Kapitán

Další z historických dobrodružně romantických filmů s dávkou humoru, napětí, soubojů, ježdění na koni, kde se hlavní hrdina, rytíř Francois de Capestan (Jean Marais), blíží supermanovi, jehož některé kousky jsou dechberoucí, ale zároveň příliš zidelizované. Tentokrát jsme v první polovině století 17., kdy mladičký král Ludvík XIII. (Christian Fourcade) je ve dvojím ohni. Z jedné strany mocichtivý maršál Concini (krásně úlisný Arnoldo Foá), jakýsi královský premiér s neomezenou mocí a poslušným poskokem Rinaldem (Guy Delorme), který se neštítí žádné zákeřnosti, která tak konktrastuje s čestností Hrdiny. Na druhé straně je nespokojená šlechta, která by ráda slabého krále vystřídala vévodou d'Angouléme (Raphael Patorni), jehož dcera Giséle (půvabná Elsa Martinelli) zachraňuje Hrdinovi život. Ten jí to oplácí hned několikrát a vzniká mezi nimi ryzí romantické pouto zvané láska. Nevtíravý humor dodává Cogolin (dobrý Bourvil), věrný přítel a pomocník Hrdiny. Jen se nabízí otázka, co bylo se psíkem, když tak často jezdili. A pak škoda, že je mu brzy ukraden ten krásně poťouchlý koník. Další zajímavé postavy: Italka Giuseppa (Pierrette Bruno), která se zakouká do Gogolina, naivní Béatrice de Beaufort (Annie Anderson), která zradila, aby zachránila svého otce a mocichtivá Conciniho manželka Léonora (Jacqueline Porel). Ale protože je přítomen Hrdina, který zachraní i samotného krále a nakonec i svým příkladem obrátí nespokojenou šlechtu zpět k věrnosti, stát je zachráněn, padouši potrestáni a lásce je otevřena cesta. Poměrně příjemná nenáročná podívaná, kde čest a dobro opět vítězí. (08.11.2010)

Nuda. 1)  Podobné filmy stojí a padají s herci - mladými, přitažlivými či charismatickými. Jean Marais (kapitán) v mých očích mezi atraktivní nepatřil ani jako mladý, tím méně ve svých 47 letech. Fakt, že byl gay, na věci nic nemění. Ani kvůli ztělesnění běžného Francouze, 43letému Bourvilovi (potulný kejklíř Gogolin) se na film znovu nekouknu._____ 2)  Věci by bezpochyby pomohl vtipný scénář, což však není tento případ. Scénář nijak nevybočuje z obvyklého průměru žánru._____ 3)  Výstižný koment: Subjektiv**. (13.07.2022)

Typicky svobodomyslná francouzská klasika, v níž se tradičně odlehčené dobrodružství snoubí s tradičně pojatou romantikou. Zkrátka a dobře nostalgický návrat do zlatých šedesátých ... v maličko naivním příběhu, šitém na míru prototypu hrdiny své doby - Jeanu Maraisovi. Neboť je bezpodmínečně nutné bít se za svého krále i za dámu svého srdce ... se ctí a odvahou, které neznají kompromisy. Překvapivá a dosti neobvyklá je z mého pohledu humorná hudební vložka ... a co se akčních scén dotýká, současní kameramani a režiséři se mají co učit ! Veškeré souboje jsou nasnímané PŘEHLEDNĚ a ze SPRÁVNÉ VZDÁLENOSTI. Jakoby dnešní filmaři na prosté, leč pevné základy své práce zapomněli, když navzdory digitálním berličkám mnohdy dokážou vytvořit jen chaotickou změť trupů, končetin a zbraní. (14.07.2021)

Rozprávka s historickým pozadím, kde sa najviac preslávil Marias scénkou výstupu na 15 metrov vysokú vežu, bez dabléra, bez istenia. Tam to je vidieť, že šlo o veľa. Hoci príbeh až tak neoslnil, boli to viditeľne ešte časy, keď boli filmoví hrdinovia ušľachtilí a statoční, taký praví rytieri v našich fantáziách, bez zdieľaných kolobežiek. A vizuál tiež stojí za to. (06.09.2023)

Žánrově čisté "lehké" dílo sice nedosahuje kvalit stejně starých TŘÍ MUŠKETÝRŮ s Barrayem a Demongeotovou, ale i tak zásluhou nejen Maraisovou, ale i Bourvillovou dostává z brakové literární přílohy maximum. Být mistrem lehkého dobrodružného žánru nebylo snadné ani tehdy, v dobách jeho dosud nepřekonané klasiky, o to více to pak vyniká dnes, kdy se o překot natáčejí filmy, které se nezatěžují jakoukoliv profesionalitou a své řemeslné propady skrývají za stále zneužívanější a rafinovanější technické efekty. Stojí za připomínku, že Hunnebelle natočil později s Maraisem a Founesem i proslulou volnou sérii o Fantomasovi. (26.12.2010)