Železná srdce

Star Wars: Epizoda 1945 - Návrat Aldo Raina. Jenže Ayer není Tarantino. Při pohledu na zdejší hodnocení se mě zase jednou chce plakat. Proboha vždyť ten film neměl příběh. V Ryanovi šlo o záchranu jednoho vojáka. Tady nejde prakticky o nic. Tank jezdí, v něm nejstatečnější Američani všech dob a Němci, jsou zde dobří tak leda na to, aby skočili do dráhy kulce. S filmem jsem měl povětšinu stopáže hodně solidní problém. 55% s bídou. PS: Podruhé to bylo docela v pohodě, film jsem si užil ale nejlepší scénou pro mě stejně zůstane, taková obyčejná návštěva jedné německé rodiny. 70% (29.01.2015)

Herecky, psychologicky a "filozoficky" dokonale zvládnutej počin války ... I když je zde dost akce, je to spíš takový extrémně temný (jak jinak ... válka veselá asi není ...) válečný drama, který táhne parta herců vykreslující jednotlivé osobnosti úplně úžasně. Otazník nad 2. sv. válkou bude stále otazníkem ... film podává tyhle podivné události chaotickým způsobem a na nic si nehraje, nic neřeší, jen poukazuje na to, jak iracionální temnota a zlo bylo kdysi probuzeno a visí nad lidstvem jako nejvyšší ostuda v historii... Pitt je zde opět skvělej a vývoj mladíka skreze pár válečných dnů skvěle podán, ale to už tady bylo hodněkrát ... Závěrečná akce mě bohužel zklamala, protože byla dost nepřehledná a tím pádem bylo potlačeno vše i emoce, který se tam odehrávaly ... to mě fakt mrzelo, ale jinak supr film. (26.05.2015)

Bahno, strach, beznaděj, krev and The best job ever. Chlapácká týmovka, ve které spolehlivý Brad Pitt blbne s tankem. Válečné filmy mají sakra dlouhou tradici, tady se zaměřujeme na výborně sehrané osazenstvo amerického tanku nazvaného Fury, které toho na jeden den zažije opravdu hodně. Ostřílenou posádku za východu doplňuje vyplašený písař, jehož optikou scénárista a režisér David Ayer příběh sleduje. Druhá světová válka vrcholí, americká ofenziva se v Německu rozvíjí, na to, že se vzdají, ovšem nikdo příliš nesází. Od hollywoodského modelu nicméně nesejdeme, i když Ayer si jde trochu svou vlastní komornější cestou, ve které kromě opatrně temného Pitta hraje hlavní roli právě válka. Krutá, nespravedlivá, syrová. Zápletka je prostá, sbírka tehdejší vojenské techniky úctyhodná. Ayer, který také velmi dobře pracuje s pozadím, si prostředí druhé světové války hodně důkladně prozkoumal. Pitt tu svými bolestně získanými zkušenostmi vede mladé ucho (přerod na nespoutaného ničitele nácků je trochu kostrbatý, ať jsem fér), a tak trochu se jeho výchovou vnitřně vykupuje. Asi holt nějakého Hanebného pancharta nepěkně odkrouhnul. Zajímavě se jeví také scéna z německé rodiny, je jemná i neotřelá, aneb pomocí několika vajec ukažme trochu té náklonosti a civilizovanosti. Ale zpět k válečnému běsnění. I občasné hrdinské výjevy vždy válka přehluší. A její detailní výjevy bez dobrodružné romantiky zrovna tak. Tankem přejetou mrtvolou, pověšenými zrádci, amputovanou nohou, poházenými vojáky na korbách náklaďáků. Akce je intenzivní, řemeslo je vybroušené. Prázdné pohledy vojáků přikovají, Pitt je výborný, vnitřně zajímavější se však jeví Shia LaBeouf (dle mého jedna z jeho nejlepších rolí). Těším se na opětovné setkání. (03.12.2014)

Ještě půl hodiny před koncem jsem byl přesvědčen o pětihvězdičkovém hodnocení, protože tak realisticky špinavý, neučesaný válečný snímek tady dlouho chyběl. S přidanou produkční hodnotou v podobě fantastické výpravy, Pittem, který je chodícím ztělesněním charismatu a scénou „oběd u Němky a její dcery“, kterou považuji za jednu z nejlepších filmových scén minulého roku. Jenže pak přišel těžko akceptovatelný výjev, který by si co do přepálenosti a heroismu nelajsli ani svého času Sověti se svými arcidíly typu ´Osvobození´ a jim podobných. Prostě Ayer se nechal unést a celový skvělý dojem šel do kopru, nebo do bahna stopy po tankovém pásu, kterého je ve filmu plno. (24.04.2015)

Na Fury jsem se dlouho těšil. Těšil jsem se na to stejně tak, jako na nový film Davida Ayera, který mě film od filmu potvrzuje, že je skvělý režisér a jednou na něj budeme ještě vzpomínat. K druhé světové se dlouho nikdo nevyjádřil a tak jsem neváhal a na film vyrazil do kina. Celou hodinu a půl jsem si pak užíval jeden z nejsyrovějších filmů z druhé světové války za posledních dvacet let. Líbily se mi především nápady s jednotlivými záběry, které mě překvapily například u Bratrstva neohrožených a nebo u pradávného ruského filmu Jdi a dívej se. Stačil prostě jeden záběr, aby se Vám udělalo blbě. A to se nejednalo o nic krvavého. No a z tohoto pohledu to tenhle film zvládal na jedničku s hvězdičkou. Jenže ke konci nastane problém, kterej Brad Pitt vyřeší po svým - blbě, nelogicky a tak, že to skončí přesně tak, jak jsem si myslel. Heroicky po Americku, čímž mě nasral celej film a z pěti hvězdičkovýho rajónu jsem spadnul na čtyři. A nebejt tak dobré první půlky, šel bych i níž. Zkrátit film o 35 minut, udělal by režisér líp. (17.11.2014)