Zátopek
Režie:
David OndříčekKamera:
Štěpán KučeraHudba:
Beata HlavenkováHrají:
Václav Neužil ml., Martha Issová, James Frecheville, Robert Mikluš, Jiří Šimek, Milan Mikulčík, Jaroslav Plesl, Jiří Rendl, Filip Březina, Štěpán Kozub (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Australský rekordman Ron Clarke přijíždí v pohnutém roce 1968 do Prahy za legendárním běžcem Emilem Zátopkem, jehož bezmezně obdivuje. V rozhovorech Rona s Emilem se děj filmu retrospektivně vrací do stěžejních momentů atletova sportovního i soukromého života a spojuje se v komplexní portrét muže, jenž neztrácí tempo ani poté, co jeho poslední závod skončí a jenž dokáže bojovat nejen na atletickém oválu. Film vypráví o nezlomné síle vůle, která dodnes inspiruje tisíce sportovců po celém světě. A také o jedinečném vztahu dvou lidí – Emila a Dany Zátopkových – kteří navzdory všem překážkám spolu strávili celý život. (Falcon)
(více)Videa (3)
Recenze (548)
Ondříček je hodný, bezelstný člověk a tomu filmu to šíleně škodí, protože jen ten náznak toho, jak na postavě malého bujarého moravského blbínka mohl vytvořit kousavou reflexi Československé povahy, která si zakládá na tom jak je v kdejaký hovadině nejlepší, akorát na úkor svého okolí a ještě u toho vypadá jak debil, by byla tak strašně potřebná. Takhle vlastně jenom sem tam prosvitne to uvědomění, že Emil Zátopek byl tehdejším ekvivalentem korporátní krysy, co veškerý svůj čas tráví v gymu na multisportku a otravuje svoje okolí nezajímavými historkami o něm. Přitom to tak mohl mít i scénáristicky jednodušší než když takhle zkouší klenout přes sebe jeden nezajímavý dramatický oblouk přes druhý (pojem "vajíčka Dany Zátopkové" by mohl být scénáristický terminus technicus pro skokové ukončení náročně budované podzápletky, která pak ve výsledku ve filmu je jenom proto, aby byla) a kombinovat to s povinnými zátopkovic trivias. Na druhou stranu, zastaralý český narativ "vypadá to skoro tak dobře jako zahraniční filmy" u Ondříčka již dávno neplatí, protože Zátopek vypadá lépe než většina zahraničních filmů a obsahuje několik ikonických sekvencí (logicky ona dobíhání závodů) nebo alespoň chvályhodných pokusů o ně (kontrast sporotvního úspěchu Dany Zátopkové s úspěchy Emila). Martha Issová pak dostává pasivně agresivního Lva za věrohodné zpracování nesnesitelné píče. ()
Od Zátopka jsem měl velká očekávání, protože jsem od Davida Ondříčka viděl dosud všechny celovečeráky a postupně si u mě nastavil laťku hodně vysoko. Navíc jsem si uvědomoval, jak dlouho trvalo tenhle film zrealizovat, a kolik úsilí to stálo. A aby toho nebylo málo, v přímém přenosu jsem sledoval, jak si Zátopek ukradl České lvy z velké části pro sebe. Teď už můžu konstatovat, že poměrně dost zaslouženě. Zátopek je kvalitou filmem takřka světové úrovně, a to bez nadsázky. Ondříček natočil podívanou, která nenudí a baví, má víc než podařenou technickou stránku, dynamické sportovní scény, pro mě překvapivý humor, výborně zahrané postavy (úsilí, které do přípravy na svou roli vložil např. Neužil, jde opravdu vidět) a slušný příběh…ano, právě na něm vidím asi jedinou kaňku na celém jinak podařeném celku, protože z těch 2 dějových linií mě ta novější až tak nebavila, víc jsem si užíval dění ze Zátopkovy aktivní kariéry. Podtrženo sečteno, hodnotím solidními 4*. Vrcholy Ondříčkovy tvorby vidím jinde, přesto jde o velmi kvalitní záležitost. ()
Stačí znát definici psychopata. Nebo nějakého osobně. Splňoval snad všechny body. Motivace běhu? Podíval se, kdo je favoritem a musel ho předběhnout. Za každou cenu. Žena? Bylo mu s ní fajn, chtěl ji, měl ji, ale její výsledky, sny, touhy? Natož děti? Nedejbože nechat se zastínit na minutu na tiskovce její zlatou medailí. Pak si raději budeme hrát na usměvavého debila. Proč nejdou jeho činy pochopit? No protože to tak u těchto mužů bývá. Tak strašně se chtějí líbit, tak moc chtějí, aby je měl každý rád... Přes palubu hodí kohokoli, okolí jde mimo nich, nulová empatie, jen já a třeba i na besedách, ale hlavně že mě poslouchají, milují, tleskají, ale někdy nepochopitelně pomůžou, potěší, pokud se to týká jich samotných, i se zastanou. V tom není třeba hledat logiku. Zátopek běhal v politicky šílené době, byl logicky terčem manipulace komančských pohlavárů, toto bylo náročné pro každého, ale u něho konkrétně je zřejmé, že na politiku bodal jako na vše ostatní, jel si jen a zásadně na svoje běhání. 