Realita

Co jsem vlastně čekal jiného? Realita je cokoliv, hlavně asi totálně mimo realitu. Tak hodinu jsem si myslel, že vím, o čem film je a pak z filmu Mr. Oizo začal dělat jedno velké dejá vu. Ztratil se totiž v realitě, snech a fikci, což jsem nebyl schopnej pobírat. A vlastně jsem to ani nechtěl pobírat. Prostě jsem jenom nechápavě čuměl a naprosto hypnoticky poslouchal jedinej hudební motiv, kterej způsobil to, že ho z dnešních nočních můr určitě nevypudím. (07.12.2015)

Vo výnimočných prípadoch sa stáva, že posledné slová filmu vystihujú jeho dej, zmysel aj cieľ. Bez toho, aby sa akýmkoľvek spôsobom vyzradila pointa, či príbeh. Tu sú: "Je to naozajstný exém. Ale zvnútra. Zvnútra Vašej hlavy.". Plus skladba Philipa Glassa Hudba s meniacimi sa časťami (Music with Changing Parts, 1970). Čo viac je potrebné k opisu reality? (15.01.2021)

Dupieux má vyrážku zevnitř hlavy, jeho filmy jsou stejné jako jeho hudba, buď je milujete a nebo vám nic neříkají. A stejně jako jeho zběsilé Mr. Oizo techno elektro se mu někdy povedou a někdy nepovedou, nebo spíš někdy zhruba pochopíte, co chtěl básník říct, nebo naleznete vlnu, na kterou chtěl naladit a někdy prostě ne. Pro mě byla realita případ, kdy jsem se asi nenavlnil. Sen, realita, film ve filmu, sen ve filmu, film v realitě, noční můra v realitě a nakonec všechno dohromady a nic nikde nekončí ani nezačíná. Zapadá to nakonec? Jen mě udivuje, že Realita, která je v podstatě o ničem, má lepší hodnocení než film o vraždící pneumatice... (26.11.2016)

Quentin Dupieux uvádí diváka ve zmatek či úžas rafinovaným prolínáním dějových, časových i prostorových rovin a vytváři velmi originální filmové dílo. Typický festivalový film, který by u běžného publika zřejmě vyvolal nezájem, ne-li odpor. Hodnotí se mi ovšem velmi těžce - technicky i herecky dobrý film, rád jsem po dlouhé době viděl Alaina Chabata, ale jinak je snímek pouhou hříčkou, kuriozitou bez vyššího smyslu či myšlenkové hloubky. Na pomezí dvou a tří hvězd. (11.07.2015)

S přehledem nejhorší film který jsem za poslední měsíce viděl. Realita je do sebe zahleděná rádoby umělecká onanie a vykrádačka Lynche. Jenže ne vrcholného Lynche, ale pozdního, reprezentovaného ubíjejícím Inland Empire. Gupieux se inspiroval zápletkou, kamerou, námětem, nenávistí k televizi a kupodivu i postavami. Naštěstí se neinspiroval délkou, takže místo úděsných 197 minut nudy přede mě vyvyrhl téměř snesitelných 87 minut. (25.08.2022)