Reklama

Reklama

Vynálezce plynu blaženosti středem zájmu gangsterů i tajných služeb. Francouzská komedie (1967).
Evžen Ballanchon žije v domku na předměstí Paříže společně se svými rodiči. Otec s matkou se hádají snad každý den a snad úplně o všechno. Raději vytopí celé podlaží, než aby se dohodli, kdo z nich nechal otevřený kohoutek. Oč je Evžen geniálnější, o to víc žije skromnějším životem. Do práce jezdí na mopedu, o ženy se příliš nestará. To, co se děje doma, mu úplně stačí. Skromný Evžen pracuje ve významné vědecké laboratoři, kde se pokouší vynalézt jakýsi "plyn pravdy". Bylo to dílo náhody a Evženovy geniality, že vznikl "plyn blaženosti", při kterém mizí jakákoliv protivenství, lidé jsou mnohem upřímnější a vstřícnější. Ale kdyby tak Evžen věděl, kolik popela z jeho cigarety mu do právě připravovaného roztoku vlastně spadlo? O neznámý plyn, který existuje zatím jen v malém množství, má zájem vláda, tajné služby i cizí špióni. Po více než pětatřiceti letech si tak připomínáme vynikající komedii, která kdysi sklízela velké úspěchy i v našich kinech. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (35)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Ten neschopný ňouma bez špetky talentu i charismatu mě zase nepřesvědčil. Obsazování Jeana Lefebvra do hlavních rolí v celé řádce komedií jsem dosud nepochopil stejně jako úspěch Sedmé roty, ač uznávám, že u komedií zřejmě není potřebné vše chápat, jako spíše se především bavit. No ale já se u Blázna z laboratoře č. 4 víc než z poloviny filmu nebavil, protože jednu ze slabin v podobě Lefebvra doprovázel ještě navíc chabý scénář, který ani z poloviny nedokázal využít potenciál námětu. Úvodní scény, v nichž hlavní hrdina Evžen vynalezne (částečně i díky nešťastné náhodě) plyn, který dokáže změnit aktuální náladu člověka a pomoct tak pokroku ve vědě i v laickému světě, slibovaly chytrou situační komedii se sci-fi zápletkou. Možností mohlo být několik, včetně hlubší myšlenky, jenomže tvůrci zvolili překombinovanou frašku ve znamení romance, westernu i grotesky současně, kde se po většinu času jen skupina gangstrů žene za vynálezem. Naštěstí Besnard uměl natočit akční scény na slušné úrovni, podbarvuje je ve jménu grotesky chytlavá hudba a dokonce mají vtip, protože na francouzskou komedii (a ještě 60. léta k tomu) to jinak působí vcelku dost mizerně. Vtip se bohužel vytratil z většiny dialogů i z výkonů některých herců včetně Bliera. Vnímal jsem zde v početném obsazení pouze dva herce, kteří odvedli nadprůměrný výkon: vedle Pierra Brasseura v roli Evženova otce je to především tradičně skvostný Michel Serrault (případně s mrknutím oka ještě mistr epizodních rolí Préboist). Dal bych spíše lepší 2 hvězdičky, ale Serrault za svého slizkého ředitele zasluhuje menší hvězdičku navíc. 55% ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Zajímavý námět by tu byl - plyn, který mění zásadním způsobem lidskou náladu, je nápad, který mohl vést ke spoustě krkolomných situací a nabízel nesmírně mnoho možností. Bohužel scénárista s ním naložil tím nejbanálnějším způsobem, takže vznikla tuctová komedie, do které tvůrci splácali všechno, o čem se domnívali, že diváka naláká. Máme tu potrhlého vynálezce, bandu gangsterů, kteří chtějí ukrást jeho objev, honičky a rvačky ve stylu starých grotesek, westernové městečko, půvabnou krásku, která se zamiluje do hlavního hrdiny, prostě ničím ten film nevyniká a protože humor je takový jalový a příběh rezignuje na logiku, jediným důvodem, proč se ke snímku dnes vracet, je Jean Lefebvre v hlavní roli. Celkový dojem: 40 %. ()

Reklama

svik 

všechny recenze uživatele

Jean Lefebvre, znal jsem ho dosud jen z Četníka tak sem se divil že umí zahrát i nelehkou roly chemika, který to nemá v životě lehké. Režie filmu sice trochu pokulhává, ale naprosto jednoznačně ho vyrovnává scénář, který je vtipný a zábavný. Jednou se ocitáme ve francouzském městečku a poté zase na divokém západě, což bylo velice zajímavé. Celkem sem se bavil a mít nápady jako mladý chemik, využiju toho naprosto do poslední kapky. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Docela příjemná absurdita, u které se člověk nebude válet smíchy po podlaze, ale po celou dobu bude mít mírně zvednuté koutky úst v milém úsměvu, pokud přistoupí na hru. Což není ani moc těžké, protože Lefebvre hraje svého potrhlého vědce s nadhledem a lišáckým výrazem, kdy jakožto kutil ví, co a jak. Vůbec se mi líbí, že postavy tady sice sem tam schválně přehrávají, ale jaksi ve stylu suchého anglického humoru, a jinak se chovají tak nějak... logicky, nijak bláznivě, ale v podstatě přirozeně. A to, jak se hádají rodiče vědce, tak se hádají i ti moji na jejich chaloupce na Vysočině. Závěrečný souboj ve westernovém městečku má taky něco do sebe. Není to žádné veledílo, nejsou zde žádné výbuchy a ty dvě bitky jsou kašírované až moc, ale je to prostě hodně příjemný film. Chytré dialogy, žádná postava není za vyloženého tupce, občas jisté nacionální rýpnutí (moped je rychlejší než Citroen), jeden skvělý dialog, proč zločinec dělá to, co dělá. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Kolega Tosim se asi špatně koukal, resp. možná viděl originální francouzskou verzi, které nerozuměl. Výtečný původní dabing z barrandovské dílny (1969!) a nepřekonatelný Vladimír Hrubý, v němž režiséři konečně nalezli adekvátní hlas pro komiky, jejichž devízou jsou postavy moulů. Ale světe div se, Jean Lefebvre v Bláznovi z laboratoře 4 této pověsti nedostál, má téměř všechno dění pod palcem a jeho parodování akčních hrdinů funguje. Aby taky ne, když na vás z garáře řve nerudný Pierre Brasseur hlasem Josefa Větrovce, na silnici do vás nabourá sličná Maria Latou s nejsladším dabingovým hlasem všech dob, Libuše Angeliky Švormové, a šéfa vám dělá Michel Serrault mluvící mladičkým hlasem Josefa Vinkláře (jen si vzpomeňte na jeho poručíka Merilla v Pokladu na Stříbrném jezeře. Fugas Lefebvre v pohodě utáhne film sám, a přestože děj je poněkud plynatý, tohle rozhodně není špatná komedie. ()

Galerie (9)

Reklama

Reklama