Muž na laně

Při sledování Rivalů je úplně jedno s jakou postavou sympatizujete, jelikož chápete u obou dvou jejich postoje, názory, motivace, jen každý jde jinou cestou. U Muže na laně nesympatizujete s nikým, resp. nechápete motivace hlavní, ani vedlejších postav (přičemž se nabízí srovnání právě pro silnou vůli hrdinů dokázat "něco" za každou cenu). Tudíž se do nich divák nedokáže dostat a jsou pro něj naprosto ploché a bez zájmu. Koncepcí filmu a lacinými výrazovými prostředky (na dnešní dobu) zůstal Zemeckis zaseknutý někde 20 let zpátky, jenže nepochopil, že doba jde neúprosně kupředu a těhle pokusů už tady bylo mraky. Leč pochopitelně v méně vizuálně vytříbeném podání. Tolik nevyužitého hereckého potenciálu (Levitt, Kingsley), tolik zbytečně okatých scénáristických berliček a nedotažeností - největší zklámání áčkového Hollywoodu letošního roku. Forrest Gump byl od srdce. Tohle je pro amíky sice možná akorát tak do srdce, ale pro normálně smýšlejícího rácio diváka je to jen přehlídka mistrů na efekty. Jinak je to snůška keců, zbytečných slz a patosu. (10.10.2015)

"Ptáte se mě, proč jsem to udělal? Inu, hnala mě přeci vpřed ta nezkrotná touha všech artistů překonávat hranice lidských možností! Jo, a taky jsem jeblý exhibicionistický pičus!" Robert Zeměpis zase po pár letech přilezl s opravdu fantasticky natočenou a skvěle zrežírovanou … kýčovitou forestžumpoidní rektobolnou klauniádou s androgynní Kateřinou Macháčkovou, která tam ke konci chvilku čurákuje na laně mezi nejoblíbenějšími přistávacími plochami Talibanu. Připadal jsem si, jakoby se mě někdo snažil přežrat cukrovou vatou, přičemž mě u toho nutil držet cizí penis a hladit kočky. Ačkoliv je závěrečná čtvrtina vskutku spektakulární a ten slizký cigánský homožonglér hraje opravdu dobře, absolutně to nepřebije první devadesátiminutovku, po které dávivě poblijete manéž, v hubě vám zůstane pachuť, jako byste zrovna někde v Zátiší se slunečnicemi a ovocem přeblafli troubícího jelena, máte ukrutný břichabol, levou ruku zasviněnou ráfkovým tvarohem a pravou plnou kočičí srsti, na kterou jste alergičtí. Rád bych věděl, jestli by se o něm taky psaly Harlekýny a točily patetické sračky, kdyby se ten Největší z Prakokotů tehdy rozmajznul o Menhetn a přibral sebou pár kravaťáků, zrovna mířících do kanclu přehřívat hypotéky. Ale patrně ano, Bean Ládinek jich už taky pár má. (15.12.2015)

“PROČ?“... /// Cesta na to nejvelkolepější pódium na světě, kde se splní bláznivej klukovskej sen (jestli ty jsi chlape toho bin Ládina neinspiroval…). Velký divadlo! Ne kvůli frajerovi, kterej netrpěl závratěma, ale spíš proto, že všichni zúčastnění z tohohle kusu vymáčkli maximum (možná i víc!). Není to jen vo čumění na chlápka na laně. Je to vo pocitech. Dělá se mně blbě při pohledu dolů a přestože jsem už velkej kluk (nebo možná právě proto), dokážu vocenit sílu výzvy a schopnost udělat maximum pro její pokoření. Tohle si zaslouží uroněnou chlapskou kroupu! Páč kdo z vás (nás) dokázal něco, co zůstane navěky? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti a knihy, který napsal Philippe Petit, neznám. 2.) Hledám místo, kde si pověsím lano. 3.) Lano je můj druhej domov. 4.) Thx za titule „Dracarys“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ** (11.03.2016)

Pocta padlému monumentu. Další Zemeckisův majstrštyk se skvělým příběhem, úchvatnými triky a mocně bijícím srdcem. Gordon-Levittův Petit neskutečným způsobem nabudí do života. Vypráví, popisuje a ani na vteřinu nenudí. Digifest, jistě, přeamerikanizované, jistě, ale pokud vše tak dokonale slouží příběhu, je mi to šumák. Dovolte, abych se představil, jmenuji se Philippe Petit a jsem provazochodec. (14.10.2015)

Na dvojčata jsem se vyšplhal hned po návratu z Everestu, což svědčí především o mojí supr trupr filmový kondici. A teď, když jsem se poplácal, vám povím, proč je Muž na laně silnější než Himalájský opus. To proto, že Philipp byl na tom laně sám. Sám za sebe, sám tváří v tvář svému životnímu snu, který si na rozdíl od bandy horolezců na jedno použití jednoduše nekoupil, nýbrž složitě vybojoval. I přes jeho světovou aroganci na mě jeho příběh působil upřímněji. Mít sen a k sobě pár přátel, jen tak se dostaneš krom tam i nazpátek. Zemeckis zabodoval, má jen tu smůlu, že dokument natáhl lano ještě o pár pater výš. (12.10.2015)