40x 400m za dopoledne na tréninku? Žádný trenér? Já sám, já sám? Ok. A vyhrál. Byl to namakanec. Bez debaty. Že vystoupil z letadla? V tom by hledal politické gesto jen naivní snílek. Psychopati mívají kvanta svých důvodů, v těch se vyznají jen oni. Ale kritizovat národní poklad není snadné, no dvě strany mince, jsou stále dvě a to se tvůrcům podařilo nastínit trefně. Martha byla naprosto úžasná, vztahové turbulence Zátopkových fungovaly na plátně skvěle, závody natočeny, že máš chuť vyskočit ze sedadla a tleskat, každá scéna propracovaná, jako je v našich filmech vidět málokdy. Kamera, scénář, retro výprava, kostýmy a nádherná hudba Beaty Hlavenkové. David Ondříček natočil parádní biják, kterého si vážím a přeji mu mnoho úspěchů i na poli zahraničním. Velká paráda! Kdo Zátopka zažil osobně, nebo dokonce znal, ví svoje. Paní Dana byla úžasná dáma s výjimečným srdcem, patřím k těm, kdo nechápal spíše ji. A Vašek Neužil? Toho já neviděla, já viděla Zátopka. Gratuluji, tohle by, za jiných časů, byl plešoun na plešouna. Klobouk dolů, pecka nevídaná! Mistrovské! ()
Zátopek byl dost možná nejočekávanější lokální film roku. Dává to smysl, protože samotný trailer naznačoval, že by se Zátopek mohl přibližit parametrům světové produkce i díky vysokému rozpočtu 92 milionů korun. Režisér David Ondříček navíc od časů Šeptej a Samotářů filmařsky vyzrál a v případě Ve stínu či Dukly 61 dokázal, že mu dobové filmy rozhodne nedělají problém. Přesto se mohla biografie sportovní ikony Emila Zátopka velmi snadno tvůrcům rozpadnout pod rukami. A proto potěší, že Zátopek rozhodně stojí za vidění. David Ondříček skutečně dokázal natočit film, který by se v zahraničí neztratil. Na filmu je vidět velký rozpočet, přičemž v něm funguje retro atmosféra a veškerá výprava působí přirozeně. Hlavní je ovšem to, že se tvůrci chopili příběhu Emila Zátopka a natočili skutečně film, který dokáže být v mnoha ohledech inspirativní a v jistých ohledech člověka donutit k zamýšlení nad tím, že by se sebou měl něco dělat. Většina filmu je poté přitom vyprávěna jakoby z pohledu Emila Zátopka, který je ve filmu víceméně vyobrazen jako tak trochu naivní mimoň, kterému jde jen o běhání a dobový kontext mu tak nějak protéká kolem prsty. Zátopek přitom vyloženě nic nepřikrášluje a i přes lehké koketování s kýčem na něj nikdy vyloženě nepřipustí. Díky bohu za to. V zahraničí se to skutečně neztratí. I kvůli vysoké vizuální stránce a to především parádní kameře Štěpána Kučery. Jeden pěkný záběr za druhým a ve finále především skvěle natočené Zátopkovo závodění. Zátopek působí jako přesně to vyšperkované historické životopisné drama, které by mělo být na Oscarech černým koněm a pár těch zlatých sošek přeci jen posbírat. I proto ve finále zamrzí, že toho scénář chce řích hrozně moc a ve finále na to není úplně čas. Zátopek především slouží jako průlet Zátopkovou kariérou, startuje se ovšem týdenním příletem Australana Rona Clarka za Zátopkem. Mezi společně stráveným týdnem Zátopka a Clarka pak film postupně přeskakuje od začátku Zátopkovy běžecké kariéry až po nejvyšší dosažené úspěchy. A pak dojde i na další věci. Naznačení Zátopkova chudého původu, jeho vztah s osudovou Danou, pojítka s popravou Milady Horákové, spory s komunisty a především manželská krize, která ve finále patří mezi to nejsilnější, co film nabídne. Jenže i toho je ve finále tak trochu málo a přitom je všeho nadále moc. Týdnu s Clarkem se poté možná věnuje přehnaně až moc času a na zajímavější věci tak mohlo bez ní být rázem času více. Je to škoda, protože zajímavých linek je tam rozhodně dost. Nechce Zátopek úmyslně na zesnulého Emila házet moc špíny? Ve finále ho rozhodně neprodává jako svatého člověka, spíše skutečně jako naivního mimoně, který ovšem chyby dělal. Ať už v empatii k ostatním lidem či právě tak trochu možná zapírání dosahu svých činů. Přesně takový pocit může divák po zhlédnutí Zátopka mít. Rozhodně nejde o černobílý pohled, přesto se ovšem i v tomhle ohledu mohlo jít více do hloubky. A i díky tomu se divák nikdy vyloženě Zátopkovi nedostane pod kůži. To ovšem rozhodně není chyba Václava Neužila. Jeho proměna v Emila Zátopka je oslňující. Nejen v ohledu masek a grimasách, ale i hlasu. Neužil věrohodně prokáže, že rolí nejspíše věnoval náročnou fyzickou přípravu a člověk mu Zátopka na vrcholu