Olga

Jankův životopis Olgy Havlové konzervativně čerpá z rodinného archívu a přímých svědectví jejích přátel. Originálním prvkem filmu se stalo zapojení rozsáhlých materiálů StB, které ovšem někdy příliš rychle zabíjejí pointu, ke které by třeba divák sám dříve či později došel. Přesto bych rád ocenil jemné náznaky z mocenského pozadí a typický disidentský humor devadesátých let, který na plátně reprezentuje především dobrosrdečná osoba Václava Havla. Celkově se mi nejvíce líbilo, že se Miroslavu Jankovi podařilo zmapovat osobnost někdejší první dámy velmi metodicky a vyváženě. 8/10 [KVIFF 2014] (05.07.2014)

Hagiografie, tedy psaní životopisů svatých, je obtížná disciplína, pokud se nemá rozplynout v sacharínu. Miroslav Janek to pojal klasicky jako dokument pro školní mládež, vynechal skoro všechny problematické momenty a předkládá takový pěkný gemutlich obrázek. Z věcnosti, odporu k oslavnosti, vznešeným kecům, atd paní Olgy toho moc nezbylo. Její vliv na manžela, to, jak jej držela u zdravého lidského rozumu a jaké zázemí mu poskytovala (neintelektuální, ale pro něho nesmírně potřebné) mi zde chybí. Chybí i srovnání s vlivem paní Dagmar, ale na to je ještě asi brzo, to nevyčítám. Jestliže nahazuje paní Spáčilová v MFD otázku, zda by za tento dokument neposlala paní Olga autory k šípku, je to eufemismus první třídy. Poslala by je velmi pravděpodobně poněkud jinam. (14.05.2014)

Asi jsem opravdu moc mladá generace na tyhle témata :-) Olga Havlová byla pro mě velká neznámá, a tento dokument jsem shlédnul spíše z hlediska všeobecného přehledu a jako studijní materiál. Bohužel, téma mi nepřijde až tak zajímavé a pomalu, ale jistě mi začaly padat oční víčka, obdobně jako ve škole ;-) Je vidět zjevné nadšení ze strany režiséra, který musí být touto ženou zřejmě posedlí. Více-méně, nic proti ničemu, ale jo, stojí to za shlédnutí. Ale bojím se, že lidem, kteří se o ní zajímají nějak víc, tak jim toto nedá nic nového a gravitační síla bude na jejich oční víčka působit ještě více, nežli na ty má. (26.02.2015)

Formálne skvele pripravené, no stále len domáce video. Kalkulujúc s predpokladom všeobecnej známosti verejne prezentovaných disidentov a undergrounďákov. To platí ale len pre ľudí, aktívne sledujúcich dianie na politickej scéne. Nezainteresovaných poučí o sledovaní manželiek protirežimných aktivistov tajnou políciou. Čiernobiele zábery a fotky zase ukážu ako vyzerali bytové mejdany v časoch normalizácie. Istú hodnotu má i starostlivo pre divákov naservírovaná poloha výnimočnosti ženy, ktorá nepodľahla rozmarom plynúcim z postavenia prvej dámy. Ostala stále rovnakou "holkou ze Žižkova" ako kedysi. Pod oficiálnym posolstvom je možné zo sporadických spoločných záberov s manželom Vaškom Havlom badať veľmi zvláštnu povahu ich vzájomného manželského vzťahu. Miesto pochopenia sa po rokoch to vyzerá na tolerované spolužitie s večným chlapcom. Našiel sa v cigovo-alko mraku zahaľujúcom jeho večné flirty (čosi napovie spomienka Vráťu Brabenca o tom, ako Olga Vaška naháňala okolo chalupy so sekerou v ruke). Vzájomne puto veľmi nebadať. Skôr chladnú odťažitosť z jednej i druhej strany. Dotyk, pohladenie či iné prejavy dôvernosti sú určené len ich radostne skackajúcim psíkom. Zo strany Olgy vidieť v gestách a výrazoch tváre nedôveru k manželovým rečiam. (18.02.2015)

Janek ve svém filmu, ukazuje Olgu, jako střídmou a praktickou, se zdravým nadhledem, ženu se skvělým odhadem na lidi a specifickým humorem, jejíž osobitost neproměnila ani politická funkce první dámy. Olga byla nejen manželkou našeho Havla, ale i jeho prvním rádcem a kritikem, životním přítelem do pohody, i nepohody. Jankovi se její osobu podařilo v jeho filmu alespoň částečně zpřítomnit. Celkově na mě ale nezapůsobil natolik výjimečně, jak by si nejspíš hlavní protagonistka zasluhovala. Možná, že zajímavých a intenzivních archivních záběrů nebylo dostatek na to, aby se její osobitost ve filmu mohla zcela vyjevit. I tak film ovšem zájemcům o její osobnost rozhodně doporučuji.. (10.07.2014)