Domácí péče

Mrzelo mě, že jsem po debatě s paní Mihulovou a panem Polívkou neměl tu možnost, abych tento film viděl na festivale ve Varech. Naštěstí jsem si ale vše vynahradil, protože kino v Mladé Boleslavi Domácí péči do oběhu poslalo a tak jsem neváhal a rozhodl se tenhle film okamžitě podpořit. A nutno dodat, že to stálo za to. Slávek Horák je výborný režisér a perfektně zde spojil jeden ne úplně jednoduchý životní příběh s humorem sobě vlastním, který ve vypjatých scénách naprosto lidsky zjemňoval už dost tak nelehkou životní situaci. Bolek Polívka zde předváděl naprosto poctivý výkon, který mi strašně připomínal Bohuše z Dědictví. O to víc, že jeho milá, kterou hrála Alena Mihulová, se zrovna na potvoru jmenuje Vlasta. Každopádně u paní Mihulové bych se na chvíli zastavil. Její herecký výkon byl něco naprosto úžasného a nádherného. Hrozně rád bych jí za to ještě jednou někde osobně poděkoval. Zasloužila by si za tuto roli moře pochval od nás všech. Stejně tak, jako by si zasloužila jakékoliv ocenění potvrzující její kvality. Její neuvěřitelně těžkou roli zvládla tak neuvěřitelně lidsky, že civilnější roli jsem v českém filmu hodně dlouho neviděl. Za ten těžký příběh, ale i za tu lidskou stránku v něm včetně samotného humoru nemůžu dat jinak, než plnou palbu. Domácí péče je nádherný film a opět potvrzuje fakt, že český film umí být vysoce kvalitní. (25.07.2015)

Nad moje očekávání skvělá záležitost české provenience, což pokaždé potěší dvojnásob. Zaujal mě nejen příběh, který zdárně kombinuje prvky dramatu a komedie, ale také herecké výkony Bolka Polívky, Aleny Mihulové a Tatiany Vilhelmové. Dle mého názoru Domácí péče patří mezi červená čísla, tudíž radím ostatním divákům - nenechte se odradit modrou barvou. (03.12.2015)

Slušné obsazení,ale výsledkem je pro mě zklamání.hodinu a půl jsem se díval,jak někdo pozvolna umírá,aniž by mě celý příběh něčím zaujal.Navíc mě celou dobu štvali esoteričtí sektáři a film mě tak nějak otrávil a znechutil.Nakonec jsem pochopil,že pokud jsem si chtěl "vychutnat" podobný zážitek,stačilo mi vypnout DVD a ponořit se do vlastního poživota,problém je v tom,že chci na to,co je zapomenout a ne naopak.Nejsem zrovna fanouškem francouzské kinematografie,ale takový snímek Nedotknutelní,to byla jiná káva. (01.08.2016)

Jeden z mála českých filmov, ktoré môžeme pokojne označiť za festivalové. Je nakrútený podobne, ako sa takéto drámy robia vo svete a ten obávaný láskavý český humor je tu skôr ako taký český bonus, aby nebola Péče zameniteľná s niečím povedzme z Poľska a je značne utlmený. Film by stál za podrobnejší rozbor formálnych zložiek ale aj scenára. On totiž naznačuje, akou udalosťou bude končiť, ale končí udalosťou úplne inou. Pričom to vôbec neznačí, že sa veci udejú inak, ako predpokladáme. V TV za 80%, na fesťáku odhadom za 70% a v multiplexe za 60%. (14.12.2016)

Realistický pohled na úlohu a možnosti léčitele. 1) Inspirován vyprávěním své matky, zdravotní sestry, natočil ve svém bydlišti fešný 40letý Slávek Horák svůj celovečerní debut (dosud dělal s úspěchem reklamní spoty). Napsal si scénář, snímek režíroval, produkoval a zahrál si malou roli budoucího zetě Roberta. 2) Skvělá 50letá Alena Mihulová (hlavní postava - zdravotní sestra Vlasta) snad čerpala z vlastních zkušeností v péči o svého umírajícího manžela Karla Kachyňu. 3) Snímek sám je poněkud rozpačitý, tézovitý, emocionálně zdrženlivý až neangažovaný. 4) Nejvíce mě zaujal pohled na úlohu a možnosti léčitele. V dnešní blouznivé době, kdy se lidé (rádi) dělí na vášnivé zastánce a neméně vášnivé odpůrce čehokoli (zde alternativní medicíny), kdy i mnozí komentátoři cítí potřebu přidávat či ubírat hvězdičky podle toho, jestli považují film za pře- či podceněný (oni přece nejlépe vědí, jak to má být, že) a jsou na své konání dokonce hrdí (!), v této zmatečné době je střízlivý pohled na tak kontroverzní téma, jakým je léčitelství, neobyčejně osvěžující. Zralé duše jsou stále mezi námi. (01.02.2016)