury a ze spisovatele se stanete scénáristou a hvězdou videokultury. A nebo se mýlím?" ----------------------------------------------- Překvapivě vypointované. I když jsou příběhy zdánlivě banální, tak důrazem na lyričtější pasáže si udržují svou (možná až tajemnou) atmosféru. Navíc mě bavili herci. Závěrečná scéna s modelkou Monikou Bagárovou a Michaelem Vieweghem nepůsobila jako reklama, ale celkem přirozeně zapadla do příběhu. Příběh o Jakubovi publikován jako povídka Záhada v povídkovém souboru Schůzky s tajemstvím. (03.01.2013)