Sedmý kontinent

Silná káva. Extrémne. Povedal by som, že sa jedná o cca. 10 násobne ťažší film na strávenie, ako legendárna Apokalypsa, režiséra Coppolu. Som, až by som argumentoval, skrytým účastníkom udalostí troj - člennej rakúskej, dobre zabezpečenej rodiny, ktorá sa rozpadá, rozkladá, a bohužiaľ všetko sledujem cez depresívnu ľudskú optiku, kde nemôžem zasiahnuť, len sa tíško prizerať, a čakať, čakať, keď sa dostaví vytúžená Austrália, ktorá znamená KONIEC - smrť ! Neviem, či to má na príčine absolútna jednotvárnosť životov Anny, Georga a ich dcéry Evi, keď stratili akúsi chuť do života, ktorá by ich uspokojovala, a namiesto nádychu, nových výziev, zvolia výdych, čo rezignácia je hnacím motorom blížiacich sa deštruktívnych rodinných príhod, v ktorých som svedkom toho, ako si ničia hnuteľný majetok, obľúbené akvárium s malinkými rybkami, nedospelej Evi, padne za obeť taktiež ostatným veciam, ktoré sú už dávno zničené, totiž OTEC nakúpil náradie, ktorým sa systematicky začali likvidovať úplne všetky nábytky, ošatenie, televízor, skrátka, obsah domových izieb sa blíži totálnej katastrofe, alebo peniaze ich nezaujímajú ( rakúsky šiling ), tie kompletne roztrhajú na franforce, a spláchnu do HAJZLU ! Bolo mi ľúto Evi, ktorú títo nezodpovední a ľahostajní rodičia zatiahli do strašnej „apokalypsy” , z ktorej nebolo návratu ! Sledovanie scén, kde sa oddávajú náruživým likvidačným prácam, nie je nič jednoduché, práve naopak, zaťaží vám to žalúdok, až sa z toho pomaly ani nespamätáte ! Statická a priamočiara, uhlová kamera je nasmerovaná lišiacky tak, aby sa tieto pocity čoraz viac a viac znásobovali, umocňovali, až to zachádzalo do úmoru ! Haneke je skľučujúci, a dá sa povedať, že týmto ťaživým filmovým debutom si zvolil smer, ktorým sa bude uberať do „budúcnosti” , a vôbec, počas toho nemieni nikoho šetriť ! Veľmi nebezpečný snímok, ktorý ma zdeptal, až mám problém - vzchopiť sa ! Majstrovsky temný film, ktorý pomaličky ide do pekla ! Geniálna záležitosť, ktorá ale zabolí na duši človeka, ktorý sa na to pozerá ! Michael Haneke ma normálne FASCINUJE svojim pohŕdaním ku Homo sapiens sapiens... (03.09.2017)

