WikiLeaks

Film o strete dvojch rozdielnych osobností a pováh. Juliana Assangea a Daniela Berga, ktorí na začiatku sledujú spoločné ciele a majú spoločnú víziu o zmene sveta prinášaním pravdivých informácií o dianí na ňom v závere však zistia, že ich predstava o pravde a jej interpretácii je predsa len odlišná a nezlúčiteľná. V prvom rade je potrebné si uvedomiť, že tento film je tiež len jednou z verzií možných právd a vyberá si cestu, ktorou nám ju chce podať.Táto pravda je sprostredkovaná prostredníctvom spomienok Daniela Berga, ktorý samotný pohľad na mnohé udalosti iste skresľuje avšak nemožno povedať, že by verzii Juliana Assangea nebol daný priestor, naopak tá jeho pravda je tam tiež všade prítomná a v závere ešte trošku znásobená. Celý kameň úrazu filmu možno tkvie v jeho neprehľadnosti a od diváka neznalého problematiku týkajúcu sa fenoménu WikiLeaks vyžaduje úplné sústredenie čo však ešte stále nezaručuje jeho pochopenie. Ja som však tento nedostatok ochotná prehliadnuť vzhľadom k tomu, že samotná prezentácia predstáv a myšlienok oboch hlavných hrdinov o pravde a o tom prečo vlastne u nich na záver došlo k vzájomnému bolestnému odcudzeniu mi je z filmu viac ako zrejmá, aj napriek tomu zahlteniu množstvom prebytočných informácii, isteže v tomto filme išlo aj o ne, len škoda že niekedy bohužiaľ vyhrávali nad samotným dejom. (30.01.2014)

Keby Julian Assange nebol idiot v tom, že nechcel editovať získané informácie, čiže by sa dostávali von s nimi aj mená informátorov, mohol byť WikiLeaks už niekde inde. Identita všetkých informátorov a hekerov takéhoto typu by mala byť chránená. Napriek tomu cenzúra, ktorá WikiLeaks zahalila, je neuveriteľná. Film mi ale nebol sympatický a herci sa mi javili príliš afektovane, jediným plusom mi bola Alicia Vikander, ktorá hrala Bergovu frajerku. Berg je svojim spôsobom rovnaký egocentrický karieristický maniak ako Assange a to je ten dôvod, prečo v takýchto kruhoch pseudointelektuálov, potenciálnych géniov, kde každý chce byť alfa, sa nič nedotiahne do konca, a myšlienku zničia sami jej tvorcovia. (02.06.2018)

Bylo mi líto zúčastněných herců, kteří neměli sebemenší šanci ukázat své schopnosti, a koneckonců i mě samotného, jenom kvůli samotnému dívání se. Schválně jsem to ale vydržel, protože jsem čekal, že se něco nakonec přeci jen stane, marně. Děj po celou dobu plave na povrchu a nevynoří se z něj žádný kousek, který by stálo za zmínku a i informace jsou odhalovány poskrovnu. (24.09.2016)

Zpočátku jsem myslela jen na to, jak už skoro vůbec nejsem schopna sledovat kameru, která se takto pořád hýbe. Možná jsem paranoidní, ale to neznamená, že po mně nejdou. V mých očích to znamená, že tvůrci rozptylují diváka od vlastního myšlení a strkají mu svou předpřipravenou ideu, celé to těkání má co nejvíce ztěžovat její analýzu. Přesto ale nemám dojem, že by snímek přinášel nějaké relevantní podněty do debaty, že by se jím vůbec mělo zaobírat. Je to módní film, bez názoru. Bez jakýchkoliv známek, že by tvůrci něco potřebovali a chtěli jasně říct. To slovo módní se mi líbí, asi je pro tento film nejvíce symptomatické. Náhodná myšlenka č. 1: Vcelku jsem nechápala ty roztroušené momenty mezi hlavními figurami, které bych pojmenovala podle upoceného internetového memu "Now kiss". Konec náhodné myšlenky č. 1. Často vykřikuji o filmech, že se jedná o propagandu, a častuji je za to odpadem (jako příklad uvedu Forresta Gumpa, Lásku nebeskou nebo Temný rytíř povstal, abych nevypadala vyloženě jako konspirační blázen, ale jenom jako prostý blázen), o tomto filmu to nepochybně platí mnohonásobně víc. V poměrně krátkém časovém úseku už si podruhé lítostivě zoufám, proč nejsem chytřejší, abych mohla ideálně nahlédnout celou situaci a vybrat si pozici s tím, že vím proč. Teď můžu jenom říct, že mi to celé smrdí, ale připadám si příliš hloupá na to, abych přišla na to, co vlastně. Náhodná myšlenka č. 2: Na to, že je film vyprávěn z Bergova pohledu, je celá ta jeho linie pěkně nechutná a plastiková. Konec náhodné myšlenky č. 2. Citát výjimečně není z filmu, ale z dopisu Assangeho Cumberbatchovi. "Feature films are the most powerful and insidious shapers of public perception, because they fly under the radar of conscious exclusion." --- Dobře, a teď jsem byla ještě celou noc vzhůru a četla prohlášení všech možných reálných figur a už bych o tom s chutí psala diplomku. (08.02.2014)

Dost nudna amaterska praca s Benedyktom Cumberbacom /12 let v retezech, serial Sherlock/. Daniel Bruhl miestami az zbytocna postava, 128 minut je priserne vela. Toen Julian bol podla mna posadnuty kauzami a nejde len o to, ze s jedlom rastie chut. Odmietol - pokial viem - editovat zdroje informacii, odmietol zverejnit autorov kazdej informacie, preto sa s nim stalo to, čo sa stalo 50 % (18.10.2014)