Sedm statečných

K remakom väčšinou pristupujem s dešpektom, ale tentoraz som sa tešil, predsa len medzi pôvodným filmom a týmto remakom už ubehla poriadne dlhá doba, pričom ani pôvodný film nie je žiadny originál, ale len remake pár rokov starého a určite kvalitnejšieho filmu Sedem samurajov, no hlavne moderné westerny ma bavia podstatne viac, než tie klasické a tak som bol zvedavý a určite ma to nesklamalo. Zápletka mi príde podstatne zaujímavejšia, než predtým a tak obyčajných banditov a dedinčanov nahradil vplyvný, ale aj krutý podnikateľ so svojou armádou a normálni ľudia, ktorí si vo svojom mestečku len chcú žiť svoj obyčajný život. Film síce nemá dynamické tempo, ale mne to na pomery žánru aj tak dejovo úplne vyhovovalo, jedine možno to verbovanie ostatných mohlo byť ešte trochu atraktívnejšie, ale filmu to aj tak neškodí. A navyše mám pocit, že úroveň filmu ide neustále len hore, pričom celá záverečná tretina, ktorá sa už venuje prípravám a hlavnému stretu mi príde až prekvapivo vydarená, nečakal som, že ma to bude baviť až takto. Čo sa týka obsadenia, tak to mimoriadne rozmanité zloženie pôsobí teda poriadne samoúčelne a navyše, keď pre film to vlastne nemá vôbec žiadny význam, ale možno aj preto ma to po chvíli prestalo zaujímať a len som si užíval zaujímavú zostavu, kde ma niektorí bavili viac a iní zase menej. Inak samo o sebe si na toto obsadenie nemôžem sťažovať, jedine ma prekvapilo, že samotný Denzel Washington, ktorého mám veľmi rád a tu má hlavnú úlohu sa mi zdal trochu nevýrazný. Ale pomáhajú mu hlavne Lee Byung-hun, ktorému to ide výborne s nožmi, sympaťák Chris Pratt alebo aj môj obľúbený Ethan Hawke. Plusom je aj sympatická Haley Bennett, ktorá tomu dodá ten potrebný ženský element a sadli mi aj záporáci, hlavne ich šéf Peter Sarsgaard. Po akčnej stránke si teda nemôžem sťažovať, film síce v priebehu ponúkne len dve pomerne krátke sekvencie, ale sú výborne zvládnuté a potom je tu už dlhé veľkolepé finále, ktoré už pripomína pomaly vojnový film. Je to výborne natočené, s prekvapivo vysokým počtom zabitých a vzhľadom na nízky rating aj celkom drsné. Tu som si akciu skutočne užíval. Antoine Fuqua opäť dokazuje, že v súčasnosti patrí vo svojej kategórii medzi to najlepšie, v rámci tohto typu zvláda výborne nielen akciu, ale aj väčšinu ostatných zložiek. Jedine s postavami tu mohol ešte trochu lepšie popracovať. A poteší aj hudba, či tá, ktorá pripomína pôvodný film, ale aj nová. Takže ja som dostal možno ešte viac, ako som čakal, vydarený westernový blockbuster so skvelou akciou a viacerými obľúbencami, určite si to ešte pozriem. 78% (26.12.2016)

Nechtěl jsem příliš porovnávat s původní verzí Sedmi statečných, v níž se to hemžilo silným charismatem hereckých ikon zvučných jmen jako Yul Brynner, Steve McQueen, Charles Bronson či James Coburn, avšak nešlo to jinak. V prvních minutách nové verze jsem byl relativně spokojený a užíval si občasných odkazů na Sturgesův počin, z nichž mnohé prakticky kopírují kultovní western z 60. let. Nemohu si pomoct, ale zatímco v Sedmi statečných od Johna Sturgese má každá scéna své místo a svoji velkou výpovědní hodnotu, jež nachází obrovskou podporu v geniální hudební složce a perfektních hereckých výkonech, jež jsou mimo jiné determinovány excelentně napsaným scénářem plným nezapomenutelných dialogů, v novém zpracování mi přišla řada scén zcela zbytečných či rozvláčných. Antoine Fuqua si pro diváky naservíroval řemeslně zvládnutou podívanou, která ovšem nemá zdaleka ten spád a náboj, který učinil z původního filmu legendu. Chybí tu charismatické osobnosti a pamětihodné scény (jako je např. jízda s funebráckým vozem, zkoušení mladého Chica, první setkání s Calverou, či svým pojetím i daleko zábavnější nábor pistolníků do finálního komanda). Dočkáme se tu sice snahy ukázat i něco z minulosti hlavních hrdinů, což v Sturgesově počinu není, ale možná právě proto byla starší verze působivější, neboť dávala větší prostor divácké fantazii o sedmi hlavních pistolnících a jejich předchozím životě. Stačí si porovnat scénu s nožířem z roku 1960 a 2016. Zatímco v Coburnově pojetí je dodnes dechberoucí a správně "chlapská", v nové je pouze zdařilejším místem z celku. Ne, opravdu nechci hanobit snahu o remake klasiky, svým způsobem jsem se na něj těšil, byť se značnými obavami, jež se nakonec naplnily, avšak při sečtení všech kladů a záporů nemohu být s hodnocením vstřícnější. Nejde o špatný western, avšak nese-li název jednoho z nejlepších zástupců tohoto žánru, měl by být o několik levelů výš, než je Fuquův film. Inu, já se u sledování stihl i nudit, což by se v případě party kolem Yula Brynnera nestalo ani po desátém, pche třeba i pětadvacátém zhlédnutí. Stačilo by, kdyby jen zazněla legendární znělka "pa-papa-da, pa-pa-dada-da, pa dá, ta da, dý dááá" a už bych měl sto chutí si Sedm statečných znovu pustit. V případě stejnojmenného filmu z roku 2016 bych si mohl pouze zanotovat výše uvedenou melodii v těch málo scénách, v nichž zazněla a snažila se tak navodit atmosféru nepřekonatelné klasiky staré více než 50 let. (27.12.2016)

