Díra u Hanušovic

Takový že je náš venkov? Hmmm, znám jej sice jen z prázdnin u babičky, kam mě rodiče z Prahy posílali. Přiznávám, není to včera, ale že by se venkov tak změnil, co jsem tam nebyl? Asi ne. Nebo jestli to takhle chodí na Moravě? Možná jo, když to pan Krobot tak dobře zná, vzhledem k tomu, že je ze Šumperka. Spíš mám dojem, že si pan Krobot léči nějakou osobní frustraci z dětství, kterou nosil zamčenou kdesi hluboko v sobě celá léta, schovaný za maskou drsoně, ale s ubytkem mentální síly se rozhodl, že konečně sejme to břímě ze svých beder. Bohužel si k tomu vybral populární médium, díky kterému se s námi všemi o svou frustraci podělil. Zbytečně vulgární, nevtipný, nezajímavý, nedramatický film, který mě inspiroval jen k tomu, abych jej nikomu nedoporučil a co nejdříve na něj zapomněl. (19.01.2015)

Zase jsem o něco "pyšnější" na to, že jsem čech a jsem součástí národa, který tvoří i lidé podobný postávám v tomto filmu. Já jsem film rozhodně nevnímal jako komedii u který bych se měl hihňat, nevnímal jsem ho ani jako nějakou tragedii, bral jsem ho jako ukázku života určitého typu lidí, kterému posloužila k filmovému vyprávění nějaká prdel u Hanušovic, ale globálně podobný lidi žijou i v Praze a všude jinde. Je to docela smutnej pohled na prázdnost životů, žádná radost, žádný emoce, prostě jen existence. Herecky je ďuzna zahraná skvěle. Největší prostor dostává ve filmu Tatiana, která mě přesvědčila, že s přirozenosti hereckýho projevu nemá nejmenší problém. Mirek Krobot si pro svůj debut nevybral úplně jednoduchej náměť, protože natočit nadžánrovou lidskou existenci českých človíčků je jak jít hlavou proti zdi. Vadil mně až příliš velký důraz na ospalou atmosféru, např záběr na krajinu trval až přílši dlouho a několikrát se ten samej záběr opakoval, ale to je asi jediná zásadnější vyčítka kterou k filmu mám. (10.08.2014)

Úsměvné počin na režisérsko-scénáristickém postu debutujícího Krobota odvážně atakuje pitoreskní charaktery obcičky "nowhere in moravia", byť má přirozeně (zřejmě chtěnou) absencí hlubšího děje nedostatečnou výživnost. Když k tomu přičtu nevěrohodnost projevu z pohledu nářečí a povšechnou přihlóplost, jsme na vcelku přijatelném průměru, které je koukatelné, ale žádné odvaz nečekéte. 60% (20.08.2014)

Film je úplně o ničem a nemá v podstatě žádnej děj ani pointu. Celý se to odehrává v nějakym hnusnym špinavym vidlákově, kde se motaj nějaký bizarní lidi, který se tam prakticky celou dobu akorát kopou do prdele a melou u toho strašný kraviny. Navíc je film plnej scén, kdy někdo třeba minutu jen tak sedí a čumí nebo si cpe do rypáku chleba s máslem nebo hází lopatou a podobně. Jenže v tom filmu prostě "něco" je. Nedokážu to nijak racionálně vysvětlit, ale mě tahle podivnost po pár minutách začala celkem bavit a párkrát jsem se u toho i zasmál. Nakonec teda dám neutrální 3 hvězdy. (25.02.2015)

Jak tvrdí sám Krobot, je tento až mystický kus zasazen do podhůří Jeseníků, dramatického a fotogenického to prostředí, protože diváka tuze láká a Krobota to zřejmě lákalo taky. Bohužel musím konstatovat, že vzletné vyprávění ve stylu Bohouše Hrabala nepřichází a Krobot si obrazně sere do vlastního hnízda. Nejenže poslouchat nucený dialekt, který cedí pražští herci přes pysky, je jak házení skla do popelnice, ale příběh má co do smysluplnosti a zábavnosti asi tolik, jako mistrovství v žehlení kapesníků na přesnost. Nedá vám to naprosto nic. Jen nicneříkající vzorek bezcenného života neznámých nesympatických lidí z nějaké prdele, která by mohla být prakticky kdekoliv, nejen na Jesenicku. A tak z původně zamýšleného regionálního dramatu vzniká jen tupá komedie o buranech z vesnice. 30% (08.11.2021)