běžeckých sil jednoduše věří. Talentovaný herec z Dejvického divadla předvedl jeden ze svých nejvýraznějších výkonů v karéře a vlastně si v roli po zhlédnutí filmu těžko představit někoho jiného. Kromě Emila Zátopka film velmi dobře pracuje i s postavou Dany Ingrové/Zátopkové. I Martha Issová je obsazena velmi dobře a především mezi ní a Neužilem funguje věrohodná chemie. Je zobrazeno, že Dana tak trochu žila ve stínu svého manžela a cítila se nedoceněná, jejich vztah rozhodně není vykreslen jako bezproblémová pohádka. A minimálně v tohle ohledu tvůrci z jejich komplikovaného vztahu vytáhli nejspíš možné maximum. I přes to, že i tady by se možná mohlo jít trochu hlouběji. Pořád jde ovšem o povedenou filmařinu, která se navíc dokáže skutečně přiblížit světové úrovni, přitom je z ní cítit lokální duch a o téhle lokální sportovní legendě jednoduše vzniká povedený film, který výpravou působí autentickým způsobem. Zátopek ví, kdy má být skutečně emocionální, kdy si má odskočit k humoru a kdy má prodat kouzlo Zátopkova závodění se všemi jeho podivnými pohyby a děsivými grimasy. Jde skutečně o povedené životopisné drama, které se sice v zahraničí neztrátí, lokální zdrojový kód ovšem nadále zůstává zachován. Zátopek mohl dopadnout všelijak. Dlouho chystaný ambiciózní projekt ovšem dopadl velmi dobře. Výtečná řemeslná stránka, dobří herci a celkem strhující příběh naivního muže, který měl v hlavě jen závodění. Rezervy tam rozhodně jsou, přesto Zátopek dopadl tak, že se za něj v zahraničí nebudeme muset stydět. A pár těch Českých lvů za pár měsíců posbírá naprostým právem....... () (méně) (více)
Plešoun Ťopek si vyběhal pět olympijských medailí a Neužil si jistě doběhne pro několik filmových cen, poněvadž Zátopkovu mluvu, dikci i křečí modelované grimasy předvádí až podezřele autenticky. Stejně jako jeho bujarou, přesto poněkud podivínskou povahu. Film možná paradoxně víc osloví zahraničního diváka - našince můžou trochu otravovat doslovné scény na téma "socialismus versus úspěšný člověk". Přeci jen už jsme to viděli a četli (a starší z nás zažili) mockrát. Masivní výprava a soundtrack jsou další dvě věci, mající mezinárodní parametry. Retrospektivní forma vyprávění hezky vrství zásadní momentky Zátopkova života, v nichž se střídá běžecký fanatismus, souboj s totalitním aparátem a věčná bitva na poli manželství. Až je možná škoda, že se víc nepřitlačilo na pilu. Každá scéna má totiž náboj, technickou kvalitu i herecké zastoupení, scénář zase skvělou strukturu i volbu situací, v zátylku neustále cítíte potenciál i hrozby na všech frontách... ale TO tnutí do nervových zakončení, TEN pravý FEEL přijde jen málokdy. Klouže se spíše po povrchu, jak se říká. Jako filmu tak Zátopkovi zlatou medaili sice nedám, ale jsem rád, že ho máme. Je suverénní a kouká se na něj moc dobře. ()
Galerie (29)
Zajímavosti (53)
- „Když odhlédnu od samotné sportovní přípravy, kdy jsem se musel fyzicky proměnit, musel jsem se pokusit najít Emila v sobě. To je jasný. Když se na to podívám zpětně, myslím, že David Ondříček ve mně styčné body s Emilem viděl dřív než já sám,“ uvedl Václav Neužil ml., který ve filmu ztvárnil Emila Zátopka. (SONY_)
- Graficky upravené záběry fiktivního olympijského stadionu v Helsinkách mají ve filmu 8 závodních drah. Ve skutečnosti tam bylo 7 drah. (MichalStxt)
Související novinky
Česko vybralo svého letošního kandidáta na Oscara
Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) každoročně mimo udílení národního ocenění Český lev vybírá i potenciálního filmového kandidáta na prestižní cenu Oscar, jenž by na jaře příštího roku mohl… (více)
29. ročník Českých lvů ovládl Zátopek
Dnešní večer se nesl mimo tradičního oceňovaní české filmové tvorby rovněž v duchu sounáležitosti s válkou zpustošenou Ukrajinou. Vystoupil například i ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen… (více)
Ceny české filmové kritiky ovládla Okupace
Sdružení českých filmových kritiků dnes v pražském Divadle Archa předalo výroční Ceny české filmové kritiky v rámci svého 12. ročníku a ocenilo tak výjimečné české filmové počiny roku 2021 i jejich… (více)
Cenu filmových fanoušků získal Zátopek!
Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila kompletní seznam nominací pro 29. ročník udělování cen Český lev. Mimo to byly během dnešní tiskové konference oznámeny i dvě nestatutární… (více)
Reklama