[ČSFD projekce] Samotný film z roku 1960 je remakem, tedy budu k tomuto komentáři přistupovat s rezervou. Příběh sedmi statečných, odpadlíků společnosti, kteří se postaví neskutečné přesile, aby jednou v životě splatili jakýsi dluh svému svědomí, je opravdu romantický a již notoricky známý, tedy není třeba se tu s ním zdržovat. Skladba postav je dle mého skrovného názoru na divoký západ docela roztodivná, jelikož se nám tu sejde docela zajímavá etnická směsice. Netuším, zda to byl záměr, ale mně to příliš nesedělo. Dialogy jsou celkem plytké a občas vám přijde, že zbytečné, snad by bylo lepší trochu detailnější rozpitvání jednotlivých charakterů postav, než táhlé záběry na hory, lesy, louky, pole a do výstřihu hlavní hrdinky. Co se týče samotných akčních scén, které tvoří prakticky většinu filmu, jsou opravdu pěkné, ale hodily by se spíš do nějakého profláknutého akčního snímku s vysokým pořadovým číslem. Chyběla mi tam větší záživnost a smysl pro detail. Více vyhrocených situací, co by se člověku vryly do paměti. Takhle z legendární klasiky vyšla jen lehce nadprůměrná rutina, aby zas někteří mladší diváci zjistili, že existuje ještě několik starších kousků, které jsou tu již od let, kdy pomalu jejich rodiče nebyli na světě, a které stojí za to vidět víc. 60% (22.09.2016)

Fuqua prekvapil - neni to uplna sracka. Pribeh je tedy pitomy jak jen to jde, scenar zoufaly, postavy jednorozmerne figurky, primitivni patos boli u srdicka, a vubec, puvodnim Sedmi statecnym to nesaha ani po kotniky. ALE - to az tak zasadne nevadi, protoze po kratsim uvodu se tady vetsinu stopaze proste jenom strili. Umre hrozne moc lidi. Vybuchne vsechno. A ja mam pro efektni destrukci slabost, navic na akci toho Fuqua moc nezkazi, neni nad cim premyslet kdyz kolem letaji kulky. Film typu "videt a zapomenout" to tedy samozrejme je, ale mohlo to byt jeste mnohem horsi. 6/10 (05.10.2016)

Spoilery! Když opomeneme naprosto zbytečný vznik remaku, tak se v mých očích jednalo o sledovatelnou záležitost. Dialogy byly sice psány pacienty lobotomického oddělení a děj vás zřejmě také úplně neoslní. Nicméně, celkem mě oslovilo obsazení jednotlivých rolí. V sedmičce nebyl nikdo, kdo by mě nějakým způsobem iritoval. Dokonce i hlavní hrdinka, která vypadala jako taková lepší verze Jennifer Lawrence, by za použití hada stála. Se spolusledovatelkou jsme hádali, který pán svého hada nakonec použije. Ona tipovala Pratta, protože byl největší fešák. Já jsem tipoval černouška, protože měl pravděpodobně největšího hada. Malinko mě iritoval snad jen hlavní záporák, který byl takový menší přizdisráč. Nejvíce jsem se ve filmu těšil na akci, od které jsem měl očekávání, že by v moderním westernu za něco mohla stát. Akce byla vynikající, té nemůže vytknout nikdo nic. Hudba byla taktéž velice solidní a akci skvěle doplňovala. Taktéž se snímek snažil zabodovat v každé domácnosti. Byl neskutečně multikulturní. Už obsazení černouška do hlavní role byl pořádný signál boje proti rasismu ve filmu. Myslím si, že je třeba tento boj vést, když už nyní máme prostředky. Myslím si, že hlavní příčinou částečného potlačení rasismu, byl právě nástup barevných filmů. Na konci samozřejmě následoval klasický kýč o neskutečné odvaze a hrdinství sedmičky statečných, ale nalijme si sklenku čistého vína. Kdyby za pány přišel nejdříve ten zlý pán a nabídl jim penízky, tak by s velkou pravděpodobností neměli nejmenší problém stát na druhé straně zákona. Toho bezobsažného kecání tam bylo přeci jen trošku moc, takže se přikláním spíše ke třem hvězdám za tři přeživší. (06.01.2017)