Na návštěvě

Jak je známo, Shyamalan si nechává překvapení až úplně nakonec a né jinak tomu bylo zde. Díky FF to sice nemá takovou atmosféru jako jiné jeho projekty, ale jde si svým způsobem vlastní cestou. Už od začátku je jasné, že u babičky a dědy není něco v pořádku a to se právě projeví ke konci filmu, který má z mého pohledu jednu významnou perličku, kterou bych já osobně nechtěl nikdy zažít a to je samozřejmě scénka s plínou. ech... :D (24.01.2016)

Shya se vrací do svých kramfleků. Visit je příjemným nízkorozpočtovým kouskem, který potěší hlavně výborným castingem a nosnou myšlenkou. Found footage v tomhle případě vůbec nevadí, má to jakž takž smysl a nečekaně i řadu velmi vtipných, černohumorných momentů (desková hra!). Co nejvíc oceňuji, je houstnoucí napětí, povedený twist a klasické Shyovi dechberoucí momenty vykouzlené postavením kamery. Bezpečně nejlepší počin od Vesnice. (21.12.2015)

Ten pocit, keď niekto spraví presne to, čo celý čas tvrdíte, že by mal spraviť. Shyamalan inak ako kedy predtým, Shyamalan restart. Zaprvé, máloktorý horor takto pracuje s emóciami, pričom si to nevšimnete a neletíte mu. Zadruhé, tak obyčajné a neobjavné, a pritom tak originálne! Ako fakt, spomeňte si na úplne poslednú scénu. Už ste niekedy v horore podobnú videli, bez toho, že by to zároveň vo vás vyvolávalo pocit trápnosti? A práve naopak, nechcem spoilerovať a ťažko to rozpoznať, ale ten pocit bol nielen fajn, on bol presne a stopercentne na tej vlne, na ktorej ho autor zamýšľal. Úplná parádička (18.10.2015)

Ano, je zpět. A ano, dělá to radost větší, než u kohokoliv jiného. Found footage kocept vydřený do poslední kapky, mistrovská práce se stupňovaným napětím a epesní double finále, kde to ložnicové téměř hledí do očí tomu z [REC]. Ale především (a o tom to, jak to obvykle u kvalitních hororů bývá) fantastická ústřední dětská herecká dvojka. Nepamatuju hrdiny, na kterých by mi tak záleželo, tak moc jim držel palce a tak silně si to s nimi prožil. Příště houšť a bude to za čistou spokojenou palbu. 4 a ½. (28.09.2015)

M. Nigt Shyamalan se vrací k horroru, ale bohužel hluboce kálí na to, co mu bylo tak blízké a co mu šlo budovat, také jinak tu není žádné tajemno, hraní s mytologií (jako předvedl nejen v ženě ve vodě, ale i v geniální vesnici) a neposlední řadě tu chybí jakékoliv, alespoň letmé, zamotání děje a gradace je mizerná. Navíc tu neskutečně blbě funguje found foutage formát, který je zde jednak zbytečný, nepomáhá napětí a ve spoustě scén zabíjí jakýkoliv náznak atmosféry. Přitom na první dobrou si dovedu představit, že film na téma "děcka v domě prarodičů s počínající demencí" může bejt skvělej, atmosferickej a temnej a přitom nemusí být ani za mák béčkovej, ale to by se musel alespoň trošku věnovat psychologii postav, protože i z takovej marginálií jako koukání do blba se dá s trochou snahy vykouzlit temná atmosféra, jenže to potřebuje dobrou práci s kamerou a ne found foutage. Slabé, ve všech ohledech, scénáč mizerněj, atmosféra neexistuje a ani kdyby se na konci objevila zombifikovaná žížala Julie, tak by to nebylo kvalitnější. A to je zombifikovaná žížala Julie notně hrůzná. (03.02.2016)