Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do jakési země, jejíž národ je plamennými projevy diktátora právě úspěšně přesvědčován o své nadřazenosti a oprávněnosti vojenské expanze, se rozšířil bacil silně destruktivní formy malomocenství. Je nazýván morbus Tshengi nebo lidově „bílá nemoc". Jediný, kdo proti němu vyvinul účinný lék, je lékař chudých jménem Galén. Odmítá však tajemství svého medikamentu prozradit, dokud mocní maří lidské životy válkami. (NFA)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (281)

kinej 

všechny recenze uživatele

Tento film je hluboce morálním dílem. Dýchá z něj to, jak strašne bylo potřebné aby právě takový film vznikl v onom temném období dějin lidstva. A ona potřebnost z něj nevymizela ani po více než 80 letech. V mnoha snímcích je vylíčení boje dobra a zla pojato nereálně, navině a černobíle, ale sem to tak patří. Tehdy to tak prostě bylo. Nikdy nebylo čisté zlo tak bezvýhradně jednoznačné a černobílé jako tehdy. Být tento film natočen v Americe, mohla z něj být celosvětově proslulá kultovní záležitost, protože příběh, ač celkem jednoduchý, je univerzální. Čapkovy dialogy a Haasův hercký projev se v doktoru Galénovi jeví jako to nejpřirozenější splynutí. Silný moment nabízí například rozhovor Galéna s novnáři, kdy se z hodný doktor rozohní v pacifisteckého aktivistu. ()

Morien 

všechny recenze uživatele

Mistrovský kousek českého Orsona Wellese. No, to nejspíš trochu přeháním, ale celou dobu, co jsem na film koukala, se mi to tlačilo na mysl. Film by mrazil sám o sobě, ale když si člověk uvědomí, kdy a proč on i předloha vznikl... Lidská zrůdnost ve velmi srozumitelné podobě, toť role Františka Smolíka. Jistě, je tu Maršál, jistě, je tu Baron, je tu profesor Sigelius, ale nejsou to jen malé ryby v porovnání s neobyčejnou sobeckostí a do sebe zahleděností "obyčejného člověka"? Lidé jsou tu hodní, jenom je k tomu nikdo nevychoval? Vždycky myslím na slova z Dogville: "Prominula bys sobě to, co promíjíš jim?" ()

Reklama

Tommassi3 

všechny recenze uživatele

"Ten Galén je blázen !!" No, nejednoho génia považovali za blázna.. Podobně jako jedinečný génius Karel Čapek svou skvostnou alegorií a mnohovrstevnatou filozofickou úvahou potvrdil svou velikost i překvapivou předvídavost, či prozřetelnost, i Hugo Haas naznačuje, za jak nedoceněného tvůrce platí, jakkoli tuhle výtečnou, byť poněkud doslovnou, adaptaci v jejím vyznění v závěru posunuje zcela jiným směrem.. Velmi haasovské, což se zde jeví vskutku symbolickým, famózně odehrané.. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Karel Čapek napsal vysoce aktuální protiválečnou alegorii a Hugo Haas neotálel a ještě v témže roce z ní udělal film. Hru rozpohyboval, takže divadlo nejvíce párkrát připomene on sám coby herec některými teatrálními gesty. Jen si nejsem jistý, zda byl dobrý nápad připsat do scénáře postavu doktora nepřátelské země, která celkové vyznění filmu v závěru oslabuje. ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

V dobe svojho vzniku mimoriadne aktuálny snímok. V čase, keď Hilter hrozil rozpútaním druhej svetovej vojny, natočil Hugo Haas film so silným posolstvom mieru. Na podklade sci-fi politickej Čapkovej predlohy predkladá divákovi silný protivojnový manifest. Upozorňuje na nebezpečenstvo absolutnej moci diktátora, ktorý dokáže tak sfanatizovať masy, že privedie ich i seba samého do záhuby. Parafráza na fašistické Nemecko je tu viac ako evidentná. Posledná veta filmu a i môjho komentára znie: "Ať žije mír!" **** ()

Galerie (5)

Zajímavosti (17)

  • Maršálovu dceru si zahrála Karla Oličová, známá a oblíbenkyně prezidenta Edvarda Beneše. A ačkoli s jejím hereckým výkonem nebyl Hugo Haas spokojený, tak ho musel přetrpět, protože díky jejímu obsazení dostal požadované finance, bez nichž byt tento film nevznikl. (Teres)
  • Projekcie filmu sa stávali manifestáciami odhodlania brániť republiku pred hitlerovským Nemeckom. Po niektorých projekciách dokonca diváci postojačky spievali štátnu hymnu. (Raccoon.city)
  • Po mníchovských udalostiach 1938, kedy bol film okamžite zakázaný, sa podarilo zachrániť negatív, vyviezť ho do zahraničia a vyrobiť francúzsku a anglickú verziu. Po vojne sa pôvodný materiál vrátil späť do Československa a s novými úvodnými titulkami 5. apríla 1946 (v pražskom kine Moskva) a neskôr 22. augusta 1958 (v kine Jalta) bol opäť uvedený do kín. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama