The Dresser
Garderobier
Režie:
Richard EyreKamera:
Ben SmithardHudba:
Stephen WarbeckHrají:
Ian McKellen, Anthony Hopkins, Emily Watson, Vanessa Kirby, Sarah Lancashire, Edward Fox, Tom Brooke, Helen BradburyVOD (1)
Obsahy(1)
Jedné osudové noci se v malém anglickém regionálním divadle za druhé světové války chystá skupinka kočovných herců vystoupit s inscenací Shakespearova Krále Leara. Bomby padají, sirény kvílí a opona se má zvednout už za hodinu, ale po Sirovi (Anthony Hopkins), divadelním principálovi a zároveň představiteli hlavní role, není vidu ani slechu. Jeho garderobiér Norman (Ian McKellen) se může přetrhnout, aby představení zachránil. Objeví se nakonec Sir včas a bude večer vůbec schopný hrát? Britský snímek přináší vtipný i hluboce dojemný příběh o přátelství a věrnosti, v němž Sir přemítá o svých celoživotních úspěších a snaží se urovnat bouřlivé vztahy se zaměstnanci dřív, než se opona zvedne naposledy. (HBO Europe)
(více)Videa (3)
Recenze (22)
"AGÓNIE VZNIKLA V MOMENTĚ, KDY HRÁL." Divadlo o divadle, konvertované do filmu, pro běžného diváka asi ne úplně lehce stravitelné, vytříbeným, květnatým jazykem, podávaného v dlouhých výměnách, ukotvených v nemnoha scénických oblastech, nejvíce potom v jediné, a to herecké šatně. Ale zase ten herecký koncert, především Hopkinse, hmmm... 60% ()
Sice jsem romantička, ale hlavně pragmatik a tohle na mě bylo příliš nezáživné okecávání důležitosti života chrobáka. Asi jsem na to neměla vůbec koukat. Tohle spojení dvou žánrů - divadla a filmu mi nesedlo. Jsme svědky jednoho z představení shakespearovského divadla, kde Krále Leara má toho dne hrát Sir (Anthony Hopkins), jenž je rozhozený životem, pomýleností, depresí nebo čím? Asi vším dohromady. A o kostýmy a masky se mu stará garderobiér Norman (Ian McKellen). Motivující byla snaha celého souboru o dohrání dalšího vystoupení. Každý se musela nějak zapojit, i tak, jak třeba původně nezamýšlel. Nahlížíme do zákulisí, vidíme i lidi za kulisami, které v divadle jen tak neuvidíte. Ani v závěrečné děkovačce. Ale jako film mě to prostě nebavilo. Jako divadlo možná, ale od filmu čekám jiné věci než od divadla. ()
Kdy by neměl rád sýry. Zrající sýr Hopkins a fondue sýr McKellen se sešli v televizní adaptaci divadelně-sýrového dýchánku o takové jedné chvíli v takové divné době. Jak to dopadlo? No, možná byl Hopkins trochu přezrálý a McKellen trochu moc fundue, ale co si budeme říkat, s takovou dvojkou se blbý film točí jen těžko. Navíc, kdo by neměl rád Kláre Rýla? ()
Film, ve kterém se sešly dvě geniální herecké osobnosti, aby vzdaly hold divadlu, všem lidem kolem něj a herectví samotnému. Neuvěřitelně sugestivní výkon obou Mistrů mne dostal do kolen. McKellen krásně civilní, Hopkins nádherně dojemný a když si ani u 227. reprízy Krále Leara nepamatuje první repliku, pochopíte, že smát se i plakat zároveň je možné. ()
Předem uvádím, že původní verzi ani divadelní hru jsem neviděl. Minimalistické pojetí s poctivým divadelním přednesem mi ale velice sedlo. Celý film stojí na nádherných hereckých výkonech, že kterých se občas tají dech. Nástup mistra Hopkinse a jeho následný koncert emocí, hereckých poloh a umění výrazového hraní je vrcholem celého snímku. Mistr McKellen oproti Hopkinsovi nesleze z plátna a jeho schopnost monologu mě držela u obrazovky v němém úžasu, předvedl krásně civilní, až naivní druh herectví. Podobně jako v Mr. Holmesovi. Závěr pak jen potvrdil, že pánové opravdu umí a věk na tom nic nemění. ()
Reklama