EXODUS: Bohové a králové

První milou věcí je Ridleyho vzpomínka na mladšího bratra Tonyho, druhou je vizuální velkolepost (místy opravdu mravenčí práce), třetí (samozřejmě ne úplně důležitou) pohled na Španělku Maríi Valverde, na kterou si už sedmasedmdesátiletý Scott vzpomněl, protože hrála v psychologických Trhlinách jeho dcery Jordan. Tvary, barvy, kulisy, hromadné scény – začíná to skvostně. Jakmile však začne scénář víc poodkrývat své slabiny, jde to z kopce. Přál bych si film osudovější, dynamičtější a hlavně víc myslící na diváka. Chyběly emoce, chyběly jiskřivější dialogy. Všichni si matně vybavujeme onen příběh, ve kterém Mojžíš vystupuje jako spasitel hebrejského lidu, který osvobodil z otroctví a dovedl do zaslíbené země. Než to udělal, jsme svědky deseti ran egyptských, kterými je postižená dosud kvetoucí země, určitě si vzpomeneme i na rozestoupení se moře, které židy „pustí“ dál, ale egyptské vojsko spláchne. Aneb jak je to sepsané ve Starém zákoně. Zmiňované biblické rány jsou svou stylizací skvostné. Ropuchy, nálet sarančat, děsivý mrak komárů a much nebo obří aligátoři. Pod všemi těmi detaily, dokonalými exteriéry a obrovskými kulisami je ovšem překvapivá hlušina, která místy i nudí. Postavy jsou ploché, s těmi vedlejšími se pracovalo velmi málo. John Turturro nebo Ben Kingsley jsou na plátně jen pár minut, účast Sigourney Weaver moc nechápu. Christian Bale se snaží, co mu síly stačí, jeho hlavní sok Joel Edgerton zdaleka nenechá vzpomenout na Phoenixova zbabělého zmetka Commoda z Gladiátora, který si svou ďábelskost vyloženě užíval. Ridley Scott odškrtával své nápady, události vršil na sebe a moc nad nimi dál nepřemýšlel. Je vedlejší, zda popuzuje zatuchlé historiky. Jeho další chlapácký příběh podle mého není tak dospělým kusem jako Gladiátor nebo Království nebeské a už vůbec ne vtipný (myšleno dobře) jako Robin Hood. 65% (26.12.2014)

„VŮDCE MŮŽE SLÁBNOUT, ALE KÁMEN PŘETRVÁ. TYTO ZÁKONY JE POVEDOU NAMÍSTO TEBE…“ /// Úžasnej svět a atmosféra dávnejch časů, ve který se nešetří kýčovitejma záběrama a digitálním čímkoliv. V příběhu, ve kterým egyptskej princ najde svýho Boha a partyzánskou válkou (spolu s s deseti ranama) vysvětlí Ramsesovi, že jeho lid se k otroctví nehodí, se moc hrabat nemíním. Jednak tomu hovno rozumím a taky myslím, že těžko něco vymejšlet tam, kde ani historický prameny nejsou vševědoucí. Ridley zaujme nejen válkou, ale i ideami. (Byť nepocházej z jeho hlavy.) Po sadistickým Ježíšovi a pochmurným Noemovi, přichází v pravdě historickej epos, s fajn hudbou, obsazením a CGI, kterej si klidně v tý jeho 4hodinový podobě dám. Teda jestli Bůh dá. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám naštudovaný takový ty kousky, jako je „Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronomium“. 2.) Nesnáším zvířata. 3.) Thx za titule ,,-OverLord-“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (15.03.2015)

Vzhledem k mé adoraci posledních Scottových snímků až překvapivě líný film. Ve všech ohledech je Exodus průměrný: Zaillianův scénář jen tupě interpretuje už stokrát viděné, herci i přes své nepopiratelné kvality nemají moc co hrát, Wolski má k dispozici úchvatné scenérie, ale komponuje a svítí je často příliš fádně... Sám Scott pak celý příběh vede během 150 minut prazvláštně uspěchaně a nemotivovaně. Takový Princ Egyptský dokázal podobnou narací uhranout během témět polovičního času a například Darren Aronofsky letos ukázal, že biblický příběh se dá adaptovat i mnohem odvážněji a osobněji. (25.12.2014)

Přechod přes Rákosové moře či deset ran egyptských nejspíš nikdy předtím nebylo zfilmováno působivěji. Na druhou stranu jsem ale poněkud rozpačitý ze způsobu, jakým se Mojžíš (a i s ním i film) staví k Bohu. Zatímco židovská tradice si na Mojžíšovi cení zejména jeho poslušnosti a oddanosti Božím příkazům, Ridleyho snímek Mojžíšovu víru problematizuje a dokonce otevřeně zpochybňuje etičnost Božího jednání (jsem dost zvědav, jak by si tvůrci poradili s masakry, které během putování pouští páchal sám Mojžíš na Boží rozkaz). Bůh se navíc Mojžíšovi zjevuje v podobě malého dítěte - čemuž docela odpovídá i jeho smýšlení - a je nám stále naznačováno, že možná existuje jen a pouze v prorokově hlavě. Toto podrývání náboženské mýtu ale nakonec zůstane jen na povrchu, neboť v závěru Mojžíš stejně trumfuje a jeho víra se ukazuje jako dobrá věc. Co konkrétního na ní vlastně má být dobrého, ovšem řečeno není. Váhavé čtyři hvězdičky. (26.12.2014)

Konečně někdo uchopil Bibli za správný konec a stvořil velkofilm, který snoubí historické drama a katastrofický blockbuster (Sedm egyptských ran je naprostá lahůdka). Obsazení Christiana Balea nebylo nejlepší volbou, se zbytkem jsem ale nad míru spokojená (výborný Edgerton) a musím říct, že slzu jsem uronila nad oběma stranami. Bůh je zkrátka v utrpení se vyžívající fracek a já se nemůžu dočkat dalšího zhlédnutí! (22.05.2017)