Hostinec „U kamenného stolu“

Skvělý film, nabytý nezapomenutelnými replikami. Vedle Haasových Mužů v offsidu druhá dokonalá adaptace skvělého spisovatele, který se konce války nedožil. Natáčelo se ve čtyřicátém osmém a Gruss ještě nemusel ukázat nic z nového socialistického člověka, díky bohu za to. Poláčkův osobitý humor plný staré češtiny nestárne, kdepak, je to pořád stejně velká legrace, vynikající scénář navíc přinesl spoustu vtipů a ta herecká squadra, radost pohledět! Rašilov, Neumann, Šlemrová, Beneš, Hrušínský, Plachý, Šejbalová, Trégl - jeden jako druhý vytvořili svět, ve kterém není Poláčkův humor deklamovám, ale kde přirozeně žije a dýchá. Výborné jsou i vedlejší postavy, za všechny citujme světáka Garsona ( Pane, Garsone, jste tak sečtělý! Ano, čtu již několik let."): "Ženy, ženy. Příteli, máte rád rusovlasé? Varuji vás, mají ďábla v těle. Já bych mohl vyprávět, mondyjé." (27.11.2006)

Československá komedie natočená podle románu K. Poláčka vyprávějící o hotelu v lázeňském středisku Džbery pod Skálou. Majitelé hotelu S. Rašilov a jeho žena, o poznání mladší a atraktivnější J. Šejbalová jsou vyrušeni příjezdem rady Dinděry s manželkou (S. Neumann a R. Šlemrová) a dvěma dcerami. Do hotelu též míří jejich synovci Tomáš a Spytihněv. Tito bratři v podání skvělého S. Beneše a R. Hrušínského jsou dlouhodobě velmi rozhádaní, a aby ani jeden neudělal druhému ústupek, komunikují spolu nepřímo, buď mluví v obecné rovině, nebo k nějakému předmětu, jenž slouží jako komunikační pomůcka. Koketující Šejbalová nalezne zalíbení ve známém pěvci ubytovaném v hotelu (J. Plachý), k nemuž s povzdechy vzhlížejí všechny ženy, a uteče s ním. Chudák pan Rašilov neví, jak si poradit s touto situací, zavře se v pokoji a vedení hotelu předá svým synovcům. Aby byla udržena jednota vedení podniku, domluvili se komicky komunikující synovci na tom, že se budou v šéfování hotelu střídat jednou týdně, přičemž ten druhý, co zrovna nebude mít nadřízenou pozici, bude obsluhovat v lokále. Synovci se kromě starání o chodu hotelu také zabývali navazováním milostných vztahů s dcerami rady Dinděry, přičemž překážkou pro ně byli dva nepříliš společenští sokové a pochopitelně jejich vlastní vzájemná nevraživost, která však byla vtipná. Mezi nejzábavnější scény patří návštěva hotelu malou skupinou svatebčanů, kteří utekli bez placení. Zde bych si dovolil upozornit na jednoho z nich, který mě obzláště zaujal, a sice otec nevěsty J. Vošalík. Mezi hosty hotelu se neztratil ani V. Trégl, nespokojený s mizernou obsluhou restaurace. Nakonec vše dopadne dle očekávání, Hrušínský s Benešem se usmíří a navážou pevný vztah s dcerami rady Dinděry. Paní hoteliérová, jež uprchla se svou láskou, si brzy uvědomí pokles jejího společenského postavení, neboť u pana umělce nedělala nic jiného než služku, a vrátí se k manželovi. Velmi povedené komedii J. Grusse jsem se rozhodl udělit plný počet hvězd. (16.07.2021)

Tak jsem se konečně na tento film podívala pořádně... A musím říct, že mě mile překvapil. Z díla dýchá klid a pohoda lázeňského městečka, jakoby se ještě mohlo(a chtělo) navázat na ducha prvorepublikové filmové tvorby(což se, bouhužel, už později příliš nepovedlo). Svérazní bratři v podáni Rudolfa Hrušinského a Svatopluka Beneše jsou ozdobou filmu, stejně jako Růžena Šlemrová či Stanislav Neumann. Ve svých pamětech Svatopluk Beneš uvádí, že pohoda, která při natáčení panovala, se pak ve filmu dokonale zúročila. Je známo, že o herce - co se týče jídla - bylo skvěle postaráno. Paní Jiřina Šejbalová se nejen ve filmu, ale i v zákulisí projevila jako zdatná kuchařka! (01.03.2008)

Z tohoto filmu skutečně ještě dýchne atmosféra filmů předválečných. Však tu z větší části hrají herci, které byli ozdobou filmů 40. let - Jiří Plachý, Jiřina Šejbalová, Saša Rašilov, Milada Smolíková, Růžena Šlemrová. Hláška "Dyndero, on loudí!" vstoupila do historie české kinematografie i do života R. Šlemrové. Humor veskrze poláčkovský byl převeden na plátno vkusně. Na pět hvězdiček to není, ale čtyři si zaslouží beze sporu. (03.01.2016)

Jeden z mých nejoblíbenějších "propamětnických" filmů. Snímek se s vynikající předlohou Karla Poláčka vypořádal velmi dobře, nepostrádá vtip, šmrnc a dobře vybrané představitele hlavních rolí. Tak to prostě je, když do jednoho lázeňského městečka přijedou už léta rozhádaní bratři, kteří se mají ujmout vedení hostince po svém truchlícím strýci, kterému utekla žena. K tomu si připočtěme dvě mladé dámy, kterým se dvoří nejen bratři, ale i "světáci" Gaston a Percy, a spoustu dalších milých postav, na něž jak Karel Poláček tak i film pohlíží s laskavých humorem. (14.01.2009)