Dopisy přes oceán
The American Letters
Režie:
Jaroslav BrabecScénář:
Petr ZikmundKamera:
Tomáš SyselHrají:
Hynek Čermák, Petra Špalková, Soňa Norisová, Igor Bareš, Vladimír Javorský, Sabina Rojková, Petr Šmíd, Tomáš Havlínek, Oldřich Vlach, Jan Novotný, Marie Spurná, Milan Šimáček, Zuzana Zlatohlávková (více)Obsahy(1)
Velký skladatel mezi dvěma ženami a Bohem. Tajná epizoda ze života Antonína Dvořáka. Krátce po premiéře Novosvětské symfonie v roce 1894 se Antonín Dvořák vrací z Ameriky domů. Je mu třiapadesát let a je na vrcholu slávy. Cítí svou tvůrčí sílu a s upřímnou úctou vnímá ten Boží dar, díky kterému se mu v hlavě rodí stále nové geniální nápady. Ale přesto, někde hluboko uvnitř, má strach. V kapse jeho vesty je ohmataný dopis, který přišel z Čech do Ameriky a o kterém ví jen on – a ta druhá. Dvořákův život je v něčem až božsky jednoduchý, v jiném naopak mimořádně složitý. K tomu druhému patří i ten zvláštní trojúhelník jeho vztahů: dvě ženy – manželka Anna a její sestra, hraběnka Josefína Kounicová. Nedá se říci, že jednu si vzal a druhou miloval, lidské vztahy jsou složitější, ale to staré napětí pořád trvá. Jen si na něj už zvykli a přestali ho cítit. Josefína je jeho múza, nikdy nenaplněná láska. Dokonalá dáma, herečka i šlechtična. Krásná, duchaplná a sebejistá. Její sestra Anna vedle ní vždy působila trochu jako Popelka, ale přesto právě ona vyhrála. Dala Dvořákovi devět dětí a dokonalé zázemí. Teď ale dostal dopis. Josefína píše, že je vážně nemocná, a možná už to nebude dlouho trvat... A tak Dvořák nemešká. Nevrací se z Ameriky na prázdniny, je to právě ta úzkostná otázka o třiceti letech nenaplněného vztahu, co ho žene domů. Nežije vlastně celá ta léta jen mechanicky? Jen proto, že to tak vyšlo a že se to tak dělá? Neměl by, proti všem konvencím, rozbít všechny vazby a poslechnout svoje srdce? Poprvé a opravdově? A co cena? Za všechno v životě se přece platí. Je opravdu připraven zaplatit za rozhodnutí, které rozvrátí božský pořádek jeho soukromého vesmíru? (Česká televize)
(více)Recenze (93)
Snad by to zasloužilo hvězdy tři, ale to by to nesměla tak srážet kamera. Film je obrazovým stylem vyprávění tak 15 let zpátky a vůbec neprodává to co do něj dal architekt, výprava, kostýmy. Masky si přišly na své, (Martine promiň) neboť většina záběrů je v detailu či polodetailu. Často nevíme, co se děje, protože ma obrazovce je jen hlava. Když se to schéma poruší, vidíme stereotypní švenky z rukou, které něco drží zase na hlavy. Až mi z toho šla hlava kolem. A ten ukvapený a někdy zmatený střih jen pro střih. Vložený záběr nemající začátek ani konec...k tomu ty dvojexpozice. Hudba ovšem skvělá. ()
Film o jednom z největších skladatelů hudebního romantismu, resp. všech dob, bych si asi představoval poněkud jinak. Chápu záměr tvůrců zaměřit se na vztah Dvořáka k jeho švagrové, avšak celkové pojetí se mi nelíbilo a spíše mi vyznívalo jako nepovedená komedie. Nejlepší na celém počinu byl herecký výkon Hynka Čermáka (a jeho podoba ke skladateli) a nad tím vším vyčnívala samotná hudba Antonína Dvořáka, kterou, když si ji budu chtít vychutnat, si pustím bez vizuálního doprovodu, jenž natočil Jaroslav Brabec. ()
Odrazím se od článku ČT24/Kultura: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/270162-antonin-dvorak-zacal-divakum-posilat-americke-dopisy/ "Americké dopisy scénáristy Petra Zikmunda ukážou Dvořáka ve veřejném dění, dají ale nakouknout také za oponu soukromí jeho rodiny." Ano, nechávají diváka nakouknout třeba jak mistr či pan Kounic „brousí“ jeden vlastní choť (když z ruky nechce pustit dřevěného koníčka nejspíš patřícího zemřelému dítěti), druhý služebnou... Dál "Naším záměrem je postihnout originálním způsobem nejskrytější niterné procesy, kterými procházel největší český muzikant...