Pozor!!!!! SPOILER TÉMĚŘ NA KAŽDÉM KROKU!!! Vzhledem k doživotním následkům na psychice, které mi pravděpodobně tento film způsobil, se zřejmě neubráním spoilerům, proto tento koment nečtěte, máte-li s tím problém. Upozornění: trpíte-li chronickou či akutní depresí,očekávejte, že tento film vám ji zaručeně zhorší, ale vlastně vůbec nebudete vědět proč! Zlatá Hanekeho Pianistka!! Přátelé, tenhle film, to je něco pro opravdové masochisty!! První třetinu filmu jsem se sice nudila k uzoufání, ale pojala jsem to jako lekci němčiny s rakouským dialektem a nostalgickou sondu do života rodiny v předrevoluční době, kdy každý průměrný Čech po Rakušácích pokukoval s hraným despektem, nicméně lehkou závistí ..holt chudší Němci, ale s obchoďákama, žejo. Takže nebojte se u té úmorné nudy, která zdánlivě nemá konce, klidně dočíst knížku, vyvenčit psa, pustit si vaše oblíbené hity nebo dopracovat účetnictví. O nic nepřijdete. Maximálně o dlouhé záběry na to, jak pani chystá snídani. Dlouhý záběr na kukuřičné lupínky..další dlouhý záběr na lžíci, míchající lupínky..další několikaminutové záběry na pani, pána a děcko, jak žvýkají a blbě po sobě pokukují..Nebudu vám nic nalhávat , ničeho výrazněji zajímavějšího se ani do tři čtvrtiny filmu nedočkáte. Jídlo se opakuje často. Budete pořád dokola šílet z nudných detailů, zejména z těch, kde si tvůrce uchylně libuje v záběrech na postavy bez hlav. Detail na ruku…kus svetru...tankování benzínu..už v půlce filmu jsem si velmi vroucně přála, aby otec alespoň tu dceru zneužil. Pak už jsem si přála, aby ji zneužila i matka, otec , bratr a prarodiče, jen aby se konečně něco dělo. Teprve v závěru filmu, kdy fotr dotáhne domů vercajk, který by v pohodě slušně vybavil profesionální dílnu, začnete se malinko probírat z mrákot. Krev v žilách se vám o půl centimetru pohne vpřed a těšíte se, že třeba konečně někdo někomu začne řezat končetiny...Nebudu vám lhát, takové štěstí mít nebudete. To si jen familie rozmlátí kvartýr a máme z toho dalších třicet minut záběrů na ničení každé pitomé píčoviny, kterou průměrná středostavovská rodinka nashromáždí. Závěr excelentní. Rodinka do sebe nasype umrtvovací dávku sedativ, bez větších emocí pochcípá v sutinách katalogového bungalovu vzor 82 a vy máte chuť to skoncovat taky. Protože i kdybyste si místo sledování takhle prázdného a nudného filmu o hovně dali kupříkladu novoroční projev Kim Čong-una, určitě by to byla větší zábava! (02.01.2012)

Siedmy kontinent a 71 fragmentov chronológie náhody sú presným opakom toho, prečo som ako dieťa prepadol filmom. Nulová obrazová poetika, gradovanie príbehu či emócie. Žiadne farby ani tóny. Iba mechanické - hoci intelektuálne brilatné - filozofovanie nad hnusom či nevyspitateľnosťou sveta, úmyselne bezcitne poskladané zo statických, niekedy úmorne dlhých záberov. Bezcitne zostrihané úmyselne, pretože Haneke je rebel a nechce diváka manipulovať tým, čo robí filmy príjemne stráviteľnými (strih) či emocionálne pôsobivými (hudba). (02.06.2017)

Jeden z nejošklivějších filmů, které jsem kdy viděl. Není to nic jiného než rouhání životu. Rádoby "umělecké" prvky, jako jsou dlouhé záběry na detaily postav bez hlav, mytí auta v mycí lince nebo idiotské dlouhé černé přestávky, mají zřejmě dodat tomuto dílu punc nevšednosti i co se týče formy. Dle toho všeho bych tipoval autora filmu (až už je natočen dle skutečné události) na klienta psychiatrické kliniky ... případně ještě na někoho daleko horšího.... (05.03.2013)

Vždycky když se dívám na nějaký film, prvořadým kritériem hodnocení je, jestli vidím, že tvůrce ví, co dělá, nebo to náhodně střílí, jak mu to přijde dobrý. U Hanekeho o důkladném promyšlení výstavby snímku nepřemýšlím, to tam prostě je. Další otázka ale je, jestli s jeho stylovými volbami (a s mravními východisky) souhlasíme. A tady už mám problém. Scény ničení domu jsou prostě strašlivě zdlouhavé. Dá se sice uvažovat nad tím, že tím režisér zprostředkovává divákovi informaci, kolik času zabere zničit všechen balast věcí, kterými se obklopujeme - z čehož se pak stává důkazní materiál pro kritiku konzumu. Já ale úplně nevěřím, že divák potřebuje sledovat deset minut záběrů na stříhání triček, aby tohle všechno došlo. Střih funguje už od počátků kinematografie jako prostředek narativní zkratky, která je všeobecně sdělná. Ve výsledku: Sedmý kontinent stojí a padá na úderné pointě, což z něj dělá film na jedno použití. Přesto sílu a vypovídací hodnotu nepostrádá, jen už si ho nepustím znovu. (14.08.2019)