O kuřatech a lidech

Bizarní, absurdní, ujetý, černohumorný horůrek v podání nejlepších dánských herců, kteří si to opravdu užívali a donutili nás smát se i scénám, které byly často na hraně všeho, o čem se mi naštěstí ani nezdá. Originalita se seveřanům skutečně upřít nedá a Jensen se stává po několika filmech, které jsem od něj už viděla, mým dalším oblíbeným režisérem a scénaristou (do hlavy bych mu však radši nahlížet nechtěla). Jenom doufám, že v Dánsku podobné týpky jako ve filmu nepotkám, ale na druhou stranu zmutovaný čáp se mi moc líbil ;-) SCANDI festival 2017 (20.01.2017)

Parta kolem režiséra Anderse Thomase Jensena mi není cizí. Všechny jeho předchozí filmy jsem ocenil pětihvězdičkovou palbou a tak jsem také počítal s tím, že O kuřatech a lidech bude další neortodoxní zábava. A byla. Režisér evidentně má silný sklon k černému humoru a už u Řezníků to hodně křižovalo hranici všeobecné únosnosti. To jsem ale nevěděl, co přijde s příchodem tohoto filmu. O kuřatech a lidech kříží nechutenství s humorem, které během filmu víceméně až na pár scén funguje, ale ve vzpomínkách si budu říkat, co jsem to vlastně vůbec viděl za šílenost. Čtyři hvězdy tu neznamená, že by film byl slabší, než jeho předchozí bratříčci. Jen si myslím, že přes množství naprosto brutálních vtipů tenhle příběh asi už nechci nikdy v životě vidět. (09.05.2016)

Doteď jsem si myslel, že sklepácká Kritika Bible je jediná svýho druhu, ale ta pětiminutovka u krbu, kde se Gabriel snaží naučit "základy slušnýho chování" (na Bibli) a kritický myšlení (pokus o diskuzi nad ní) lidi, který svoje konflikty normálně řešej na dvorku mlácením se do hlavy vycpanejma zvířatama nebo kusama nábytku, ta se teda Hřmění směle vyrovná. Jinak vymyslet smysluplnější komentář, než kterej je Ghoulmanův, to už asi ani nejde (včetně postřehu o třech patrech sanatoria jako třech rovinách nietzscheovskýho vědomí) - zakázaný horní patro s domnělym otcem dává bratrům jedinou vyšší hodnotu jejich života, kterej se jinak odehrává výhradně v přízemí - a stejně (nebo ještě víc) zakázanej sklep, kam nesmí už vůbec nikdo, se očividně přímo týká jejich nejnižších rovin. A ten prosluněnej konec snad nejde brát jinak než jako idovskou hyperbolu ve stylu "co by kdyby" (podle komentářů ho ale přesto někdo doslovně chápe a považuje to za pozitivum filmu ilustrující, že "každej život je krásnej", což by mě asi nenapadlo - ale přesně tohle je na filmech tak hezký). Ten film je zajímavej a mě osobně obrovsky bavil - třeba ten nepoměr mezi smečkovsky zvířecim chováním bratrů a častejma jejich filozofickejma úvahama nebo knižní mluvou, a taky samozřejmě ty scény, kdy se tam každou chvíli natvrdo a do prvního bezvědomí mydlej válečkama, kovovejma sudama nebo mrtvou drůbeží. // "Františku, nezlobim se, že jsi bratra bacil labutí velkou, to se může stát každýmu." "Vždyť nemůžu hejbat nohama. -Nic ti neni, to se ti jen v týle zpřetrhaly vazy, to se spraví." "Máte vy vůbec nějaký vzdělání? -Jednou jsme měli osla. Naše vzdělání se neslo v tomhle duchu, dá se říct." (11.02.2019)

Vtipná európska ujetina, od ktorej som ale čakal aj nejaký sociologický presah. Že sa tvorca k niečomu vyjadrí. A ono nič. Presvedčiť škandinávsku hereckú elitu, aby si pred kamerou s takým gustom vychutnala vtelenie do buranských zhovadilcov, ale bez vyššieho cieľa, iba pre rozčerenie vôd filmového bizáru, mi príde trochu ako plýtvanie talentov. Hoci pozoruhodné a nikde inde nevidené. Hlavne Mikkelsen je k nepoznaniu. (14.01.2016)

No, tak co tohle zase bylo za ujetost. Dánských filmů jsme viděl nespočet a už sem si myslel, že mě jen tak něco nepřekvapí, pač snesu dost, ale tohle mě opět vyvedlo z omylu. Co se A.T.Jensenovi honí v hlavě to je neuvěřitelné. No a samozřejmě staří dobří známí herci tomu dodali korunu. Já se bavil! (21.01.2016)