Marie, královna skotská

"Historický film", který je extrémně ahistorický, plný nepřesností, dělaný moderním člověkem 21. století bez citu pro Zeitgeist. Paradoxně ty "nepřesnosti", které jsou nejviditelnější (a které divákům zjevně nejvíc pijou krev), mi ale vadí úplně ze všeho nejmíň. ** SPOILER alert! ->> ** Např. inscenace setkání Alžběty s Marií Stuartovnou (ke kterému ve skutečnosti nikdy nedošlo) vychází z představy Friedricha Schillera a je přiznanou fabulací, která nemá zásadní vliv na následnost děje, nic se z tohoto setkání dále neodvíjí. Nevadí mi, je to dobrá umělecká licence. Ještě víc lidem zjevně vadí černoši... Zajímavé... V 16. století v Anglii samozřejmě lidé tmavé pleti byli a byli dokonce velmi vyhledávanou "zajímavostí" mj. alžbětinského dvora (i když netvořili součást nejvyšších společenských vrstev, jak chybně/aktivisticky/lhostejně(?) ukazuje tento film). Ale v tomto ohledu mi rozhodně mnohem víc vadí, že v průběhu filmu Alžběta prochází vizuální proměnou, zatímco Marie vůbec nestárne... Historické nepřesnosti, které mi opravdu vadí, jsou ty, které běžný divák nevnímá na první pohled, ale které mají přímý vliv na vývoj příběhu: Lord Darnley nebyl součástí plánu na zavraždění Rizzia (žádný podpis nikdy neexistoval a Darnley nebyl nikdy ani obviněn); zobrazovaná úloha Johna Knoxe ve filmu je zcela mimo dobové reálie (nikdy se neúčastnil zasedání královské rady, nebyl dokonce nikdy součástí skotského královského dvora, Marii plamenně odsuzoval z cizoložství a zavraždění svého manžela atp. až po jejím sesazení...); Marie neměla skotský přízvuk, ale francouzský; Darnleyho homosexualita a Rizziho zženštilost jsou čistou efektní fabulací... Většina postav ve filmu je černobílá, plochá. Marie je vykreslena jako slabá žena a vlastně ani není moc zřejmé, proč by se jí měla Alžběta bát. Neustálé proklamování nástupnických nároků nestačí, necítil jsem reálnou hrozbu. Vlastně i ten závěrečný obrovský skok v čase a následná poprava se vlastně odehrála bez jasnější motivace a ve filmu vypadala více jako Alžbětin cynický plezír než důsledek Mariiny konspirace s Babingtonem. Přesto film celkem odsýpal a měl pár opravdu dobrých momentů. Nudou bych to nenazval. (Slabší 3*) (14.02.2019)

Nechápu, proč historický film z dějin UK, někdo používá na umělé plnění kvót natočených filmů, které se dostatečně věnují tématům inclusion a diversity. Totálně mě kvůli tomu ten film vůbec nebaví - černošská nobilita v 16. století, zženštilost a převlékání mužů do dámských šatů, královna, která klevetí se svými služkami, jako by to byly náctileté teenagerky ze stejné vrstvy, homosexualita... když už pominu, jestli jsou nebo nejsou historicky přesné, tak to, že film těmto věcem věnuje tolik vysílacího času, mě vyloženě ruší, protože jsou to pro děj naprosto nepodstatné informace, nijak se s nimi dál nepracuje, jsou tam vyloženě našroubované jen proto, aby tam byly. Ani jsem to nedokoukala, je to fakt naprostý blábol. (09.03.2019)

To už historický film môže natočiť aj imbecil s Nokiou s prídavným foťákom, čo o hodiny dejepisu ani nezavadil. Potom sa divíme, že sú ľudia sprostí, keď im do popredia dávame filmy s historickou arealitou, úplnými nezmyslami. V prvom rade sa vo filme stretnú dve postavy, ktoré sa samozrejme nikdy nestretli, poslali si len pár listov, ale ich rozhovor je vrcholom filmu. Hudba až nápadne pripomína zvučku Ligy majstrov. No a aby sme zas boli politicky trápne korektní, tak šľachtici sú černosi normálne z Mozambiku, slúžka nejaká Číňanka čo asi preplávala do Škótska cez Severný ľadový oceán, potom sa tam mihol nejaký teplý Maor hoci o Polynézii vtedy ani nechyrovali. Tomu sa ja teda nikdy nedokážem prispôsobiť, hoci môj sused to už dokázal a úprimne mu závidím. Postúpil až tak ďaleko, že minule sa desať minút striedavo pozeral raz na černocha, raz na belocha, a nedokázal ich od seba rozoznať. (22.03.2019)

Britská divadelná režisérka Josie Rourke debutuje na poli hraného celovečerného filmu. Nakrútila vskutku zaujímavý, dobový snímok zo 16. storočia, z ktorého som nemal po skončení záverečných tituliek zrovna najlepší pocit. Nemyslím to ale z pohľadu filmového, ba by som ešte chcel podčiarknuť, že Josie obstojne spracovala túto historickú látku, kde boli veľké konkurentky - Škótska panovníčka Mária I. Stuartová a Anglická kráľovná Alžbeta I. Do kostýmov sa obliekli dve prospešné herečky, t.j. Saoirse a Margot sú pozoruhodné, i keď „ronanka” si takmer celý výpravný filmový počin “ukradla” takmer komplet pre seba. Skôr mám na zreteli politické zákulisie, v ktorom mi Stuartovna pripadala, ako nastrčená figúrka, s ktorou neustále v jej blízkosti niekto intenzívne manipuloval, čiže na rad prichádzal sled častých intríg, podrazov, a vedzte, že tu ste nemohli dôverovať absolútne vôbec nikomu z celého ansámblu, čo sa vám zdalo na chvíľu, ako v pohode, sa po čase zvrtlo v totálny neprospech hlavnej postavy, a tak som mal väčšinou nepríjemný dojem, ktorý vyvrcholil vo finále, keď už samotný úvod načrtol, k čomu sa neskôr schyľuje...? Alebo-napríklad : v jednej sekvencii, istú, vedľajšiu postavu, brutálne, bez servítky, viacerí, surovo dobodali nožom. STREDOVEK musel byť extrémne krutý. Game of Thrones je celý drastický, a tento film ? Ozaj nemá k tomu extra ďaleko. (06.03.2019)

Dlouhá nuda, která není kromě výborných hereckých výkonů hlavní dvojice a zarostlého Tennanta vůbec, ale vůbec ničím zajímavá. Ten film nemá ksicht, a předlouhé konverzace fungují jen občas, vizuálně to taky absolutně ničím v paměti neutkví. Britové velkolepá skvostná kostýmní dramata umí i dnes, ale tenhle film se mezi ně vůbec neřadí, snad jen ty kostýmy se povedly, ale to já považuju v takovém filmu za samozřejmost. Ten film mohl být dobrý, ale absolutně vyplýtval svůj ohromný potenciál. Takže ty 3 hvězdy jsou ve výsledku za výpravu, kostýmy, herce a pár dobrých dějových momentů, kterých ovšem opravdu nebylo příliš. (25.01.2020)