“, uvedl scenárista Zikmund." „Originalitu“ panu scenáristovi opravdu nelze upřít. Trochu dost mu uniklo (škoda, že nestudoval Toulky českou minulostí - knižní série od Petra Hory - Hořejše), že mistr Dvořák byl hluboce věřící člověk v tom nejryzejším slova smyslu a tak například neklel a bylo-li to „nezbytné“, zásadně užíval zkomoleninu „kakra“, aby se to „nahoře“ nepočítalo. V díle panů Zikmunda a Brabce však mistr kleje jak vozka... Myslím, že „odpad“ jsem ještě nedal, ale dle mého mínění je toto hodnocení na místě i když přesnější by byl „nebezpečný odpad“. Kdo mistra Dvořáka a jeho tvorbu znáte, nedívejte se, zkazili byste si večer. Kdo o mistrovi nic nevíte, rovněž se nedívejte, jinak nabudete dojmu že mistr Dvořák byl chlípný, cholerický, depresivní magor, co zdaleka není pravda. Lépe nepochodí ani Vladimír Javorský v roli básníka Josefa Václava Sládka. Divákovi je podsouváno, že Shakespearovo dílo se nejlépe zdolá, pokud je překladatel permanentně v lihu. Hrabě Kounic působí jako mužik a nečumí-li, také se tak chová. Že mohutně podporoval národně obrozenecké hnutí, to je dle tvůrců zanedbatelné. Ve scéně, kdy mistr číhá na projíždějící vlak a nerad příchozím půjčí kukr, mne naštvalo použité kompendium a v něm hned dva vlaky. Vy, kdo jste někdy měli dalekohled v ruce víte, že zobrazená skutečnost takto nevypadá a tedy objeví-li se ve filmu takovéto kompendium, tvůrci vás mají za hlupáka. Mistr by musel být šílený, kdyby v této situaci pronesl svůj bonmot o výměně symfonie za vynález lokomotivy. „Tvůrci“ ho tam prostě vrazili jako Pejsek a Kočička dobroty do dortu. Ve snových sekvencích se ve filmu mihne zabíjačka... Zde nemohu nevzpomenout textu jiné, podstatně lepší hry: „Já bych si s dovolením dal...“ Jediným přínosem filmu bylo to, že se herci (druhdy hladová a opovrhovaná komunita) a štáb trochu napucli a honorářem umořili část hypotéky. Závěrem: film má naprosto nevhodné poselství. Realisátorům i ČT bych za toto dílo přál žalobu. P.S.: Kdyby se team panů Zikmunda a Brabce vybičoval k dalšímu životopisnému filmu, třeba o panu Hlávkovi, bezesporu by jim z toho vyšel hraný Strýček Skrblík. Edit 8.3.2015: CZ lev 2015: "Nejlepší televizní film nebo minisérie" Tak to jsem asi koukal na něco jiného. Poznámka (25.8.2016) od jednoho z devíti vnuků Antonína Dvořáka: mistr měl heslo „Bůh, láska, vlast“. Má nyní někdo (natož tvůrci zmíněného pamfletu) alespoň přibližně silné krédo? () (méně) (více)
Nejslabším článkem je asi scénář. Spousta flashbacků je zbytečných a vystavěných jen na efekt. To, jak je použita Humoreska, zavání "americkým" přístupem k masovému divákovi - jako by se tvůrci obávali, že jinou skladbu od skladatele nezná. Nejsilnější dojem na mě udělal výkon Petry Špalkové. Díky ní přidávám *, jinak by to bylo jen za 2. Pokud se mělo jednat o umění ,za umělecký úspěch se to označit nedá. ()
Záživné asi jako den ze života šneka. Všechno mimo příběh bylo profi od hereckých výkonů po kostýmky i když trošku jsem měl problém s dialogy, nechce se mě věřit, že Antonín a spol. mluvili jako já. Ovšem způsob vyprávění byl fakt na štýru. Suk dostával od Antonína docela sodu asi bych uvítal víc ošetřenou hudební linii příběhu než šikanu Suka. ()
Galerie (34)
Zajímavosti (4)
- Inscenace se připravovala už před rokem 1989, a to pod pracovním názvem „Dopisy přes oceán“. Režisérem měl být Antonín Moskalyk, ten se ale realizace nedožil. (sator)
- Členové kapely, která v Praze vítá A. Dvořáka, jsou ve skutečnosti profesionálními hudebníky. (HJ-FILIP)
- Ve filmu si zahrál také Antonín Dvořák III., skladatelův vnuk. Na zámku Vysoká jej můžeme vidět nejprve jako jednoho z posluchačů Josefa Václava Sládka, poté i na společné fotografii. (D.Moore)
Související novinky
23. Český lev - výsledky
Filmovým králem Českých lvů za rok 2015 se stává film Kobry a užovky. Film si přímo z vyhlašování ocenění odnesl šest sošek Českých lvů. Za nejlepší film si cenu převzali producenti Jan Prušinovský a… (více)
Reklama