Reklama

Reklama

Florencino knihkupectví

  • Německo Der Buchladen der Florence Green (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Film oslavující lásku ke knihám je adaptací slavného románu Penelope Fitzgeraldové z roku 1978, odehrávající se v ospalém anglickém městečku 50. let. Právě tady se Florence Greenová rozhodne otevřít knihkupectví s progresivní moderní literaturou, aby se po smrti manžela jen neutápěla v žalu. Tiché městečko Hardborough, nedotčené sociální či sexuální revolucí, které probíhají ve vzdálených velkoměstech, ale není na provokativní díla současné literatury připraveno. Když Florence začne propagovat klasická díla soudobé prózy, jakými jsou například Nabokovova „Lolita“ nebo „451 stupňů Fahrenheita“ Raye Bradburyho, v místních maloměšťácích probudí dlouho potlačované emoce. Navíc svými činy rozhněvá manipulativní a pomstychtivou doyenku místní společnosti Violet Gamartovou, v níž změny prosazované hlavní hrdinkou vzbudí žárlivost pramenící z uražené ješitnosti, a rozhodne se Florence její plán překazit… (Film Europe)

(více)

Videa (4)

Trailer 2

Recenze (34)

Marze 

všechny recenze uživatele

Místo je popsané jako „tady čte jen jeden člověk a ten zase nesnáší lidi“ a hrdinka dle očekávání se svým plánem narazí. Hlavní odpůrkyní je postava dámy Clarksonové, z jejíž povýšené blahosklonnosti ukapává jed i v nejbanálnějších větičkách, natož když se snaží vystrnadit Florence ze starého domu. Mimochodem bitva o budovu představuje vcelku nudnou záminku. Daleko zábavněji se rozvíjí skrytá válka zabalená do zdvořilého přijímání salonních trapasů. Nálada tak trochu připomene klasiku Jane Austenové jako Pýcha a předsudek či Rozum a cit, ovšem modernější maloměstské retro je paradoxně krotší a melodramatičtější. Do značné míry za to může literárně zbarvený průvodní komentář, popisující hrdinčino konání i rozpoložení ve třetí osobě, a to včetně frází typu „odvahu jí nikdo nemohl vzít, i když sen ano“. Místy se také zdá, že původem španělská režisérka Isabel Coixetová zkusila do britské zdrženlivosti propašovat více vášně typické pro ženské příběhy, ovšem převážně bez humoru. Potěšila mě postava Billa Nigha jako samotářského podivína, jenž podnikavou vdovu podporuje svým tichým způsobem: „Nepochybně vás navštívím, pokud někdy půjdu ven, což nedělám.“ Je skutečným požitkem sledovat, jak se stárnoucí rocker z Lásky nebeské mazlí se slovy, jak úzkostlivě si udržuje výraz přirozeného aristokrata vlastní mysli, stranícího se všech vůkolních malicherností. Když se pak ve finále Nighy utká ve slovní přestřelce s Clarksonovou, začne to na plátně konečně jiskřit.Na jedné straně její usměvavě proradná jízlivost, na straně druhé bravura gentlemana, který při zachování veškerých společenských pravidel dokáže zralé dámě sdělit, že je „odpudivá až odporná“. Což postava Clarksonové skutečně je, ale přitom si umí získat i pochopení se špetkou soucitu. Neboť zrod knihkupectví pro ni znamená symbol příchodu vetřelce, ohrožení jejího dosavadního vladařského statutu v ospalé komunitě izolované od zbytku světa. Coixetová už natočila průkaznější filmy, ale Florencino knihkupectví v pravý čas dokládá, že karlovarská čestná cena pro Clarksonovou je ve správných rukou. ()

Pítrs85 

všechny recenze uživatele

Pokud se vám film nelíbil, nebo pokud ho ohodnotíte méně než čtyřmi hvězdičkami, jste negramot. Pokud jste nikdy nečetli nic od Raye Bradburyho, jste negramot. Pokud vám na konci filmu neukápla slza, jste negramot. Pokud si nemyslíte, že je Bill Nighy největší frajer, jste negramot. A pokud si nemyslíte, že je knihkupectví nejlepší místo na zemi, jste, wait for it, ano, jste negramot. ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Florencino kníhkupectvo je ten typ filmu, u ktorého si poviete, že je presne zo života a že ľudia sú skrátka takí a ani nevedia prečo. Nižšie hodnotenie pričítam tomu, že mnohí asi očakávali druhú Čokoládu a dostali niečo temnejšie, avšak niekde v hĺbke stále víťazí odvaha a optimizmus. Herecky úplne dokonalé a som rád, že niekto dokáže stvárniť boj protagonistu s antagonistom takým spôsobom, že sa tieto dve postavy videli počas sujetu iba raz a absolútne to neprekáža, skôr naopak. Film odkazuje na lásku ku knihám aj voiceoverom, pričom v závere sa dozvieme, kto je rozprávačom príbehu a možno si kvôli tomu aj poplačete. Mne je skôr do plaču z nedocenenia tak kvalitného filmu širšou verejnosťou. ()

jefff 

všechny recenze uživatele

Pěkný film čerpající z odkazu Čokolády. Podobná atmosféra, podobné kulisy, místo čokoládu se tu ale zamilujete do vůní knihy, kterou vám film dobře zprostředkovává. Velmi překvapil Bill Night, jehož scény mě bavily nejvíce. Emily podala svůj tradiční výkon, jen občas mě její příliš upjatý výraz neseděl. Škoda jen trochu nevyrovnané režie a především absence lepších dialogů a silnějšího vyústění. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Unavená variace na Čokoládu, akorát bez nadhledu, depresivní a bez happy endu. Ta malá holčička mi tam lezla na nervy. Myslím, že knihy tady byly spíše takovým rukojmím - o ně ani tak nešlo, jako o to poukázání na tu maloměšťáckou prudérnost. Asi tvůrci neviděli od Hugo Haase Mravnost nade vše - tam to je taky a daleko lépe podané. Artový film cílící na festivalové publikum. A ani zde mnohými tak oceňovaná atmosféra maloměsta Anglie 50. let mi tady nepřišla nijak zajímavá a mám pocit, že tady dokonce ani jednou nesvítilo slunce. (To aby byla ta depka, víme? Ve filmech o středověku většinou taky musí být zima a depka, nevím proč. Jistě i na tohle městečko občas svítilo, mají tam jaro, a stejně tak ve středověku to bývalo.). Nemám rád příliš jednostranné filmy hozené jen do černé a bílé. ()

Galerie (40)

Zajímavosti (2)

  • Kniha, kterou dívka drží v poslední scéně, je „Vysoký vítr na Jamajce“ od Richarda Arthura Warrena Hughese. (ČSFD)
  • Celosvětová premiéra proběhla 21. října 2017 na Mezinárodním filmovém festivalu Valladolid ve Španělsku. (ČSFD)

Reklama

Reklama