La La Land

♫Jáááá chci tančit jako motýl na měsííííci, ale nedokáááážu vzlétnout ani potisíííící, duc duc duc, záááávidím všem nádherným holubůůůům, že nemusí používat metro k přestupůůůům, duc duc duc.♫ „Ježiš, holky, jsem blbá servírka a tak strašně moc bych chtěla být herečkou! Co mám dělat?"- „Ser na to a pojď pařit!" - „Tak jo." ♫Podzimní listí plachtí napříč růžovým ráááájem, la la la, a já zas nemám ani na náááájem, la la la, duha lásky se tyčí nad naším obzoréééém, la la la, opět se musím nějak vypořádat s exekutoréééém, la la la.♫ „Tywoe, Rájene, z tebe teču, máš daleko lepší prstoklad než můj starej!" - „A tos ještě neviděla můj trombón, holubičko!" ♫Milujeme se ve vichru vášně, hvězdy nad námi svítí… svítí… svítí, milujeme se jako nikdy, jsme krásní jako luční kvítí… kvítí… kvítí, no tak lásko pevně mě chytni… chytni… chytni, a svoje srdce mi poskytni… skytni… skytni.♫ „Pochop to už, beru tisíc babek tejdně a dělám práci, která mě baví!" - „Na to se vyser, musíš si jít za svým snem! Prostě si otevři ten debilní džesklub a minimálně já ti tam chodit budu, bude to emejzing, uvidíš!" ♫Tarararyptatýda dů, dada dáá daratada dáá, tytyty tydydůtyty, ryptytý, tytyty tydydůtyty, ryptytý, taratypta dýdýdů, rypta dýdydů, dada dáá daratada dáá, rypta dýdydů.♫ „Já vím, bejby, bydlíme ve městě s milionem obyvatel, ale co kdybysme náhodně zašli do pajzlu, kde dělá ten úpa božskej Rájen? Hodíme tam na sebe dojemnej pohled a zas půjdem.“ - „Tak jo, do piči, vemu to tudy.“ ♫Jedna láska tiše vadne, druhá zase živelně pučí, chlapec pomalu chladne, jeho dívka ve slzách bučí, vrkúúú vrkúúú, kdo z nás dvou to utnul, mohla to být láska nekonečná, osud si sprostě dupnul, byla jsi pro mě jedinečná, vrkúúú vrkúúú.♫ ….. No, a to je zhruba kompletní děj filmu. Takže proč čtyři? Protože je to řemeslně dokonalé, vizuálně podmanivé a já se nechávám dojímat moc rád. City of Stars si budu broukat ještě hodně dlouho! ♥ Edit: Soundtrack už přes půl roku obývá můj telefon. Vedle projevů Adolfa Hitlera jde o jedno z mých nejpřehrávanějších alb. Zvedám na pět. (18.01.2017)

Je to pecka.......ale rozhodne to nie je pre každého. Ja milujem muzikály, staré filmy, Goslinga s Emmou a hrozne ma baví obdivovať rôzne filmárske postupy. Navyše riešim veľa podobných vecí súvisiacich s tvorivou slobodou ako hlavný hrdinovia. Takže to znamená, že hromada ľudí nepochopí aká je to bomba. Ale myslím, že o výnimočnosti toho filmu mnohé vypovedá to, že nenávidím jazz na ktorom je to postavené a aj tak som bol z toho paf. Nie je to rozhodne tak prispôsobivé a pre každého ako Whiplash, no paradoxne možno preto ešte lepšie. (15.12.2016)

Celkové nadšení sice značně degraduje fakt, že muzika chvílemi slouží více Chazellově platonické lásce k ní samotné než dramaturgickému vývoji příběhu (jako příklad uvádím nádherně sestříhanou scénu z kina, která je pro mne nejkrásnějším romantickým výjevem ever, ale v okamžiku jejího vyvrcholení, kdy jsem k Emičce skoro sám začal špulit pusu, je nahrazena vizuálně půvabnou, ale emocionálně ne tak silnou hudební sekvencí), ale přesto je La La Land bezesporu nejkrásnějším hollywoodským muzikálem od Moulin Rouge. Zpočátku schází dramaturgická lehkost a spád a taneční čísla neoplývají kdovíjakou vizuální nádherou, ale Chazelle postupně mocně utahuje Ryanovi i Emičce tkaničky a protahuje je úžasným snem, který by chtěl (a měl se pokusit) prožít každý. Sněme, prožívejme, tancujme a ničeho nelitujme. Posledních patnáct minut - Baz Luhrmann feat. Wes Anderson... (26.02.2017)

Neupírám tomu vnitřní energii a impozantní technické zpracování, ale při vší vůli nejsem ochoten zkousnout fakt, že muzikálová intermezza tomu vlastně škodí (druhá polovina, která se bez nich víceméně obejde, je mnohem lepší té první) a ten opulentní kýč, rámující příběh jakože naivních, ale v mnoha ohledech sebestředných narcisů, vlastně tepe v mozku do receptorů protivnosti s úderností bubeníka s aspergerem. Od Chazelleho chci jakoukoliv žánrovku, kde bude hudba pouze prostředkem, nikoliv účelem, vzhledem k věku má unikátní schopnosti. (05.01.2017)

Lahůdka, ve které si mě Chazelle jako diváka krásně povodil. Celé to krásně vypadá i zní, ale dlouho jsem měl problém přizpůsobit se tomu, že La La Land je až moc velké retro a pocta starým muzikálům. Dokud se neukázalo, že režisér si ty silné emoce, krutě pravdivé momenty a trošku drsnější zacházení s hrdiny šetří na poslední třetinu. Ta mě regulérně rozbila. A právě kontrast krásného snového světa plné barev a lásky a reality, která bývá ke snílkům někdy hodně krutá, posouvá La La Land mezi filmy, které je prostě nutno vidět. (15.05.2017)